Gott chtěl být poslem dobrých zpráv, být s lidmi byla jeho existence, vzpomíná textař Horáček

„Jevilo se, že takový člověk je skoro nesmrtelný. Česká kultura ztrácí jedinečný hlas,“ komentuje úmrtí zpěváka Karla Gotta textař Michal Horáček. Přiznává, že pro „Sinatru Východu“ se mu texty psaly těžko, Gott si ale vždy dokázal vybrat skladby, které rozdávaly úsměv. Zesnulý umělec byl podle Horáčka dobrým člověkem, který chtěl být poslem dobrých zpráv.

„Co jsem naživu, tak mě doprovázel Karel Gott. Je to instituce a jevilo se, že takový člověk je skoro nesmrtelný. Česká kultura ztrácí jedinečný hlas, kterým Karel disponoval v dobách své největší slávy,“ reagoval na zpěvákovo úmrtí Horáček.

Skladatel vzpomíná na moment, kdy dostal příležitost s Gottem spolupracovat. „Napsal jsem mu píseň, kterou měl hodně rád, protože si myslel, že vystihuje to, čím chce být. To znamená poslem dobrých zpráv,“ líčí Horáček.

Klíčové podle Horáčka je, že publikum Gotta stále chtělo slyšet a on na sobě neustále pracoval. „Je nepochybné, že měl jedinečný hlas, ale dělal všechno pro to, aby ho vylepšoval a udržoval. Pořád a pořád trénoval a byl jistotou,“ říká Horáček.

Připomíná situaci, kdy Gotta požádal o zazpívání ve Státní opeře, ale zpěvák onemocněl s hlasivkami. „Jel do motolské nemocnice a věnoval se tomu, ačkoliv to pro něj nebylo nic zásadního. Zásadní pro něj byl slib, který dodržel,“ poznamenal textař.

Horáčkovi se pro Gotta psalo těžko, přiznává. „Já potřebuji výraz při svých textech. U něj se to dvacet let točilo kolem toho, že rád zpívá,“ vysvětluje. Skvělé texty pro Gotta zvládli psát Jiří Suchý a Jiří Šlitr ze Semaforu, věří Horáček. Zásadní podle něj je to, že Gott si vybíral skladby, které se mu dobře zpívaly a které vyjadřovaly pohodu a rozdávaly úsměv.

Karel Gott žil zpěvem, to mu nemůže upřít ani největší nepřítel. Chtěl být se svými posluchači, to byla jeho existence.
Michal Horáček
textař, producent

K režimu Gott kritický nebyl, spoustě lidí ale pomohl

Poslem dobrých zpráv byl Gott proto, že i „v nejhnusnějších dobách zpíval optimistické písničky“. K bývalému režimu podle textaře a producenta Gott nebyl tak příkrý a kritický. „Znal každého za každého režimu, všude byl vítaný, všichni mu dávali vyznamenání,“ shrnuje Horáček s tím, že s Gottem podobné věci příliš neřešil.

V osobní rovině byl zpěvák dobrým člověkem, zdůrazňuje a připomíná, že s Gottem v roce 1989 vystoupil i Karel Kryl, ikona odporu vůči komunismu. „Svým životem představoval apolitičnost, nebo si to alespoň myslel,“ míní textař.

Na složitost měnících se režimů a poměrů se podle Horáčka může každý dívat odlišně, Gott si ale zachoval lidskost. „Na osobní notu bych chtěl připomenout, že spoustě lidí pomohl. Nejenže jim půjčoval peníze, i když věděl, že je nevrátí, ale jelikož měl konexe za jakéhokoliv režimu, tak se za mnoho lidí postavil a pomáhal jim,“ podotýká Horáček, podle nějž Gott netoužil po tom, aby se o tom vědělo. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

S AI nemá smysl bojovat, míní Demi Mooreová. V Cannes se řeší, jak „kapitulovat“

Jedna z nejstarších a nejprestižnějších filmových přehlídek nemůže vynechat téma úzce spojené s budoucností kinematografie. I na festivalu v Cannes se řeší, jak umělá inteligence změní filmový průmysl. Od poměrně nedávných časů, kdy se AI stala členem štábu, se otázka, zda ji vůbec použít, posunula více k úvahám jak.
před 44 mminutami

Estonský svaz umělců přišel podvodem o 700 tisíc eur, zvažuje prodej majetku

Podvodníci, kteří se vydávali za důvěryhodné volající a jednali prostřednictvím hlavní účetní, připravili Estonský svaz umělců přibližně o 700 tisíc eur (přibližně sedmnáct milionů korun).
před 53 mminutami

České studio chystá videohru ze světa Pána prstenů

České videoherní Warhorse Studios, které stojí za vznikem série Kingdom Come: Deliverance, pracuje na dvou nových hrách. Jedna bude dalším přírůstkem do série Kingdom Come a druhá bude zasazená do fantasy světa Středozemě od britského spisovatele Johna Ronalda Reuela Tolkiena. V obou případech to bude RPG hra (role-playing game, hra na hrdiny) s otevřeným světem.
14:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

„Něco, co české poezii chybělo." Ortenovu cenu zasáhlo Házeliště granátů

Laureátkou 39. ročníku ceny Jiřího Ortena se stala básnířka Nela Bártová. Ocenění, určené mladým autorům prozaických či básnických děl ve věku do třiceti let, obdržela za sbírku Házeliště granátů.
před 7 hhodinami

Porozumění, nebo démonizace? O vraždě francouzského učitele vznikl film

Nový francouzský film L'Abandon (Opuštění) vypráví o posledních jedenácti dnech života Samuela Patyho. Učitele, jehož sťal zradikalizovaný islamista. Premiéru měl snímek mimo soutěž na festivalu v Cannes a reakce na něj, jak se dalo předpokládat, jsou rozporuplné.
včera v 16:57

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
včera v 11:35

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
včera v 08:00

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
18. 5. 2026
Načítání...