Co se odehrávalo 25. února 1948? Česká televize se v unikátním projektu vrátí 70 let v čase

Komunisté převzali 25. února 1948 moc v Československu a na 41 let nahradili demokracii diktaturou. Česká televize v neděli divákům i čtenářům nabídne unikátní možnost sledovat dramatické události klíčového výročí, jako by se staly právě nyní. Na televizní obrazovce poběží celodenní vysílání, web nabídne internetový speciál. Vše večer završí pořad Dnes před 70 lety, kterým bude provázet moderátor Jakub Železný.

Návrat o 70 let zpět začne v neděli 25. února na webovém speciálu, kde se už ve 4:30 objeví první příspěvek na „časové ose“, která ukáže, co se během dne dělo. Právě v těchto ranních hodinách skončilo jednání Ústředního výboru KSČ, po kterém předsednictvo strany v čele s Klementem Gottwaldem zamířilo na Pražský hrad s ultimátem. 

Do roku 1948 se vrátí i vysílání České televize. „Budeme předstírat, že 25. února 1948 už existuje zpravodajská televize. Budeme mít vstupy, reportáže a rozhovory s hosty v den, kdy se rozhodovalo o naší budoucnosti. Nehrajeme si ale na to, jak by vysílala tehdejší televize, používáme současný jazyk a divákům dobře známé prostředky moderního zpravodajství,“ řekl ke speciálu moderátor Jakub Železný.

Breaking news z převratu

Diváci se v neděli budou dozvídat informace v čase, kdy se skutečně odehrávaly. Třikrát během dne (v 9:40, 15:30 a 17:20) se tak na obrazovkách ČT1 například objeví takzvané breaking news se zpravodajským vstupem. Situaci přiblíží i reportáže přímo z míst dění a archivní záběry. Pozadí únorových dnů budou analyzovat historici, ale i doboví aktéři.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Lidé dostávají možnost vnořit se do událostí, jako by je prožívali sami. Krok za krokem můžou sledovat zprávy dne, z nichž si obvykle všichni vybaví jen vystoupení komunistického předsedy Klementa Gottwalda na Václavském náměstí a jeho památnou větu o návratu od prezidenta Beneše, který demisi ministrů a všechny jeho požadavky přijal,“ uvádí autoři projektu.

25. únor je pro mě velkým mementem. Dnem, kdy začala komunistická totalita, vraždění, mučení, zbavování svobody a majetku… Některé události je lepší nezažít, ale je potřeba na ně nezapomenout.
Jakub Železný
moderátor ČT

Veškeré informace včetně řady dobových videí a fotografií zastřeší sociální sítě a webový speciál doplněný o řadu zajímavostí a dobových dokumentů. Lidé si například budou moci přečíst dopis předsednictva ÚV KSČ adresovaný prezidentovi republiky nebo armádní rozkaz ministra národní obrany generála Ludvíka Svobody.

Jak by to vypadalo, kdyby měl prezident Edvard Beneš v únoru 1948 mobilní telefon? (zdroj: ČT24)

„Informací je obrovské množství a na obrazovce samozřejmě nemůžeme odehrát všechny. Diváci, kteří se o problematiku budou zajímat hlouběji, proto mohou jít na náš web, kde se dozví podstatně více,“ řekl autor námětu a spoluautor scénáře k únorovému výročí Milan Kruml.

Mezi zajímavosti, které lidé na webu najdou, patří i náhledy stránek novin. „Hodně vypovídají o tom, jaká tehdy byla situace a atmosféra,“ poznamenal Kruml, z jehož soukromého archivu většina deníků pochází.

Upozornil i na videa pořadů, které tehdy vyráběla Československá televize (ČST): „Nečekaně pro nás obsahují informace, které potvrzují, jak se dnes 25. únor hodnotí. Lidé tehdy ještě nevěděli, že přijde změna režimu a že to, co říkají, se bude později hodnotit jinak. S určitou bezelstností mluví o tom, jak se cesta k moci dělala. Milicionáři vypráví, jak objížděli sekretariáty ostatních stran, aby je zastrašili.“

Pozoruhodný je v tomto ohledu čtyřdílný dokument s názvem Únor 1948, který v roce 1988 natočil pro ČST režisér Karel März. Videa mapují únorový převrat z pohledu komunistické propagandy a obsahují i řadu materiálů z dřívěji natočených pořadů. V dokumentu vystupují také pamětníci, kteří hráli v Únoru podstatnou roli.

Kronika našeho života - Lidové milice (1984) (zdroj: ČST)

Kruml ale v této v souvislosti upozornil, že někteří protagonisté převratu se ve snímku z konce 80. let naopak záměrně neobjevují. Zmínil například Josefa Pavla, který během Února velel milicím. V roce 1968 ale z pozice ministra vnitra podporoval mimo jiné rehabilitaci obětí politických procesů a po srpnu byl donucen k demisi a později i vyhozen z KSČ. „Velká část lidí, kteří převrat aktivně uskutečnili, na něj později doplatila. Někteří velmi brzy,“ podotkl Kruml.

Vítězný lid

Ukázkou dobové propagandy je na webu i snímek Vítězný lid z roku 1949, který únorový převrat rekonstruuje. „Spousta lidí si myslí, že jde o dokument, je to ale celé natočené s herci, aby byl mýtus Února spojený s hezkými obrázky,“ upozornil Kruml.

Vítězný lid (1949) (zdroj: Krátký film)

Na webovém speciálu nebudou chybět ani medailonky tehdejších osobností a protagonistů. V interaktivní aplikaci zájemci uvidí, jak se v únorových dnech postupně měnilo složení vlády ve prospěch komunistů.

Obavy z toho, že by si lidé spletli posun o 70 let se současností, ale Železný nemá: „Jsem přesvědčen, že diváci “hru„ na výlet do minulosti pochopí a autentický pohled do naší, ne příliš vzdálené historie, pro ně bude stejně zajímavý jako pro nás.“