Německý řád se poté, co jeho restituční žádost odmítlo ministerstvo kultury, obrátil s požadavkem na navrácení kostela v Karlově Studánce na soud. Mediální zástupce řádu Mikoláš Černý uvedl, že následovat budou i další žaloby kvůli majetku, o který však Německý řád nepřišel po roce 1948, nýbrž již za okupace.
Kostel v Karlově Studánce patřil, podobně jako další majetek, o který žádal v rámci církevních restitucí, Německému řádu do roku 1940, poté ho zkonfiskovalo nejprve Německo a po válce Československo. Zatímco stát tvrdí, že se na něj restituce nevztahují, protože mu připadl podle Benešových dekretů, řád jde kvůli kostelu k soudu.
„Jedná se o žalobu na nahrazení projevu vůle povinné osoby podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Cílem žaloby je, aby soud svým rozhodnutím nahradil souhlas povinné osoby, kterou je Česká republika – Ministerstvo kultury ČR,“ uvedl Mikoláš Černý.
Německý řád vysvětluje svoji žádost o restituci tím, že po válce žádal o navrácení majetku zabaveného nacisty. Do roku 1948 ale rozhodnutí nepadlo. Kostel byl v té době spravován národní správou se souhlasem řádu a financován z výnosů řádových lesů.
Česká provincie řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě čili Německý řád se bude soudit i o další majetek, který mu před válkou patřil. Jde především o 13,5 tisíce hektarů lesů ve Slezsku, polnosti, nemovitosti a hrady včetně Bouzova či Sovince.
„Předpokládám, že ty žaloby budou následovat na všechny nemovitosti, které řád považuje za svůj majetek,“ potvrdil Mikoláš Černý.
Žaloby na vydání majetku podalo již dříve Cisterciácké opatství v Oseku. Cisterciáci žádali mimo jiné lesy na Teplicku, stát je však odmítá vydat s tím, že řád o pozemky přišel již před únorem 1948. Podle zatím poslední čtvrtletní zprávy vládního výboru, který na vydávání majetku církvím dohlíží, podaly církve zatím 192 žalob.
Část žalob se týká případů, kdy stát odmítl vydat svůj majetek, dalšími žalobami se církev domáhá majetku obecního. Ten podle zákona vydán být nemůže, církve ale usilují o rozhodnutí, že kraje či obce získaly majetek neoprávněně, a ten proto stále patří státu. Za majetek, který nemůže být vadán, je církvím vyplácena finanční náhrada.
