Lidové milice. „Ozbrojená pěst dělnické třídy“ mohla poprvé udeřit před sedmdesáti lety

7 minut
Historik Bašta: Milice garantovaly udržení komunistické strany u moci
Zdroj: ČT24

Lidové milice přezdívané jako ozbrojená pěst dělnické třídy představovaly polovojenské ozbrojené sbory přímo podléhající komunistické straně. Daly by se tak označit za ilegální armádu KSČ. Zformování Lidových milic vedení KSČ schválilo 22. února 1948, na den přesně před sedmdesáti lety. Sbory ozbrojených dělníků ji měly silově podpořit při přebírání moci nad republikou. Historii jednotek se bude věnovat také dokument Lidové milice vysílaný 27. února ve 20.55 na ČT2.

„Lidové milice vznikly už v roce 1945 jako revoluční gardy na obranu podniků při květnových událostech,“ uvádí scenárista a režisér Jan Rousek, který dokument o polovojenských komunistických jednotkách natočil.

Během tříletého poválečného intermezza existovaly dál jako závodní stráže na ostrahu strategických hospodářských podniků – jako taková je jejich existence zaznamenatelná už v polovině roku 1947.

Klíčovou úlohu ve službách komunistické ideologie ale měly oficiálně přijmout až v následujícím roce. A jak dodává historik Jiří Bašta, komunisté dopředu se vznikem milic počítali, aby se postaraly „o změnu režimu z demokratického na komunistický a garantovaly udržení komunistické strany u moci“.

Výzvu k vytváření pohotovostních dělnických oddílů vydala věrchuška (elita, politická špička v sovětském prostředí – pozn. red.) 20. února 1948, čili v den, kdy demokratičtí ministři podali avizovanou demisi kvůli policejní reorganizaci, a únorová politická krize se tak naplno odstartovala.

O dva dny později, 22. února 1948, schválilo vedení KSČ směrnici o formování Lidových milicí jako součásti závodních organizací komunistické strany.

Nelegální armáda pod vedením Smrkovského a Kriegla

Paramilitantní jednotky, které se skládaly z komunistických dělníků nebo dělníků, kteří s politikou KSČ sympatizovali, v tu chvíli už začaly veřejně fungovat jako ozbrojená složka komunistické strany. A protože ta sama sebe považovala za předvoj dělnické třídy a beranidlo uskutečňující proletářskou revoluci (v československých konturách odstavení demokratických stran od moci), získali si milicionáři přízvisko „ozbrojená pěst dělnické třídy“.

Fakticky se jednalo o nestandardní silovou složku jedné politické strany, nelegální armádu KSČ, kterou řídilo přímo stranické vedení; v únorových dnech měla především propagační a zastrašovací funkci.

Není bez zajímavosti, že v čele komunistické milice stáli v okamžiku jejího vzniku pozdější protagonisté tzv. Pražského jara z roku 1968. Velitelem hlavního štábu byl 22. února jmenován Josef Pavel, jeho zástupcem František Kriegel (jediný ze členů komunistické delegace, který v srpnu 1968 nepodepsal moskevské protokoly). Politickým komisařem byl Josef Smrkovský, předseda Federálního shromáždění v čase společenské liberalizace.

Nejpozději 25. února 1948 komunistická strana milicionáře vyzbrojila. V Praze bylo ozbrojeno 6550 dělníků, na celém území republiky bylo v oddílech Lidových milicí asi osmnáct tisíc mužů.

„Spolu s příslušníky Sboru národní bezpečnosti, který měla díky ministru vnitra Václavu Noskovi pod kontrolou také komunistická strana, milice 25. února zasahovaly proti průvodu čtyř set studentů směřujících k prezidentu Edvardu Benešovi na Pražský hrad,“ doplňuje historik Bašta.

