Spor o státní hrad Bouzov na Olomoucku míří k Nejvyššímu soudu. O jeho vydání usiluje Německý řád. Zatím neuspěl a hrad zůstává v péči Národního památkového ústavu. Okresní soud v Olomouci v červenci obdržel dovolání. Nyní je úkolem okresního soudu předat dovolání spolu se spisem nejvyšší instanci do Brna.
Německý řád se stále nevzdává. Spor o Bouzov míří před Nejvyšší soud
Národní památkový ústav v květnu 2014 odmítl hrad vydat v rámci církevních restitucí. Následnou žalobu zamítl loni v srpnu okresní soud. Letos v březnu rozhodla stejným způsobem o odvolání řádu olomoucká pobočka krajského soudu.
„Okresní soud provedl všechny potřebné důkazy, vyložil správně zákon o majetkovém vyrovnání a aplikoval přitom judikatury z předchozích sporů,“ argumentovala v březnu soudkyně krajského soudu Ivana Pikalová. Památkový ústav verdikt přivítal. Dokazování bylo podle právníků ústavu velmi náročné, spis čítá přes 4 tisíce stran a bylo potřeba projít řadu archivních záznamů.
obrázek
Řád plánuje i Štrasburk
Řád o hrad usiluje od roku 1998, pokládá jej za svůj historický majetek. „Vyčerpáme všechny možnosti. Takže i Ústavní soud a určitě také Štrasburk,“ citoval nedávno server iDNES.cz vikáře velmistra řádu Metoděje Hofmana.
Bouzov je jednou z nejnavštěvovanějších moravských památek, ročně tam přijede zhruba 100 tisíc lidí. Řád německých rytířů jej získal na konci 17. století. V roce 1938 nacisté hrad zkonfiskovali, v době okupace byl sídlem přepadového oddílu SS. Od roku 1945 je majetkem státu. Podle ústavu je tedy zřejmé, že řád přišel o hrad ještě před 25. únorem 1948, což je začátek rozhodného období podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi.