Od doby, kdy převzali komunisté moc v Československu, uplynulo 70 let. Období před únorovým převratem má ale jisté paralely se současností. V pořadu Interview ČT24 to uvedl publicista Luděk Navara. Podle něj je pro lidi obtížné orientovat se v současném dění. „Já se obávám, že neschopnost identifikovat hrozby je právě to, co nás spojuje s obdobím v letech 1945 až 1948. To je myslím analogie, která stojí k zamyšlení,“ řekl.
Navara: Neumíme rozeznat hrozby. Směrnice EU nás rozhodí víc než ruské rakety u Kaliningradu
Publicista Luděk Navara hostem Interview ČT24 (zdroj: ČT24)
Podle Luďka Navary nelze únorový převrat chápat jako jednotlivost. „Já sám bych to přirovnal k večeři o několika chodech. K večeři, kde se projedla svoboda a demokracie,“ řekl. Za jednotlivé „chody“ označil například návštěvu tehdejšího prezidenta Edvarda Beneše v Moskvě, Košický vládní program, který zakázal v Československu některé politické strany, nebo odmítnutí Marshallova plánu.
„Ten takzvaný vítězný únor, tak to už byla jenom jakási sladká tečka, takový zákusek. A já si myslím, že komunisté si ten zákusek vychutnali, že mnohým z nich sládne na jazyku ještě i dnes při vzpomínce. A otázkou je, jak chutná nám,“ řekl Navara.
Podle Navary demokratičtí politici už před převratem věděli, že hrají s méně dobrými kartami než protistrana. „Již dávno před únorem mluvil Winston Churchill o světě rozděleném železnou oponou a tu železnou oponu popsal jako čáru, co spojuje Balt s Jadranem,“ vysvětlil. „A logicky každý, kdo se podívá na mapu, vidí, že Československo leží na té východní straně. Tam se jednalo o situaci, která byla dána a na kterou se i ze Západu dívali určitým pohledem.“
Beneš a další politici podle něj navíc neměli rozpracované alternativy, kam má Československo směřovat. „Tam byl dominantní prvek Sovětský svaz, který zemi osvobodil. Velkým nepřítelem stále v očích veřejnosti bylo Německo,“ řekl. „A v paměti byl také Mnichov, kdy západní státy z pohledu Československa zklamaly,“ doplnil.
Procitnutí společnosti přišlo až v roce 1956
Společnost podle Navary také neukázala dostatečný odpor, který by puči zabránil, protože byla již od války připravovaná k pralýze. „Byla utlumována, byla jistým způsobem i klamána a byla v defenzivě. Mnoho lidí si bylo vědomo toho, že neexistuje příliš mnoho cest – že Mnichov, Německo tvořily hradbu a zároveň koridor, kterým se můžeme ubírat dál, a ten vedl jen jedním směrem.“
Úplné procitnutí pak přišlo až v roce 1956, kdy došlo k potlačení maďarské revoluce. „Všichni si naprosto definitivně uvědomili, že to, co se stalo, bude trvat velmi dlouho,“ vysvětlil.
„Obávám se, že jsme v současné době národ trochu nemocný“
Velkou úlohu v únorovém převratu také podle Navary sehrál nedostatek informací a propaganda. „Jestliže se dnes potýkáme s přemírou informací, tak tehdejší dobu zase deformoval nedostatek informací. Takže bylo pro obyčejného člověka obtížné se zorientovat,“ uvedl.
Domnívá se, že podobně obtížné je pro lidi vyznat se i v současném dění. „Já se obávám, že my jsme v současné době národ trochu nemocný. Nás rozhodí a zneklidní mnohem víc předpis z Bruselu, který se týká regulace žárovek, než zpráva o balistických raketách, které Rusko rozmístilo v Kaliningradské oblasti,“ uvedl Navara. „Já se obávám, že neschopnost identifikovat hrozby je právě to, co nás spojuje s obdobím v roce 1945 až 1948.“
To podle Navary znamená, že „společnost může snáz podlehnout svodům někoho silného, svodům jasných řešení a jasných slov.“ „Vypadají lákavě, ale skutečnost je pak jiná,“ dodal.
Česká televize bude připomínat události února 1948 celý tento týden každé ráno v 8:20. V neděli 25. února pak ČT24 nabídne celodenní speciál k tématu 70 let od komunistického převratu v Československu.