Bouzov/Praha – Hrad Bouzov zůstává státu. Národní památkový ústav odmítl žádost Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě, známého též jako Řád německých rytířů (Německý řád), o jeho vydání v rámci církevních restitucí. Podle památkářů Bouzov řádu v době, které se restituce týkají, nepatřil a němečtí rytíři ho nevyužívali pro duchovní nebo pastorační účely. Ústav odkázal také na poválečné prezidentské dekrety, které se týkaly konfiskace majetku. Podle vikáře řádu použil NPÚ „lacinou argumentaci“ a snažil se žádosti zbavit, aby se dostala k soudu. Na ten se nyní Německý řád obrátí.
Německý řád požádal loni v listopadu v rámci církevních restitucí o vydání bouzovského hradního areálu, jeho mobiliáře a další budovy. Ministerstvo kultury sice vzápětí žádost zpochybnilo, poukázalo, že byl Bouzov řádu zabaven již v roce 1945 podle dekretů prezidenta republiky Edvarda Beneše o konfiskaci majetku, to ale naopak odmítl řád – argumentoval, že konfiskaci majetku ještě před 25. únorem 1948 zrušil soud. „Zaprvé neproběhla konfiskace podle dekretů prezidenta Beneše a zároveň byl veškerý majetek převzat státem až po 25. únoru 1948 většinou podivuhodnými vyhláškami z let 1949 až 1953,“ řekl vikář Velmistra řádu Metoděj Hofman.
Národní památkový ústav ale žádost o vydání majetku odmítl – opět s odkazem na tzv. Benešovy dekrety č. 12/1945 (o konfiskaci a urychleném rozdělení majetku Němců, Maďarů (…) zrádců a nepřátel (…) národa) a 108/1945 (o konfiskaci nepřátelského majetku…). Podle památkářů tak Bouzov v únoru 1948 Německému řádu nepatřil. „Požadované věci nepatřily dle našich závěrů do původního majetku žadatele, a tudíž nebyly splněny podmínky pro vydání. Dále žadatel neprokázal způsob užívání v rozhodném období, což je zákonná podmínka,“ shrnula Simona Juračková z památkového ústavu.
Mluvčí NPÚ zdůraznila, že v případě církevních restitucí musí nárok na vydání majetku prokázat sám žadatel. „My naopak smíme vydávat pouze nezpochybnitelné výzvy. V tomto případě jsme našli pochybnosti, takže nemůžeme vydat,“ uvedla.
Žádost řádu teď dostane soud
Mediální zástupce Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě Mikoláš Černý k žádosti uvedl, že požadovaný majetek měl sloužit k dalšímu rozvoji činnosti řádu na českém území, především ve sféře vzdělávání, charity a sociální oblasti, stejně jako v duchovní správě. Řád odmítnutí žádosti ze strany ústavu nepřekvapilo, podle velmistrova vikáře Hofmana dokonce nic jiného neočekával. „Žádný státní úředník nebude riskovat, že by dal cokoliv, co je jakkoliv pochybné v těchto kauzách. Proto byla dána příležitost obracet se na nezávislé soudy,“ shrnul vikář. Je však přesvědčen, že se NPÚ řádně neprobral tím, co Německý řád předložil, a vše nasměroval k soudu.
Odmítnutím u NPÚ spor pro řád nekončí. „Budou připraveny žaloby a počítá se s tím, že by celou věc měl vyřešit soud,“ nastínil Mikoláš Černý. Podle Metoděje Hofmana mají bratři domu Panny Marie v Jeruzalémě v rukou dostatek důkazů, aby jim soud bouzovský hrad přiřkl. Řád ovšem chce získat i řadu dalších nemovitostí. Požádal například o kostel v Karlově Studánce nebo o zámek Bruntál.
Žádost Německého řádu napjatě sleduje také bouzovská radnice. Kromě hradu samotného požádali rytíři také o okolní pozemky včetně lesů. Ty přitom nedávno soud přiřkl právě obci.
Německý řád vlastnil hrad Bouzov před druhou světovou válkou. Německo ho během okupace zabavilo pro potřeby SS a po válce konfiskoval hrad – jakožto německý majetek – československý stát. Řád se začal domáhat jeho navrácení a Nejvyšší správní soud počátkem roku 1948 skutečně rozhodl, že se má hrad Německému řádu vrátit. Verdiktem zdůvodňují řeholníci svůj současný nárok, není však zřejmé, zda rozsudek vstoupil v platnost. Představitelé řádu, který v Československu po roce 1989 obnovil svou činnost, se o Bouzov a další někdejší majetek německých rytířů přihlásili již v polovině 90. let. V lednu 1998 pražský městský soud konstatoval, že soudy nikdy pravomocně nerozhodly o zrádcovství řádu, a konfiskace jeho majetku tudíž byla neplatná. Němečtí rytíři se tak o majetek soudili i nadále.
NPÚ zatím nevydal církvím žádný majetek, požadované farní obrazy nenašel
Národní památkový ústav nově zamítl kromě tří žádostí Německého řádu také restituční výzvu, která se týkala tří obrazů z fary v Otaslavicích. Podle Simony Juračkové zamítl ústav žádost kvůli nedostatečnému určení věci. „NPÚ se nepodařilo dohledat žádné obrazy, které by žádosti mohly odpovídat,“ podotkla. Ústav podle ní eviduje celkem 47 výzev k vydání církevního majetku. Zatím odmítl sedmnáct z nich, část dalších postoupil jiným institucím či zahájil správní řízení s pozemkovým úřadem. „Zatím NPÚ neuzavřel žádnou dohodu o vydání majetku,“ vyčíslila Juračková.
Mluvčí NPÚ dodala, že je zjišťování, zda mají žadatelé na historický majetek nárok, obzvlášť náročné, a tím pádem i zdlouhavé. „Výzvy, které k nám přicházejí, jsou často nekompletní, je třeba opakovaně vyzývat žadatele k jejich doplnění. Sami provádíme vlastní rozsáhlá šetření i nad rámec zákonných povinností,“ popsala Simona Juračková. Ústav při pátrání oslovuje archivy či úřady, které by mohly mít k žádostem dokumenty.
CÍRKEVNÍ RESTITUCE
- Vrácení nemovitého majetku. Podle zákona by jeho hodnota měla být zhruba 75 miliard korun. Církve už podaly 5 600 žádostí, ve kterých nárokují 116 000 pozemků a skoro 1 900 staveb.
- Finanční náhrady. Stát církvím v příštích třiceti letech vyplatí 59 miliard korun navýšených o inflaci. Tyto peníze představují náhradu za majetek, který už vydat nelze (církve nemají například nárok na majetek obcí a měst, jako jsou nemocnice, školy apod., i když jim tyto nemovitosti v minulosti patřily). První dvě miliardy z náhrad už církve inkasovaly.
- Snížení státních příspěvků. V příštích sedmnácti letech se bude paralelně s výplatou náhrad snižovat příspěvek na podporu činnosti, který dnes stát církvím vyplácí. V současnosti činí asi 1,5 miliardy korun ročně.
