Téma Padesát let od sebeupálení Jana Palacha

Padesát let od sebeupálení Jana Palacha

Přechodový rituál k normalizaci. Při pohřbu Jana Palacha lidé vyšli do ulic, ale zůstali zticha

Právě před padesáti lety, 25. ledna 1969, se v ulicích Prahy konal pohřeb Jana Palacha, který se upálil na protest proti situaci v okupované zemi. Smutečního průvodu Starým Městem se tehdy zúčastnilo na 200 tisíc lidí. Politické požadavky odhodlaného mladého muže přesto zůstaly nenaplněny. Lidé reagovali opačně, než si Palach přál. Podle některých názorů dokonce poslední rozloučení, které připomínalo velký archaický rituál, svým vyzněním paradoxně urychlilo nástup normalizace.

Ticho a hudba. Palachův čin rezonuje v písních Kryla, Neckáře i Kolektivní halucinace

Čin Jana Palacha inspiroval a stále inspiruje i hudebníky. Jak písničkáře, kteří beznaděj tehdejší doby prožívali a jejichž písně o Palachovi mnohdy končily v trezoru, tak současné muzikanty, pro něž je Palachův odkaz neustále silným mementem.

Zvony, kniha i nová pamětní deska. Lidé si připomínali Palachovu smrt jako výzvu k aktivitě

Přesně před padesáti lety zemřel Jan Palach. V nemocnici po třech dnech podlehl následkům popálení. Jeho památku připomíná po celém Česku řada akcí. Nejvýraznější vzpomínku uspořádali ve Všetatech. V Mělníku vydali knihu a v Olomouci se rozezněly zvony. Na Palachovu výzvu k aktivitě vzpomínali i krajané v Londýně.
Jan Palach

Palachův čin média zpočátku netajila, mlčení přišlo až vzápětí. A na mnoho let

O upálení Jana Palacha informovala před padesáti lety všechna významnější média v zemi. Zpočátku ještě svobodně, nastupující normalizace a cenzura ale postupně vytlačovaly jeho čin z veřejného prostoru. V době prvního výročí už o něm ani o jeho následovnících třeba v Rudém právu nebyla jediná zmínka.

Sejmutí Palachovy masky byl pro Zoubka zásadní zlom, říká sochařova dcera

Posmrtná maska Jana Palacha se stala jednou z významných připomínek jeho činu a přetrvala jí i dodnes. Hned po Palachově smrti ji 19. ledna 1969 sejmul sochař Olbram Zoubek. Jeho dcera Polana Bregantová si za to otce hluboce váží, řekla ve vysílání ČT, kde vzpomínala na okolnosti této události.

Palachovu matku jsem hodiny ubezpečovala o významu Janova činu, říkala Dagmar Burešová

Mnozí diváci ji znají jako odvážnou advokátku, která ve snímku Hořící keř marně hájí matku Jana Palacha. Ve skutečnosti byla Dagmar Burešová kvůli tomuto případu sledována StB a její dcera nemohla vystudovat, i tak ale po letech nelitovala, že se do kauzy Palach pustila. Za minulého režimu bojovala proti „větrným mlýnům“ často, když hájila disidenty i jiné nepřátele režimu. Po listopadu 1989 se pak jako první ministryně spravedlnosti pustila do justiční reformy.

Jmenuje se Vladimír. Skauti vypátrali chlapce z ikonického snímku Palachova pohřbu

Českým skautům se po padesáti letech podařilo vypátrat chlapce, kterého objektiv fotoaparátu zvěčnil na dnes již ikonickém snímku z pohřbu Jana Palacha. Více než šedesátiletý Pražan jménem Vladimír o publicitu nestojí, skautům nicméně poskytl interview, ve kterém se vrátil i do lednových dní devětašedesátého roku.

Palacha zřejmě inspiroval hořící mnich. V sovětském bloku bylo podobných protestů více

Svým sebeupálením se Jan Palach pravděpodobně inspiroval protesty vietnamských buddhistů proti politice generálů, říká historik Petr Blažek. Sebeupálení buddhistů přitom bylo inspirací pro značnou část světových případů, ač v jiném kontextu a s jinými cíli, uvedl na čtvrteční mezinárodní konferenci nazvané Jan Palach a další živé pochodně v sovětském bloku.

Palachův čin rezonoval i na Slovensku. Studenti za něj drželi hladovku, v Košicích se upálil voják

Čin Jana Palacha, který se v lednu 1969 upálil, aby vyburcoval lidi z apatie po okupaci Československa, rezonoval i ve slovenské části tehdy nově vzniklé federace. Stejně jako v českých zemích, i na Slovensku byli v čele protestů studenti.

