Gott chtěl být poslem dobrých zpráv, být s lidmi byla jeho existence, vzpomíná textař Horáček

„Jevilo se, že takový člověk je skoro nesmrtelný. Česká kultura ztrácí jedinečný hlas,“ komentuje úmrtí zpěváka Karla Gotta textař Michal Horáček. Přiznává, že pro „Sinatru Východu“ se mu texty psaly těžko, Gott si ale vždy dokázal vybrat skladby, které rozdávaly úsměv. Zesnulý umělec byl podle Horáčka dobrým člověkem, který chtěl být poslem dobrých zpráv.

„Co jsem naživu, tak mě doprovázel Karel Gott. Je to instituce a jevilo se, že takový člověk je skoro nesmrtelný. Česká kultura ztrácí jedinečný hlas, kterým Karel disponoval v dobách své největší slávy,“ reagoval na zpěvákovo úmrtí Horáček.

Skladatel vzpomíná na moment, kdy dostal příležitost s Gottem spolupracovat. „Napsal jsem mu píseň, kterou měl hodně rád, protože si myslel, že vystihuje to, čím chce být. To znamená poslem dobrých zpráv,“ líčí Horáček.

Klíčové podle Horáčka je, že publikum Gotta stále chtělo slyšet a on na sobě neustále pracoval. „Je nepochybné, že měl jedinečný hlas, ale dělal všechno pro to, aby ho vylepšoval a udržoval. Pořád a pořád trénoval a byl jistotou,“ říká Horáček.

Připomíná situaci, kdy Gotta požádal o zazpívání ve Státní opeře, ale zpěvák onemocněl s hlasivkami. „Jel do motolské nemocnice a věnoval se tomu, ačkoliv to pro něj nebylo nic zásadního. Zásadní pro něj byl slib, který dodržel,“ poznamenal textař.

Horáčkovi se pro Gotta psalo těžko, přiznává. „Já potřebuji výraz při svých textech. U něj se to dvacet let točilo kolem toho, že rád zpívá,“ vysvětluje. Skvělé texty pro Gotta zvládli psát Jiří Suchý a Jiří Šlitr ze Semaforu, věří Horáček. Zásadní podle něj je to, že Gott si vybíral skladby, které se mu dobře zpívaly a které vyjadřovaly pohodu a rozdávaly úsměv.

Karel Gott žil zpěvem, to mu nemůže upřít ani největší nepřítel. Chtěl být se svými posluchači, to byla jeho existence.
Michal Horáček
textař, producent

K režimu Gott kritický nebyl, spoustě lidí ale pomohl

Poslem dobrých zpráv byl Gott proto, že i „v nejhnusnějších dobách zpíval optimistické písničky“. K bývalému režimu podle textaře a producenta Gott nebyl tak příkrý a kritický. „Znal každého za každého režimu, všude byl vítaný, všichni mu dávali vyznamenání,“ shrnuje Horáček s tím, že s Gottem podobné věci příliš neřešil.

V osobní rovině byl zpěvák dobrým člověkem, zdůrazňuje a připomíná, že s Gottem v roce 1989 vystoupil i Karel Kryl, ikona odporu vůči komunismu. „Svým životem představoval apolitičnost, nebo si to alespoň myslel,“ míní textař.

Na složitost měnících se režimů a poměrů se podle Horáčka může každý dívat odlišně, Gott si ale zachoval lidskost. „Na osobní notu bych chtěl připomenout, že spoustě lidí pomohl. Nejenže jim půjčoval peníze, i když věděl, že je nevrátí, ale jelikož měl konexe za jakéhokoliv režimu, tak se za mnoho lidí postavil a pomáhal jim,“ podotýká Horáček, podle nějž Gott netoužil po tom, aby se o tom vědělo. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
před 10 hhodinami

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
před 14 hhodinami

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026
Načítání...