Řád německých rytířů podal žalobu na navrácení hradu Bouzov. Kromě toho se bude soudit třeba i o zámek v Bruntále nebo třináct a půl tisíce hektarů polí a lesů. Spor o majetek za miliardy korun začne už letos. Stát zatím všechny nároky řádu odmítl.
Německý řád vlastnil hrad Bouzov před druhou světovou válkou. Německo ho během okupace zabavilo pro potřeby SS a po válce konfiskoval hrad – jakožto německý majetek – československý stát. Řád se začal domáhat jeho navrácení a Nejvyšší správní soud počátkem roku 1948 skutečně rozhodl, že se má hrad Německému řádu vrátit. Verdiktem zdůvodňují řeholníci svůj současný nárok, není však zřejmé, zda rozsudek vstoupil v platnost.
Představitelé řádu, který v Československu po roce 1989 obnovil svou činnost, se o Bouzov a další někdejší majetek německých rytířů přihlásili již v polovině 90. let. V lednu 1998 pražský městský soud konstatoval, že soudy nikdy pravomocně nerozhodly o zrádcovství řádu, a konfiskace jeho majetku tudíž byla neplatná. Němečtí rytíři se tak o majetek soudili i nadále.
V květnu 2014 Národní památkový ústav odmítl žádost řádu o vydání Bouzova v rámci církevních restitucí. Podle památkářů Bouzov řádu v době, které se restituce týkají, nepatřil a němečtí rytíři ho nevyužívali pro duchovní nebo pastorační účely. Ústav odkázal také na poválečné prezidentské dekrety, které se týkaly konfiskace majetku.
Němečtí rytíři se budou soudit i o Sovinec nebo Karlovu studánku
Kromě hradu Bouzov chtějí němečtí rytíři u soudu získat i hrad Sovinec, který je nerozsáhlejším hradním komplexem na Bruntálsku, lázně v Karlově Studánce, Velmistrovský dům v Opavě a další čtyři nemovitostí. A také třináct a půl tisíce hektarů pozemků v Moravskoslezském a Olomouckém kraji.
Na soudy o miliardový majetek už se státní instituce chystají. „Jde o to, aby Státní pozemkový úřad v maximální možné míře hájil majetkové zájmy státu,“ řekla ředitelka Státního pozemkového úřadu Svatava Maradová.
V restitucích zbývá projednat desetinu žádostí, soudů jsou stovky
Na konci loňského roku zbývalo projednat 511 výzev k vydání majetku v rámci církevních restitucí. Oproti konci roku 2014 se snížil počet neprojednaných výzev o téměř dvě třetiny. Kvůli restitucím jsou u soudů stovky žalob.
Nejčastěji se spory týkají žádosti o určení vlastnického práva v případech, že původní církevní majetek byl nezákonně převeden ze státu na jiné subjekty, především obce. Dalším častým důvodem jsou žaloby proti rozhodnutí pozemkových úřadů, které odmítly majetek vydat. Existují ale již také případy, kdy samo vedení Státního pozemkového úřadu podalo žalobu na své pobočky, které majetek vydaly; SPÚ tak chce mít rozhodnutí svých podřízených potvrzeno soudem. Jde například o jeden z mnoha pozemků v pražské Březiněvsi, o které žádají maltézští rytíři.
- Zákon o majetkovém vyrovnání začal platit 1. ledna 2013. Církve měly rok na podání žádostí, nakonec jich bylo přes 5000 a týkaly se více než 100 000 pozemků, téměř 2000 staveb včetně několika památek a stovek uměleckých děl. Nejvíce žádostí dostaly Lesy ČR a Státní pozemkový úřad. Především zpočátku se státu nedařilo plnit půlroční zákonnou lhůtu na uzavření dohod o vydání majetku.
- Na konci roku 2014 zbývalo projednat 1494 nároků církví. S tím, jak bylo v roce 2015 projednáno více výzev, zvýšil se počet žalob, uvádí vládní výbor k dopadům zákona o církevních restitucích ve zprávě, kterou předložil vládě. SPÚ zbývá projednat 170 výzev ze 3501. Lesy ČR mají projednat ještě 62 z více než 2200 výzev. Na ministerstvu kultury je ještě 38 neprojednaných výzev.
V největším počtu soudních sporů figuruje právě SPÚ, podle výroční zprávy jich je přes 170, další stovka žalob se týká Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a i některé z nich se týkají SPÚ. Lesy ČR jsou před soudem v téměř třicítce případů na straně žalobců, ještě o desítku restitučních případů víc řeší v pozici žalovaného subjektu. Pět žalob se týká resortu kultury, kromě známého případu Madony z Veveří například žaluje farnost Břvany Národní knihovnu kvůli barokním varhanám v Zrcadlové kapli Klementina. Národní galerie čelí další žalobě o vydání děl ze svých sbírek, která požaduje řád milosrdných bratří.
Určovací žaloby se často týkají měst a obcí – k největším takovým sporům patří žaloby řádu maltézských rytířů týkající se pozemků v Březiněvsi; žalují v takovém případě město Prahu. Několik určovacích žalob podal na Prahu také řád křížovníků s červenou hvězdou, domáhá se téměř třicítky parcel v Ďáblicích, více než dvacítky parcel v Kobylisích a čtyř parcel na Smíchově. Mezi určovacími žalobami jsou často případy, kdy pozemky pravděpodobně protizákonně přešly ze státu na obce, které je pak prodaly do soukromého vlastnictví.