Proměny obrazu Jana Palacha. Komunisté ho chtěli vymazat z historie, po revoluci se stal ikonou

Po činu Jana Palacha dělal komunistický režim všechno pro to, aby se na jeho oběť zapomnělo. Nakonec to byla o dvacet let později připomínka právě Palachova burcujícího aktu, která vedla k demonstracím a předznamenala pád režimu, proti němuž se dvacetiletý student postavil. A opět se měnilo nejen politické uspořádání a česká společnost, ale i obraz mladíka, který se pro ni obětoval.
  • Vzhledem k tomu, že se naše národy ocitly na okraji beznaděje, rozhodli jsme se vyjádřit svůj protest a probudit lidi této země následujícím způsobem. Naše skupina se skládá z dobrovolníků, kteří jsou odhodláni se dát pro naši věc upálit. Já jsem měl tu čest vylosovat si jednotku, a tak jsem získal právo napsat první dopisy a nastoupit coby první pochodeň. Naše požadavky jsou:
  • Okamžité zrušení cenzury
    Zákaz rozšiřování Zpráv
  • Jestliže naše požadavky nebudou splněny do pěti dnů, tj. do 21. ledna 1969, a nevystoupí- li lid s dostatečnou podporou (tj. časově neomezenou stávkou), vzplanou další pochodně.
  • Pochodeň č. 1
  • P. S. Vzpomeňte na srpen. V mezinárodní politice se uvolnil prostor pro ČSSR, využijme jej.

Strach dostal i Brežněv. Palachův čin posílil morálku a svědomí obyvatel

Jan Palach otřásl celým komunistickým blokem, říká historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Blažek. Hluboce také ovlivnil řadu jeho obyvatel a mnohým dal sílu vzdorovat zvůli komunistů ovládajících násilím společnost. Mezi nimi byli i evangelický farář a teolog Jakub S. Trojan a katolický kněz, teolog a filozof Tomáš Halík, kteří byli společně s Blažkem hosty speciálního vysílání České televize.

Republika si připomněla oběť Jana Palacha. Zazněly výzvy k občanské odpovědnosti

Před půlstoletím se na protest proti směřování země po její okupaci vojsky Varšavské smlouvy polil benzinem a zapálil student Jan Palach. Jeho památku si připomínají lidé v celé republice. V pražském Karolinu odhalili pamětní dlaždici s Palachovým jménem, datem narození, sebeupálení a smrti. Prorektor Univerzity Karlovy (UK) Jan Royt při té příležitosti vybral citát z Bible, který podle něj vystihuje Palachovu oběť: „Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele.“

Palachovým přátelům stačila zpráva, že se upálil student, jmenovat nebylo třeba

Normální, živé dítě, vášnivý diskutér a také člověk, který se chtěl stát významnou osobností. Tak charakterizují Jana Palacha jeho bývalí spolužáci a přátelé z dětství a mládí. Když se ve čtvrtek odpoledne v lednu 1969 zapálil na Václavském náměstí, bylo jeho přátelům hned jasné, kdo to byl. „To byste ho museli znát,“ podotkl ve speciálním vysílání ČT24 k oběti Jana Palacha jeho kamarád z dětství Stanislav Hamr.

Palach neříkal: Já se obětuji, abyste mne uctívali. Co dnes skrývá jeho odkaz?

„Palach byl především bojovník. A současně byl citlivým mladíkem. Je to zvláštní kombinace, okolí ho vnímalo jako citlivého, čistého kluka, ale zároveň podle vzpomínek přátel ze základní školy měl rád zbraně, dělal s kamarády různé lotroviny, měl u sebe zbraň svého otce,“ říká historik Petr Blažek, který spolu s dalšími osobnostmi, které se zabývaly životem Jana Palacha, odpověděl na otázky webu ČT24. Existují témata, která zůstávají ve stínu? A jaký je dnes Palachův odkaz?

Hořící mladík proti beznaději. Palach měl pistoli a chtěl s okupanty bojovat, nakonec ale škrtl sirkou

„Vzhledem k tomu, že se naše národy ocitly na okraji beznaděje, rozhodli jsme se vyjádřit svůj protest a probudit lidi této země následujícím způsobem. Naše skupina se skládá z dobrovolníků, kteří jsou odhodláni se dát pro naši věc upálit. Já jsem měl tu čest vylosovat si jednotku,“ napsal 16. ledna 1969. Pak nakoupil benzin a svá slova naplnil. Právě před padesáti lety se před Národním muzeem v Praze zapálil Jan Palach.

