Olomoucký odvolací soud potvrdil zamítnutí žaloby Německého řádu, který chtěl zpět hrad Bouzov, jenž mu zabavili nacisté. Podle soudu nebyla žaloba na Národní památkový ústav důvodná. Památkáři odmítli vydat hrad v rámci církevních restitucí, které se na období německé okupace nevztahují.
Hrad Bouzov zůstane státu, soud odmítl žalobu Německého řádu
Studio ČT24: Německý řád se domáhá vrácení státního hradu Bouzov (zdroj: ČT24)
Podle soudkyně olomouckého krajského soudu Ivany Pikalové vedl okresní soud řízení zcela správně a provedl všechny potřebné důkazy. „Vyložil správně zákon o majetkovém vyrovnání a aplikoval přitom judikatury z předchozích sporů,“ uvedla soudkyně. Podle soudu se řádu nepodařilo prokázat, že má na Bouzov nárok podle zákona o majetkovém vyrovnání.
Stát totiž nezabavil Bouzov jako církevní majetek po roce 1948, nýbrž jako německý majetek v roce 1945. „Jedním dekretem byl majetek vrácen, byl to dekret o zrušení všech vlastnických a jiných aktivit, které proběhly od Mnichova do osvobození. A den na to byl hrad zkonfiskován jako německý majetek,“ přiblížil historik Miloš Trapl z Univerzity Palackého. Německý řád tak doplatil na to, že byl trnem v oku již nacistům, kteří mu majetek zabavili a řád později rozpustili. Historik upřesnil, že se řád znelíbil Adolfu Hitlerovi, „protože se zpronevěřil své válečnické tradici a začal dělat charitativní a vzdělávací akce“.
Podle právní zástupkyně řádu Lenky Charvátové není vyloučeno, že se dovolá k Nejvyššímu soudu. „Musíme vyčkat písemného vyhotovení rozsudku. Poté zvážíme další kroky,“ řekla advokátka. Vedení řádu oznámilo, že výsledek sporu vnímá jako pokračování křivd z let minulých.
Německý řád navíc musí uhradit soudní výlohy ve prospěch NPÚ. Jen za řízení u okresního soudu je to přes čtvrt milionu korun.
Řád se neúspěšně snažil prokázat, že byl vlastníkem Bouzova i v roce 1948. Odkazoval na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z roku 1948, který rozhodl, že byl majetek za okupace konfiskován neplatně, nešlo tedy po válce o nacistický majetek a měl se řádu vrátit. Rozsudek ale zřejmě nikdy nevstoupil v platnost.
Památkáři a jejich právníci předložili řadu dokumentů z období těsně před válkou, po válce i z 50. let. Advokátka NPÚ Lucie Dietschová podotkla, že „bylo navštíveno hodně archivů, bylo zkoumáno hodně archivních fondů“. „Žalovanému se podařilo vyvrátit v řízení všechna tvrzení, často zcela nepravdivá, vesměs však účelová, kterými se snažil Německý řád přesvědčit soud o svém nároku,“ míní další právní zástupce NPÚ Petr Wünsch. Odmítl přitom, že by řád mohl v období, kterého se restituce týkají, vůbec o něco přijít. „Německému řádu po roce 45 konfiskováno nebylo, protože v té době už nic nevlastnil,“ řekl advokát.
Bouzov založený na počátku 14. století je jednou z nejnavštěvovanějších moravských památek, ročně ho navštíví zhruba sto tisíc lidí. Německý řád usiluje o jeho navrácení od roku 1998.
- - Bouzov byl založen na počátku 14. století. Zakladatelem byl šlechtic Búz, snad z rodu Bludovců, který dal hradu jméno. Poté se zde střídali majitelé a koncem 14. století jej získal Heralt z Kunštátu.
- V rukou pánů z Kunštátu zůstal hrad s kratšími přestávkami až do konce 15. století; v jeho držení se vystřídali příslušníci dvou větví tohoto rodu. Je možné, že se na Bouzově narodil Jiří z Poděbrad, jehož otec Viktorín zde prokazatelně sídlil.
