„Ve sporu o hrad Bouzov již bylo účastníkům rozhodnutí doručeno, o dovolání bylo rozhodnuto tak, že bylo odmítnuto,“ sdělila Jana Hebelková ze sekretariátu olomouckého okresního soudu.
Soudní spor navazuje na rozhodnutí NPÚ z května 2014, který odmítl hrad vydat v rámci církevních restitucí. Řád podal žalobu, kterou v srpnu 2016 zamítl olomoucký okresní soud. „Rytíři“ neuspěli ani s odvoláním ke Krajskému soudu v Ostravě. „Okresní soud provedl všechny potřebné důkazy, vyložil správně zákon o majetkovém vyrovnání a aplikoval přitom judikatury z předchozích sporů,“ uvedla v březnu 2017 soudkyně Ivana Pikalová.
V červenci téhož roku Německý řád podal dovolání k Nejvyššímu soudu. Vikář velmistra řádu Metoděj Hofman tehdy uvedl, že řád je připraven vyčerpat všechny právní možnosti – konkrétně zmínil Ústavní soud i soud pro lidská práva ve Štrasburku.
Řád usiluje o vlastnictví hradu přes dvacet let
Německý řád o Bouzov usiluje od roku 1998. V roce 2006 hrad odmítl vydat olomoucký okresní soud. V roce 2013 řád požádal o vydání Bouzova v rámci církevních restitucí. Zamítnutí tohoto požadavku vedlo k aktuálnímu soudnímu sporu, který se táhne už od roku 2015.
Bouzov je jednou z nejnavštěvovanějších moravských památek. Řád německých rytířů jej získal na konci 17. století. V roce 1938 nacisté hrad zkonfiskovali, v době okupace byl sídlem přepadového oddílu SS. Od roku 1945 je majetkem státu. Podle Národního památkového ústavu je tedy zřejmé, že řád přišel o hrad ještě před 25. únorem 1948. Nemůže tak být podle úřadu zahrnut do církevních restitucí.