Olomoucký okresní soud zamítl žalobu Německého řádu, který chtěl v rámci církevních restitucí vrátit hrad Bouzov. Podle soudu není žaloba důvodná. Řád bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě (Německý řád) o hrad opakovaně usiluje od roku 1998. V roce 2013 o památku požádal v rámci církevních restitucí. Podle památkářů ale neměl na navrácení památky zákonný nárok. Řád proto památkáře zažaloval. Proti rozhodnutí soudu se chce nyní odvolat.
Německý řád vlastnil hrad Bouzov před druhou světovou válkou. Německo ho ale v říjnu 1938 zabavilo a řád později rozpustilo. Hrad získal šéf SS Heinrich Himmler, při okupaci byl Bouzov dokonce sídlem přepadového oddílu SS. Po válce konfiskoval hrad – jakožto německý majetek – československý stát.
Hlavním argumentem podle soudu bylo právě to, že předmětné věci byly zkonfiskovány na základě Benešových dekretů německé společnosti, která je tehdy vlastnila, proto je nelze vydat. Řád navíc podle soudu neprokázal, že by byl vlastníkem věcí, kterých se domáhá.
Řád ale tvrdí, že jeho vlastnické právo bylo dříve zapsáno v Moravských zemských deskách a v době nacistické okupace byl majetek konfiskován neplatně. Benešovy dekrety se proto podle řádu na hrad vůbec neměly vztahovat. V tomto ohledu měl dát v roce 1948 rytířům zapravdu i Nejvyšší správní soud. Rozhodl tehdy, že se má hrad řádu skutečně vrátit. Rozsudek ale zřejmě nikdy nevstoupil v platnost.
Soud se proto přiklonil k argumentaci památkářů. Podle nich žalobce nenabídl jediný důkaz, že by zrušení řádu bylo politickou perzekucí ze strany třetí říše. Vyvracejí to podle nich i historické listiny, z nichž vyplývá oddanost a loajalita německé říši.
„Bylo konfiskováno, a to německé společnosti. Tím pádem se stalo vlastníkem Československo. Žalobce nepostupoval tak, jak bylo stanoveno zákonem z roku 1946, a nepodal restituční návrh,“ řekl právní zástupce NPÚ Petr Wünsch.
„My se samozřejmě odvoláme a uvidíme, co bude dál. Věříme ve spravedlnost,“ uvedl mediální zástupce řádu Mikoláš Černý. „V tuto chvíli musíme důkladně prozkoumat rozhodnutí,“ doplnil.
Německý řád o hrad opakovaně usiluje od roku 1998. V listopadu 2013 požádal o vydání bouzovského hradního areálu v rámci církevních restitucí. Ministerstvo kultury ale žádost zpochybnilo, poukázalo, že byl Bouzov řádu zabaven již v roce 1945 podle Benešových dekretů o konfiskaci majetku kolaborantů.
V květnu 2014 odmítl žádost i Národní památkový ústav; restituce se týkají jen poúnorového období a v té době Bouzov řádu podle památkářů nepatřil. Rytíři s tím nesouhlasili a na památkáře proto v březnu podali žalobu.
Německý řád se domáhá navrácení svého majetku také jinými žalobami. Původně se dožadoval i hradu Sovince, lázní v Karlově Studánce, Velmistrovského domu v Opavě a čtyř dalších nemovitostí. Počet žalob podaných na kraje se ale na základě výzvy České biskupské konference rozhodl řád zredukovat, aktuálně se tak kromě Bouzova řeší u soudu osud kostela v Karlově Studánce.