Lidové milice v únoru 1948
Zdroj: ČTK

Pěst v právním vakuu

Během čtyřiceti let nesvobody využívalo komunistické vedení příslušníky Lidových milicí v řadě akcí, které měly potlačit odpor údajných nepřátel lidově-demokratického, později socialistického zřízení – čili jakýchkoliv kritiků režimu. V letech 1949 až 1954 zasahovaly Lidové milice zhruba ve sto dvaceti případech.

Přes faktickou existenci tohoto ozbrojeného sboru přitom československý právní řád neobsahoval žádný zákon nebo právní předpis, který by v Únoru (ani kdykoliv později) vymezoval postavení Lidových milicí, způsob jejich vytváření, organizační strukturu a jejich vztahy ke státním orgánům včetně úpravy odpovědnosti.

Navzdory existenci milic v právním vakuu přitom řada poúnorových i pozdějších právních norem počítala s jejich existencí. Zákon č. 286 z osmačtyřicátého roku upravoval možnost povolání dobrovolně se hlásících občanů ke službě v milicích. Nařízení ministra vnitra o rok později zavedlo označení páskou na rameni s písmeny LM a ministerská vyhláška v roce 1971 stanovila přesný popis stejnokroje LM a popis rukávového emblému.

Jediná právní norma zmiňující se o činnosti Lidových milicí byl zákon č.40/1974 Sb., podle něhož mohly být milice povolány k plnění úkolů SNB při udržování veřejného klidu, pořádku a bezpečnosti uvnitř státu.

Lidové milice
Zdroj: ČT24

V Listopadu strana milice nepovolala

Další výrazná černá kapitola v historii milic se psala v prvním roce po sovětské okupaci Československa, kdy v srpnu 1969 byli spolu s příslušníky SNB nasazeni k rozehnání demonstrací v Praze a Brně, při nichž došlo i k obětem na lidských životech.

„Tento incident vyšetřován nebyl, Lidové milice jako celek byly za zásah odměněny a dosud se nezjistilo vůbec nic,“ uvádí na adresu zásahu Bašta. „Po roce 1989 se těmto událostem věnoval Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, vzhledem k uběhnuté době ale nedošel k žádným viníkům,“ dodává historik Bašta.

Později oddíly Lidových milic zasahovaly proti občanům ještě několikrát, mimo jiné v lednu 1989 při takzvaném Palachově týdnu, kdy se podílely na zásazích proti demonstrantům vzpomínajícím dvacet let od upálení studenta Filozofické fakulty Karlovy univerzity.

K akci byly připraveny i v listopadu 1989, komunistické vedení se však již neodvážilo vydat rozkaz k jejich zásahu. 

Po listopadové revoluci byly Lidové milice rozpuštěny a jejich výzbroj a technika byly předány armádě. Ze zprávy ministerstva národní obrany o počtu předaných zbraní z května 1990 vyplývá, že Lidové milice měly na konci svého působení k dispozici více než sedmdesát tisíc samopalů, téměř sedm tisíc kulometů, dvacet tisíc pistolí, dva tisíce ručních granátů. Z těžkých zbraní 130 protiletadlových kulometů, 358 minometů a 149 bezzákluzových děl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žalobce navrhl vazbu v kauze zápasníka Vémoly

V kauze spojené se zápasníkem Karlem „Karlosem“ Vémolou podal státní zástupce návrh na vzetí do vazby. V případu čelí tři lidé obvinění ze zvlášť závažné organizované drogové trestné činnosti v mezinárodním rozsahu. Hrozí jim deset až 18 let vězení.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Zdravotní klauni přinášejí vánoční radost dětem v nemocnicích

Ne všechny děti mohou strávit vánoční svátky doma – některé musí zůstat na nemocničním lůžku. Zpříjemnit jim pobyt v nemocnici a vykouzlit úsměv na tváři se v rolích sester a doktorů snaží zdravotní klauni. Malé pacienty navštěvují celoročně, o Vánocích jsou jejich klauniády obzvlášť důležité.
před 15 hhodinami