Palachův čin ve světě vyvolal ohlas. Jeho jméno nese ulice v Rennes nebo náměstí v Římě

Jméno Jana Palacha nesou v Česku desítky ulic a památníků. Známý je ale i daleko za hranicemi. Českého studenta filozofie, který se na protest proti okupaci země a pasivitě většiny národa v roce 1969 upálil, připomíná druhý nejstarší rockový klub Chorvatska nebo nákupní středisko na Mauriciu.
Interview ČT24

Svobody se spousta lidí vzdá za tisícovku měsíčně, říká Bára Štěpánová

Že našel čin Jana Palacha z ledna 1969 ohlas až po dvaceti letech, není s podivem. Teprve tehdy nazrála situace nejen v Československu, ale také v celé Evropě. Je o tom přesvědčena účastnice Palachova týdne, chartistka a herečka Bára Štěpánová. Odmítla však, že by Palachův týden byl prvním dějstvím procesu, který vedl k 17. listopadu. Jak připomněla, velké demonstrace probíhaly již od podzimu 1988. O Palachově týdnu hovořila Bára Štěpánová v Interview ČT24.

Petice studentů uspěla. Veronské divadlo zrušilo koncert neofašistů věnovaný Janu Palachovi

Divadlo v severoitalské Veroně, kde se měl tuto sobotu konat koncert italských neofašistických kapel na památku Jana Palacha, odřeklo organizátorům pronájem sálu. Podle deníku Il Giornale to znamená, že se proti koncertu postavila církev, alespoň tak interpretuje rozhodnutí kongregace spravující divadlo. Místní úřady, městské i provinční, ale záštitu nad akcí potvrdily, informoval italský tisk. Proti akci se v Česku podepisovala petice, již iniciovala Filozofická fakulta Univerzity Karlovy.

„Student Jan se stal absolutním světlem v šeru polopravd.“ Tomáš Halík sloužil mši za Palacha

Jana Palacha připomněla v předvečer 50. výročí jeho oběti vzpomínková mše v pražském kostele Nejsvětějšího Salvátora. Sloužil ji kněz a bývalý disident Tomáš Halík, který vyzdvihl Palachovu památku a oběť, hovořil ale i o současné situaci v politice a společnosti.

Kdo byl Palach, ví devět Čechů z deseti. Procento pro něj nemá dobré slovo

Naprostá většina lidí v Česku ví, kdo byl Jan Palach. Vyplývá to z průzkumu společnosti Median pro Českou televizi. Téměř všichni také hodnotí jeho čin z ledna 1969 pozitivně, pouze procento respondentů jej vnímá negativně.

Palacha si v příštích dnech připomene celé Česko. Nezapomněly na něj jeho školy ani nejrůznější iniciativy

Padesátileté výročí upálení Jana Palacha si připomenou města, školy i spolky napříč republikou. Hlavní akce se uskuteční v Praze na Václavském náměstí a také na vysokých školách, na které Palach chodil. V Brně a dalších velkých městech na jeho oběť vzpomenou jednotlivé radnice i spolky. Pietu pořádají i Palachovy rodné Všetaty a Mělník, kde vystudoval gymnázium.

Vzpomínání na Palacha komunisty dráždilo i po dvaceti letech. Týden ho brutálně potlačovali

Třetí lednový týden roku 1989 otřásl komunistickým režimem v Československu. Násilné potlačení pietní akce, která měla připomenout 20. výročí úmrtí Jana Palacha, totiž vyústilo v sérii protirežimních demonstrací. Zapojily se do nich tisíce lidí, a protože trvaly sedm dní, dostaly označení Palachův týden. Síla protestů překvapila nejen vládnoucí komunisty, ale i opozici. Události předznamenaly pád režimu v listopadu 1989.
Jan Palach

Fotograf Chochola v roce 1970 zvěčnil Palachovu matku u synova hrobu. Komunisté snímky zničili

V půli ledna roku 1970 fotografoval u hrobu Jana Palacha na Olšanských hřbitovech Václav Chochola studentovu matku. Byl tomu přesně rok, co se její syn upálil. Fotograf snímky pořizoval pro francouzského novináře Alaina Valtata, kterého však v Praze na každém kroku sledovala Státní bezpečnost (StB). Ta oba muže nakonec zatkla a všechny pořízené fotografie zničila.

Spolužák Jenda. Mělničtí gymnazisté shromáždili vzpomínky na Palacha

„Lidi ho znají jako Jana Palacha, ale pro mě to vždycky bude Honza,“ říká Ivana Žižková, Palachova spolužačka z mělnického gymnázia. Na základě vzpomínek spolužáků a blízkých Jana Palacha, který se v roce 1969 upálil na protest proti rezignaci lidí po okupaci Československa, nyní vznikla publikace Spolužák Jenda.