Lidové milice. „Ozbrojená pěst dělnické třídy“ mohla poprvé udeřit před sedmdesáti lety

7 minut
Historik Bašta: Milice garantovaly udržení komunistické strany u moci
Zdroj: ČT24

Lidové milice přezdívané jako ozbrojená pěst dělnické třídy představovaly polovojenské ozbrojené sbory přímo podléhající komunistické straně. Daly by se tak označit za ilegální armádu KSČ. Zformování Lidových milic vedení KSČ schválilo 22. února 1948, na den přesně před sedmdesáti lety. Sbory ozbrojených dělníků ji měly silově podpořit při přebírání moci nad republikou. Historii jednotek se bude věnovat také dokument Lidové milice vysílaný 27. února ve 20.55 na ČT2.

„Lidové milice vznikly už v roce 1945 jako revoluční gardy na obranu podniků při květnových událostech,“ uvádí scenárista a režisér Jan Rousek, který dokument o polovojenských komunistických jednotkách natočil.

Během tříletého poválečného intermezza existovaly dál jako závodní stráže na ostrahu strategických hospodářských podniků – jako taková je jejich existence zaznamenatelná už v polovině roku 1947.

Klíčovou úlohu ve službách komunistické ideologie ale měly oficiálně přijmout až v následujícím roce. A jak dodává historik Jiří Bašta, komunisté dopředu se vznikem milic počítali, aby se postaraly „o změnu režimu z demokratického na komunistický a garantovaly udržení komunistické strany u moci“.

Výzvu k vytváření pohotovostních dělnických oddílů vydala věrchuška (elita, politická špička v sovětském prostředí – pozn. red.) 20. února 1948, čili v den, kdy demokratičtí ministři podali avizovanou demisi kvůli policejní reorganizaci, a únorová politická krize se tak naplno odstartovala.

O dva dny později, 22. února 1948, schválilo vedení KSČ směrnici o formování Lidových milicí jako součásti závodních organizací komunistické strany.

Nelegální armáda pod vedením Smrkovského a Kriegla

Paramilitantní jednotky, které se skládaly z komunistických dělníků nebo dělníků, kteří s politikou KSČ sympatizovali, v tu chvíli už začaly veřejně fungovat jako ozbrojená složka komunistické strany. A protože ta sama sebe považovala za předvoj dělnické třídy a beranidlo uskutečňující proletářskou revoluci (v československých konturách odstavení demokratických stran od moci), získali si milicionáři přízvisko „ozbrojená pěst dělnické třídy“.

Fakticky se jednalo o nestandardní silovou složku jedné politické strany, nelegální armádu KSČ, kterou řídilo přímo stranické vedení; v únorových dnech měla především propagační a zastrašovací funkci.

Není bez zajímavosti, že v čele komunistické milice stáli v okamžiku jejího vzniku pozdější protagonisté tzv. Pražského jara z roku 1968. Velitelem hlavního štábu byl 22. února jmenován Josef Pavel, jeho zástupcem František Kriegel (jediný ze členů komunistické delegace, který v srpnu 1968 nepodepsal moskevské protokoly). Politickým komisařem byl Josef Smrkovský, předseda Federálního shromáždění v čase společenské liberalizace.

Nejpozději 25. února 1948 komunistická strana milicionáře vyzbrojila. V Praze bylo ozbrojeno 6550 dělníků, na celém území republiky bylo v oddílech Lidových milicí asi osmnáct tisíc mužů.

„Spolu s příslušníky Sboru národní bezpečnosti, který měla díky ministru vnitra Václavu Noskovi pod kontrolou také komunistická strana, milice 25. února zasahovaly proti průvodu čtyř set studentů směřujících k prezidentu Edvardu Benešovi na Pražský hrad,“ doplňuje historik Bašta.

Lidové milice v únoru 1948
Zdroj: ČTK

Pěst v právním vakuu

Během čtyřiceti let nesvobody využívalo komunistické vedení příslušníky Lidových milicí v řadě akcí, které měly potlačit odpor údajných nepřátel lidově-demokratického, později socialistického zřízení – čili jakýchkoliv kritiků režimu. V letech 1949 až 1954 zasahovaly Lidové milice zhruba ve sto dvaceti případech.

Přes faktickou existenci tohoto ozbrojeného sboru přitom československý právní řád neobsahoval žádný zákon nebo právní předpis, který by v Únoru (ani kdykoliv později) vymezoval postavení Lidových milicí, způsob jejich vytváření, organizační strukturu a jejich vztahy ke státním orgánům včetně úpravy odpovědnosti.

Navzdory existenci milic v právním vakuu přitom řada poúnorových i pozdějších právních norem počítala s jejich existencí. Zákon č. 286 z osmačtyřicátého roku upravoval možnost povolání dobrovolně se hlásících občanů ke službě v milicích. Nařízení ministra vnitra o rok později zavedlo označení páskou na rameni s písmeny LM a ministerská vyhláška v roce 1971 stanovila přesný popis stejnokroje LM a popis rukávového emblému.

Jediná právní norma zmiňující se o činnosti Lidových milicí byl zákon č.40/1974 Sb., podle něhož mohly být milice povolány k plnění úkolů SNB při udržování veřejného klidu, pořádku a bezpečnosti uvnitř státu.

Lidové milice
Zdroj: ČT24

V Listopadu strana milice nepovolala

Další výrazná černá kapitola v historii milic se psala v prvním roce po sovětské okupaci Československa, kdy v srpnu 1969 byli spolu s příslušníky SNB nasazeni k rozehnání demonstrací v Praze a Brně, při nichž došlo i k obětem na lidských životech.

