Českým skautům se po padesáti letech podařilo vypátrat chlapce, kterého objektiv fotoaparátu zvěčnil na dnes již ikonickém snímku z pohřbu Jana Palacha. Více než šedesátiletý Pražan jménem Vladimír o publicitu nestojí, skautům nicméně poskytl interview, ve kterém se vrátil i do lednových dní devětašedesátého roku.
„Šli jsme na ten pohřeb tak nějak automaticky, táta ani jinak nedal. Mezi Rudolfinem a Právnickou fakultou je taková ulička, stáli jsme tam dlouhou dobu a najednou se smuteční průvod objevil zpoza rohu a šel směrem k nám,“ vzpomíná Vladimír v interview, které s ním pořídili skauti.
„V jeho čele nesl nějaký student státní vlajku a já jako správný skaut musel pozdravit. A pak jsem zdravil ještě dlouho, protože šly další a další vlajky,“ dodává. „Podstatu věci jsem tenkrát chápal, otřáslo to asi každým. V té době se svědomí národa pohnulo nějakým způsobem, ale postupně to vyšumělo, nic to s námi pak neudělalo.“
Právě v okamžiku, kdy tehdy dvanáctiletý chlapec a člen vodního skauta z přístavu Šestnáctka v Praze 4 zvedal prsty k poctě státní vlajky, ho také zvěčnil objektiv fotoaparátu. Pětadvacátého ledna 1969 snímek pořídil průkopník tuzemské humanistické fotografie Miloň Novotný.
Skauting v srdci
Fotografie se už v době svého pořízení dostala jak do československého, tak i do zahraničního tisku. Po sametové revoluci se snímek tváří truchlících nad sebeupálením vysokoškoláka Jana Palacha stal i jednou z ikonických momentek tuzemských moderních dějin a už před deseti lety se dostal na přebal knihy historika Petra Blažka.
Až donedávna neznámého skauta se pak ku příležitosti padesátého výročí Palachovy oběti pokusili vypátrat junákovi následovníci. „Vyzkoušeli sílu sociálních sítí. Výzvu sdílely tisíce lidí a už v pondělí jsme dostali první reakce, ale ty nejdůležitější přišly v úterý,“ říká mluvčí Skautu Barbora Trojak. Skautům se ozvali Vladimírovi spolužáci i rodina a následně se s ním setkali zástupci organizace.
„Byl to pro něj zážitek, který si pamatuje dodnes. Byl to hluboký zážitek… Vzpomíná si na to, jak lidé plakali,“ říká mluvčí Skautu k Vladimírovým vzpomínkám na leden 1969. Skautské hodnoty v muži podle jeho slov zůstaly dodnes. Uvádí, že skauting má člověk v srdci, a to člověka neopustí. Pokračují v něm i jeho vnoučata.
