Před třiceti lety československá média upozorňovala na prudký nárůst kriminality. Během roku 1990 registrovala Veřejná bezpečnost o osmdesát procent víc trestných činů než před listopadem 1989. Snížila se moc i početní stav ozbrojených složek. A vliv měla i rozsáhlá amnestie prezidenta Václava Havla.
Nové videopřehrávače, málo policistů a amnestie. Před 30 lety vzkvétala kriminalita
Události: Před 30 lety prudce vzrostla kriminalita (zdroj: ČT24)
Například v Praze 4 řešili během prvního čtvrtletí roku 1990 devět set vykradených aut, tedy trojnásobně víc než v totalitní minulosti. Podobně rostl i počet vykradených bytů na sídlištích.
„To vše se pachatelům hodí“
„Vždyť lidé dnes mají byty opravdu dobře vybavené. Videa, moderní rozhlasové přijímače, drobné starožitnosti, které vhodně doplňují nový nábytek. To vše se pachatelům vloupání do bytu hodí,“ popisovala lákadla pro zloděje dobová reportáž Genius loci aneb Stíny nad sídlišti.
A zlodějům se nehodily jen nově zařízené interiéry, ale i nepřipravenost policie na takovou situaci. Nárůst kriminality nebyli policisté schopni uhlídat, příslušníků VB byl nedostatek. Na konci května muselo jejich řady posílit 2700 pohraničníků a příslušníků ministerstva vnitra.
Jeden psací stroj na dva příslušníky
Bezpečnost navíc měla zastaralé vybavení. Kupříkladu místní oddělení na Jižním městě mělo k dispozici jediné auto a provizorní služebnu ve dvou panelákových patrech.
„V tom provizoriu jsme už dvanáct let. A když si představíte, že ne každý příslušník má svoji židli a svůj psací stroj, tak se kolikrát stane, že čekají jeden na druhého, než skončí výslech nebo dopíšou,“ stěžoval si tehdy zástupce náčelníka Antonín Bozděch.
Staří veksláci, noví rasisti
Hlavní zpravodajská relace, Deník ČST, také 24. května 1990 upozorňovala, že přibývá veksláků, jichž je prý zhruba deset tisíc. „Měsíční zisk těchto osob se pohybuje kolem třiceti až padesáti tisíc korun,“ informovala televize.
Pražská Bezpečnost tehdy proti vekslákům a kapsářům sestavila speciální tým. Jejich triky už znala, vyrovnávat se ale musela i s novým fenoménem – rasově motivovaným násilím. Docházelo k častějším potyčkám s Romy a Vietnamci.
Situace se vyhrotila třeba na Václavském náměstí po prvomájovém koncertě kapely Orlík. „My k fašismu nenabádáme. Naopak na koncertech proti tomu celkem jsme,“ namítal tenkrát v rozhovoru pro Aktuality frontman Daniel Landa.
Kriminalita stoupala až do roku 1999. Od té doby trestných činů ubývá.
Havlova amnestie propustila dvě třetiny vězňů a vyvolala vzpouru
Zvýšená kriminalita v porevolučních časech se dává do souvislosti s amnestií, kterou vyhlásil prezident Václav Havel na Nový rok 1990. „V naší zemi je mnoho vězňů, kteří se sice vážně provinili a jsou za to potrestáni, kteří však museli projít pokleslou justicí,“ zdůvodnila hlava státu své rozhodnutí.
Co do počtu propuštěných byla Havlova amnestie nejmasovější v poválečných dějinách země: věznice opustilo okolo 23 tisíc lidí, tedy zhruba dvě třetiny z tehdejšího počtu.
Řady těžkých zločinců v Leopoldově se ovšem nedotkla, ti se proto rozhodli vyhlásit protestní hladovku a následně věznici na mnoho dní obsadili. Vzpouru ukončil až po téměř dvou týdnech zásah policie a armády. Událostí se loni na podzim v kinech inspiroval česko-slovenský snímek Amnestie.
Podle výzkumu Institutu pro kriminologii a sociální prevenci (IKSP) z roku 1991 stáli amnestovaní v prvních osmi měsících roku 1990 za osmi procenty vyřešených trestných činů v české části federace, na Slovensku to bylo o procentní bod méně. A na konci roku 1991 tvořili amnestovaní čtvrtinu obyvatel českých věznic. Podle závěrů institutu tak amnestie při vzestupu kriminality v letech 1990 a 1991 nebyla rozhodujícím faktorem.