O tradiční rybí polévku byl na Staroměstském náměstí velký zájem

Tradiční rozlévání štědrodenní rybí polévky podle receptu s koňakem a karamelem na Staroměstském náměstí v Praze opět provázel velký zájem. Dlouhá fronta se začala tvořit už půl hodiny před začátkem vydávání, kterého se s pomocníky ujal pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS). Rozlévání vánoční rybí polévky se v metropoli uskuteční i na Kampě u Karlova mostu nebo na náměstí Republiky.
před 15 hhodinami

Trojice bratrů spojila síly, obec na Zlínsku se tak dočká opraveného betlému

Vánoční svátky v Nedašově na Zlínsku budou po letech zase kompletní – tedy včetně bezmála devadesát let starého mechanického betléma. Mohutný model devět měsíců opravovali tři bratři – Jakub, Karel a Tomáš Suří a tchán jednoho z nich. Betlém rozložili v garáži, historické součástky postupně nahrazovali novými. Do radosti pro druhé investovali desítky tisíc korun. Nyní na úplný závěr prošlo dílo závěrečným testem. Opravený betlém má pro Nedašov mimořádný význam. I podle statistiků je tu víra pořád silně zakořeněná. Při posledním sčítání se k církvi přihlásilo 855 z 1315 obyvatel vesnice. První veřejné předvedení betlému bude v kostele na Štědrý den během sváteční půlnoční mše.
před 20 hhodinami

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste, aerolinky přicházejí z celého světa

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste. V hangárech na pražské Ruzyni servisuje své stroje víc než desítka aerolinek z celého světa. Během dekády se jejich počet zdvojnásobil. I proto tam hledají nové zaměstnance. Lidí ve specializovaných profesích je ale málo.
před 21 hhodinami

Hosté Fokusu Václava Moravce diskutovali o roli médií veřejné služby

Prosincový díl pořadu Fokus Václava Moravce zkoumal roli veřejnoprávních médií u nás, jejich svobodu a svobodné bádání. Debatovali noví poslanci Katerina Demetrashvili (Piráti) a Matěj Gregor (Motoristé), filosof a sociolog Václav Bělohradský, profesor evropského práva na University of Copenhagen Jan Komárek, slovenská novinářka Zuzana Kovačič Hanzelová a někdejší generální ředitel ČT a bývalý vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Ivo Mathé.
23. 12. 2025

Filmové písničky postupně lidoví, pohádky by se bez hudby neobešly

Česká televize na Štědrý den představí novou pohádku Záhada strašidelného zámku – v hlavních rolích s Oskarem Hesem a Sofií Annou Švehlíkovou. Hudbu k pohádce Ivo Macharáčka, bez níž by se přirozeně neobešla, složil Jan P. Muchow. Mnoho filmových písní z pohádek přitom časem zlidovělo a staly se přirozenou součástí repertoáru jejich interpretů. Mezi nimi třeba Kdepak ty ptáčku hnízdo máš z klasiky Tři oříšky pro Popelku nebo Miluju a maluju z Šíleně smutné princezny.
23. 12. 2025

Poplatky za nepojištěná vozidla vzrostou. I za ta, s nimiž se nejezdí

Od nového roku zdraží poplatky za nepojištěná vozidla až o třicet procent. Pojistku v Česku stále nemá přes sto tisíc vozů. Největší podíl jich je v Ústeckém, Karlovarském a Libereckém kraji. Povinné ručení musí mít všechna vozidla v registru. A to i v případě, že se s nimi nejezdí, a stojí třeba na zahradě. Ve chvíli, kdy je vozidlo nepojízdné, musí ho provozovatel nechat administrativně vyřadit z provozu. Pokud tak neučiní, hrozí mu pokuta. Kromě ní navíc musí za každý den bez pojištění zaplatit příspěvek České kanceláři pojistitelů. Právě z nich pak organizace hradí škody způsobené nepojištěnými vozidly. Náklady na opravy se každým rokem zvyšují. I proto bude od ledna poplatek do fondu vyšší.
23. 12. 2025
Načítání...