„Tento incident vyšetřován nebyl, Lidové milice jako celek byly za zásah odměněny a dosud se nezjistilo vůbec nic,“ uvádí na adresu zásahu Bašta. „Po roce 1989 se těmto událostem věnoval Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, vzhledem k uběhnuté době ale nedošel k žádným viníkům,“ dodává historik Bašta.

Později oddíly Lidových milic zasahovaly proti občanům ještě několikrát, mimo jiné v lednu 1989 při takzvaném Palachově týdnu, kdy se podílely na zásazích proti demonstrantům vzpomínajícím dvacet let od upálení studenta Filozofické fakulty Karlovy univerzity.

K akci byly připraveny i v listopadu 1989, komunistické vedení se však již neodvážilo vydat rozkaz k jejich zásahu. 

Po listopadové revoluci byly Lidové milice rozpuštěny a jejich výzbroj a technika byly předány armádě. Ze zprávy ministerstva národní obrany o počtu předaných zbraní z května 1990 vyplývá, že Lidové milice měly na konci svého působení k dispozici více než sedmdesát tisíc samopalů, téměř sedm tisíc kulometů, dvacet tisíc pistolí, dva tisíce ručních granátů. Z těžkých zbraní 130 protiletadlových kulometů, 358 minometů a 149 bezzákluzových děl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSenát letos naposledy zasedá, vystoupil i vicepremiér Havlíček

Senát v prvním čtení podpořil návrat úrazové chirurgie mezi základní obory specializačního vzdělávání lékařů. Vicepremiér Karel Havlíček (ANO) informoval senátory o pozicích vlády a programu jednání Evropské rady. Dále je na programu jednání například schvalování ročního odkladu povinnosti předkládat novely v systému elektronické tvorby zákonů či volba místopředsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů.
10:01Aktualizovánopřed 3 mminutami

Turek požádal prezidenta o schůzku

Kandidát Motoristů na ministra životního prostředí Filip Turek požádal dopoledne prezidenta Petra Pavla o schůzku a čeká na návrhy termínu. Turek to napsal ČTK na dotaz ohledně zdraví a kroků, které chystá v souvislosti se svou nominací. Pavel novou vládu ANO, SPD a Motoristů jmenoval v pondělí, před tím se sešel se všemi kandidáty na ministry kromě Turka, kterému v tom zabránily zdravotní problémy. Pavel opakovaně uvádí, že má ke jmenování Turka výhrady.
před 13 mminutami

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
10:15Aktualizovánopřed 16 mminutami

„Ahoj, našel jsem tvoji fotku.“ WhatsAppem se šíří nový podvod

V Česku se šíří nový typ podvodu, při kterém útočníci dokážou získat plný přístup k účtu komunikační aplikace WhatsApp, aniž by k tomu potřebovali ukrást její heslo, kód dvoufaktorového ověřování nebo prolomit šifrování. Místo toho uživatele přesvědčí, aby jim přístup sám předal. Přístup k účtu pak mohou zneužít ke krádežím identity nebo vydírání, upozornila bezpečnostní firma Gen v tiskové zprávě.
před 1 hhodinou

Vyhrožoval vystřílením redakci. Za propagaci terorismu půjde muž před soud

Státní zástupce obžaloval třicetiletého muže z Příbramska, který měl v roce 2023 vyzývat k útokům na vysoce postavené české politiky nebo také na redakci jednoho zpravodajského webu. V případě prokázání viny mu za trestné činy podpory a propagace terorismu a vyhrožování teroristickým činem hrozí až patnáct let odnětí svobody. O případu teď bude rozhodovat Krajský soud v Praze. České televizi to potvrdil mluvčí soudu Jiří Wažik.
před 1 hhodinou

Ústavní soud zrušil oddělené zápisy pro děti uprchlíků z Ukrajiny

Ústavní soud (ÚS) ve středu zrušil právní úpravu, která umožňovala oddělené zápisy dětí z Ukrajiny na základní školy. Vyhověl tak návrhu skupiny senátorů, podle kterých jsou oddělené zápisy diskriminační a vedou k segregaci. ÚS kritizoval odlišné zacházení se zvláště zranitelnou skupinou lidí, tedy dětmi uprchlíků, jimž právní úprava mohla komplikovat přístup ke vzdělání. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) je porušování principu rovného přístupu ke vzdělávání nepřípustné. Ocenil, že to potvrdil i Ústavní soud.
09:38Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump doufá ve spolupráci s Babišem v obraně či energetice

Americký prezident Donald Trump pogratuloval Andrejovi Babišovi (ANO) ke jmenování českým premiérem. Na své sociální síti Truth Social v noci na středu šéf Bílého domu vyjádřil přesvědčení, že společně s českým ministerským předsedou „dosáhnou úspěchu mimo jiné v oblasti obrany nebo energetiky“. Český prezident Petr Pavel jmenoval kabinet Andreje Babiše v pondělí. Nový premiér ve středu dopoledne sdělil, že je za gratulaci od Trumpa rád.
04:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Soud poslal do vazby muže, který podle policie na Zlínsku unesl a věznil chlapce

Okresní soud ve Zlíně poslal do vazby muže, který podle policie v minulém týdnu unesl a následně věznil v chatce dvanáctiletého chlapce z Halenkovic na Zlínsku, řekl státní zástupce Martin Malůš. Pětadvacetiletého muže kriminalisté obvinili z pokusu o vraždu a ze zbavení osobní svobody. Hrozí mu patnáct až dvacet let vězení nebo výjimečný trest. Muž podle Malůše využil svého práva nevypovídat, práva stížnosti proti rozhodnutí o vazbě se vzdal.
10:07Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...