Gott chtěl být poslem dobrých zpráv, být s lidmi byla jeho existence, vzpomíná textař Horáček

„Jevilo se, že takový člověk je skoro nesmrtelný. Česká kultura ztrácí jedinečný hlas,“ komentuje úmrtí zpěváka Karla Gotta textař Michal Horáček. Přiznává, že pro „Sinatru Východu“ se mu texty psaly těžko, Gott si ale vždy dokázal vybrat skladby, které rozdávaly úsměv. Zesnulý umělec byl podle Horáčka dobrým člověkem, který chtěl být poslem dobrých zpráv.

„Co jsem naživu, tak mě doprovázel Karel Gott. Je to instituce a jevilo se, že takový člověk je skoro nesmrtelný. Česká kultura ztrácí jedinečný hlas, kterým Karel disponoval v dobách své největší slávy,“ reagoval na zpěvákovo úmrtí Horáček.

Skladatel vzpomíná na moment, kdy dostal příležitost s Gottem spolupracovat. „Napsal jsem mu píseň, kterou měl hodně rád, protože si myslel, že vystihuje to, čím chce být. To znamená poslem dobrých zpráv,“ líčí Horáček.

Klíčové podle Horáčka je, že publikum Gotta stále chtělo slyšet a on na sobě neustále pracoval. „Je nepochybné, že měl jedinečný hlas, ale dělal všechno pro to, aby ho vylepšoval a udržoval. Pořád a pořád trénoval a byl jistotou,“ říká Horáček.

Připomíná situaci, kdy Gotta požádal o zazpívání ve Státní opeře, ale zpěvák onemocněl s hlasivkami. „Jel do motolské nemocnice a věnoval se tomu, ačkoliv to pro něj nebylo nic zásadního. Zásadní pro něj byl slib, který dodržel,“ poznamenal textař.

Horáčkovi se pro Gotta psalo těžko, přiznává. „Já potřebuji výraz při svých textech. U něj se to dvacet let točilo kolem toho, že rád zpívá,“ vysvětluje. Skvělé texty pro Gotta zvládli psát Jiří Suchý a Jiří Šlitr ze Semaforu, věří Horáček. Zásadní podle něj je to, že Gott si vybíral skladby, které se mu dobře zpívaly a které vyjadřovaly pohodu a rozdávaly úsměv.

Karel Gott žil zpěvem, to mu nemůže upřít ani největší nepřítel. Chtěl být se svými posluchači, to byla jeho existence.
Michal Horáček
textař, producent

K režimu Gott kritický nebyl, spoustě lidí ale pomohl

Poslem dobrých zpráv byl Gott proto, že i „v nejhnusnějších dobách zpíval optimistické písničky“. K bývalému režimu podle textaře a producenta Gott nebyl tak příkrý a kritický. „Znal každého za každého režimu, všude byl vítaný, všichni mu dávali vyznamenání,“ shrnuje Horáček s tím, že s Gottem podobné věci příliš neřešil.

V osobní rovině byl zpěvák dobrým člověkem, zdůrazňuje a připomíná, že s Gottem v roce 1989 vystoupil i Karel Kryl, ikona odporu vůči komunismu. „Svým životem představoval apolitičnost, nebo si to alespoň myslel,“ míní textař.

Na složitost měnících se režimů a poměrů se podle Horáčka může každý dívat odlišně, Gott si ale zachoval lidskost. „Na osobní notu bych chtěl připomenout, že spoustě lidí pomohl. Nejenže jim půjčoval peníze, i když věděl, že je nevrátí, ale jelikož měl konexe za jakéhokoliv režimu, tak se za mnoho lidí postavil a pomáhal jim,“ podotýká Horáček, podle nějž Gott netoužil po tom, aby se o tom vědělo. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
před 5 hhodinami

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
včera v 11:01

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
včera v 08:00

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Evropský pohled