Hrad Bouzov, včetně devíti přiléhajících pozemků, zůstane českému státu. Ústavní soud (ÚS) v úterý zamítl stížnost České provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě (takzvaného Německého řádu), který se domáhá navrácení majetku, zabaveného nacisty na začátku druhé světové války. Majetek později konfiskoval československý stát jako nacistický majetek. Podle ÚS nelze překročit rozhodné datum pro restituční nároky, které stanovil zákon z roku 2012 na 25. února 1948. Protokolárně Československo převzalo majetek řádu k 1. květnu 1947.
Podle soudce zpravodaje Ludvíka Davida by sice řád měl podle historické spravedlnosti na majetek nárok, ale ÚS se musí držet české restituční spravedlnosti. U ÚS skončil pro řád před čtyřmi lety neúspěšně i spor, v němž se domáhal vydání hradu.
Podle Davida se mohl soudní senát nyní pouze opřít o tehdejší stanovisko, ale situace je podle něj složitější a bylo ještě co doříci. Tehdy totiž soudy konstatovaly, že řád neuplatnil poválečný restituční nárok a teď už si ho činit nemůže. „Což by znamenalo, že kdyby nárok tehdy uplatnil, nárok by si nyní činit mohl,“ vysvětlil David.
Předchůdcům dnešního řádu zabavili nacisté Bouzov s okolními pozemky po okupaci v roce 1939. A na základě Benešových dekretů převzal tento majetek stát jako nacistický k 1. květnu 1947. Kvůli tomu, že šlo o datum předcházející převzetí moci v Československu komunisty, chybí řádu restituční nárok.
„Nemůžeme jít proti rámci českých restitucí a prolomit je časově. Řekli bychom tím, že všichni, kdo mohli restituovat po druhé světové válce, si mohou činit nároky v dnešních restitucích,“ řekl David. Jeho názor sdílel i předseda soudního senátu Tomáš Lichovník.
Po nástupu komunistů se restituce zcela zastavily
Disentní stanovisko, které prezentoval Ludvík David, zastával i ústavní soudce David Uhlíř. Situace po válce nebyla přehledná a v situaci řádu se ocitly různé právnické i fyzické osoby, kterým nacisté sebrali majetek. Tyto se mohly po válce domáhat navrácení podle restitučního zákona z roku 1946, avšak tyto restituce se vlekly a po převzetí moci komunisty se zastavily zcela a mnozí se tak navrácení předválečného majetku nedočkali.
Poválečné restituce se vlekly i proto, že v roce 1946 ovládli ministerstvo vnitra komunisté, kteří neměli zájem majetek vracet. Uhlíř tak upozornil na to, že po válce nemohlo být učiněno spravedlnosti zadost.
„Věřím, že frekvence podobných stížností bude po tomto našem rozhodnutí slábnout,“ řekl David, kterému za několik týdnů končí mandát ústavního soudce.
