Čin Jana Palacha inspiroval a stále inspiruje i hudebníky. Jak písničkáře, kteří beznaděj tehdejší doby prožívali a jejichž písně o Palachovi mnohdy končily v trezoru, tak současné muzikanty, pro něž je Palachův odkaz neustále silným mementem.
Ticho a hudba. Palachův čin rezonuje v písních Kryla, Neckáře i Kolektivní halucinace
Odkaz Jana Palacha rezonuje i v písních (zdroj: ČT24)
Bohdan Mikolášek se narodil v roce 1948, stejně jako Jan Palach, a i on byl v době Palachova sebeupálení studentem vysoké školy. V lednu 1969 se účastnil pietního průvodu – a nejvíce ho zasáhlo ticho, které uctění Palachovy oběti provázelo.
Ticho pojmenoval také píseň, kterou složil, jakmile se z průvodu vrátil na strahovskou kolej. Krátce na to ji poprvé veřejně zahrál v divadle Semafor. Naposledy mu to bylo umožněno v roce 1972, poté přišel zákaz veřejného vystupování. O rok později Mikolášek emigroval do Švýcarska, kde skladbu Ticho oficiálně vydal.
Bohdan Mikolášek: Ticho (zdroj: ČT24)
V roce 1969 odešel do exilu také písničkář Karel Kryl. I ten věnoval Palachovi několik svých textů. Nejznámější je zřejmě Marat ve vaně. „Úloha osobnosti v dějinách sestává prakticky z ochoty dotyčné osobnosti zemřít nebo nechat se zabít dříve, než stačila odvolat…,“ zpívá Kryl ve skladbě, v níž zmiňuje také americké prezidenty Kennedyho a Lincolna, básníka Puškina, slavného vůdce povstání otroků Spartaka nebo Ježíše Krista. Palachovo jméno zmínil také v písních Atlantis a Dědicům Palachovým.
Karel Kryl: Marat ve vaně (zdroj: ČT24)
Ze zpěváků pop music se o Palachovi nebál zpívat Václav Neckář. Píseň Soud z roku 1969 napsali skladatel Angelo Michajlov a textař Jan Schneider. Skončila v trezoru, i s videoklipem, v němž Neckář vystupuje s hořící pochodní, mimo jiné u sochy svatého Václava na Václavském náměstí, kde se 16. ledna 1969 stal Palach „pochodní č. 1“.
Václav Neckář: Soud (zdroj: ČT24)
O Janu Palachovi by měla pojednávat i píseň Kam tenkrát šel (Můj bratr Jan). Melodii světoznámé písně All by Myself od Erica Carmena pro Karla Gotta česky otextoval Zdeněk Borovec. Nikdy nikomu nesvěřil, jestli jeho text byl skutečně o Janu Palachovi, přesto se píseň za normalizace postupně přestala hrát.
Palachův čin inspiruje i současné umělce. Například kladenská kapela Kolektivní halucinace natočila videoklip, v němž se vydala ve stopách Jana Palacha – z jeho rodných Všetat až na Václavské náměstí, kde se Jan Palach 16. ledna 1969 upálil.
„Nikdo po něm nechtěl, aby to udělal. Ale on to udělal a my můžeme jenom mlčet a dělat věci nejlíp, jak můžeme, abychom splatili jakýsi dluh, ačkoliv on to zcela jistě takhle nemyslel,“ poznamenává k písni Jan 69 (Ruce z popela) její autor Jakub Muhlfeit.
Odkaz na Palacha se dá najít také pod iniciálami J. P. v názvu skladby Michala Hrůzy z alba Noc. I v jejím textu: Už nemám víru, nemám sil / kdo zapálil, kdo uhasil / život v nás…
Téma tragické oběti rezonuje i mezi zahraničními interprety. Třeba britská skupina Kasabian věnovala píseň Club Foot ze svého debutového alba v roce 2004 právě Palachově památce.