- V roce 1558 hrad vyhořel, byl opraven jen částečně a v dalším období spíše chátral. Na konci 17. století získal Bouzov Řád německých rytířů (od roku 1929 Německý řád).
- Dnešní pozdně gotický vzhled získal po přestavbě v letech 1895 až 1910. Projekt a plány rekonstrukce vypracoval Georg von Hauberisser na základě požadavků arcivévody Evžena Habsburského, velmistra řádu, který stavbu platil ze svých prostředků.
- V držení řádu zůstal hrad až do října 1938, kdy byl nacisty konfiskován a spolu s dalším řádovým vlastnictvím předán do německé správy. Hrad získal šéf SS Heinrich Himmler, při okupaci byl Bouzov dokonce sídlem přepadového oddílu SS.
- Po válce byl Bouzov konfiskován a od roku 1945 je majetkem státu. Německý řád o hrad opakovaně usiluje od roku 1998.
- Romantický Bouzov je jednou z nejznámějších moravských památek. V loňském roce jej navštívilo 91 341 lidí.
- Hrad je oblíbeným místem filmařů. Proslavil se hlavně díky pohádce O princezně Jasněnce a létajícím ševci, objevil se i v Arabele, v italské pohádce Fantaghiro, v pohádce o Medvědu Ondřejovi, filmu Kopretiny pro zámeckou paní a také v Království potoků.
Církev získala kroměřížský zámek i Zelenou horu
V rámci restitucí se církvi vrátila řada památek včetně dvou, které jsou na seznamu světového dědictví UNESCO. Areál kostela svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře převzalo brněnské biskupství v srpnu 2014. O rok později vysoudilo olomoucké arcibiskupství kroměřížský zámek, církev však nezískala Květnou zahradu, jejíž historický areál je provázán s novostavbami, které nelze vyčlenit, a podle zákona o restitucích tak vydány být nemohou.
Sázavská farnost a benediktinský řád potom získaly zpět část Sázavského kláštera a podle dohody prezidenta republiky Miloše Zemana s pražským arcibiskupem Dominikem Dukou připadlo církvi i několik objektů na Pražském hradě. Metropolitní kapitula získá budovu Nového proboštství, kapitula Všech svatých kostel Všech svatých a Náboženská matice klášter sv. Jiří. Církev původně chtěla na Hradě vrátit i další nemovitosti včetně Starého proboštství či svatojiřské baziliky, ale po jednání od části nároků ustoupila.
Restituční žádosti přišly i na movité věci. Od národní galerie převzala církev dva obrazy Petra Paula Rubense, Vyšebrodský cyklus či Puchnerovu archu, díla však zůstala v původních expozicích. Naopak středověký obraz Madony z Veveří, o který vedla NG vleklý soudní spor s farností z Veverské Bítýšky, se poté, co jej soud přiřkl církvi, přestěhoval z expozice NG v anežském klášteře v Praze do brněnského Diecézního muzea.
Několik dalších sporů stále pokračuje. Litoměřické biskupství žaluje památkáře kvůli vydání kaple svaté Anny v Mnichově Hradišti, k nevyřešeným žádostem patří i piaristický chrám Nalezení sv. Kříže v Litomyšli. I německý řád má přitom další želízko v ohni. Kromě hradu Bouzov se soudí také o kostel v Karlově Studánce na Bruntálsku.
Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi začal platit 1. ledna 2013. Církve měly rok na podání žádostí, nakonec jich bylo přes pět tisíc. Žádosti se týkaly více než sta tisíc pozemků, téměř dvou tisíc staveb a stovek uměleckých děl. Zákon počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které zákon z restitucí vyloučil – mimo jiné majetek, který nepatří státu, nýbrž krajům či obcím – mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Politici v současnosti vedou spor o to, zda nemají náhrady zdanit.