Přesně před padesáti lety zemřel Jan Palach. V nemocnici po třech dnech podlehl následkům popálení. Jeho památku připomíná po celém Česku řada akcí. Nejvýraznější vzpomínku uspořádali ve Všetatech. V Mělníku vydali knihu a v Olomouci se rozezněly zvony. Na Palachovu výzvu k aktivitě vzpomínali i krajané v Londýně.
Zvony, kniha i nová pamětní deska. Lidé si připomínali Palachovu smrt jako výzvu k aktivitě
Události: Piety za Jana Palacha (zdroj: ČT24)
Centrem akcí připomínajících smrt Jana Palacha byly Všetaty, kde vyrůstal. Tam vystoupila Polana Bregantová, dcera Olbrama Zoubka, který krátce po smrti sejmul Palachovu posmrtnou masku. Zavzpomínal na něj také historik Petr Blažek a dorazil i pražský arcibiskup Dominik Duka.
„Ten čin a pak smrt byla v té době určující pro řadu otcových vrstevníků a dalo by se říct nadneseně i pro celý národ,“ uvažovala Bregantová. „Odkaz Jana Palacha je jasný: býti aktivní,“ doplnila ji předsedkyně pořádající Společnosti Jana Palacha Jana Beranová.
Studenti z mělnického Gymnázia Jana Palacha ve Všetatech představili novou knihu nazvanou Spolužák Jenda, která se věnuje Palachovým studiím na střední škole. Obsahuje také vzpomínky jeho spolužáků ze základní školy a vzpomínky sestřenice. Studenti chtějí publikací poukázat především na důležitost aktivit Jana Palacha.
Jeden z autorů a student gymnázia Vojtěch Deliš říká, že práce na knize byla velmi náročná. Trvala dva roky. Pomohla jim vstřícnost všech, které vyzpovídávali. „Chceme si vzít z Jana Palacha aktivitu, angažovanost a nečekat, že za nás někdo něco udělá,“ vysvětlila učitelka na gymnáziu Renata Špačková.
V Týnském chrámu na pražském Staroměstském náměstí se koná zádušní mše za Jana Palacha. Před plnou katedrálou ji celebruje probošt Kapituly všech svatých na Pražském hradě Petr Piťha.
U Národního muzea i v nedaleké Legerově ulici před nemocnicí, kde se lékaři pokoušeli studenta zachránit, přicházejí lidé a zapalují svíčky. Přišli tam i zástupci pražského magistrátu, kteří řekli, že by objekt chtěli koupit. Kromě Palacha v něm zemřel také kněz Josef Toufar, kterého komunisté umučili. Představitelům Prahy by se zdálo vhodné udělat z ní pamětní místo.
Výprava s pamětní deskou
Olomoucí na památku Jana Palacha zněly kostelní a chrámové zvony. Bít začaly přesně v 15:30, tedy v momentě, kdy před padesáti lety lékaři konstatovali Palachovu smrt. Lidé ve městě mohou také připojit podpisy do speciální knihy. Olomoucká univerzita vyvěsila vlajky a v univerzitní knihovně uspořádala speciální výstavu.
Obec Ostravice na Frýdecko-Místecku nechala zhotovit novou pamětní desku, kterou na jaře umístí na památník Jana Palacha na vrcholu beskydské hory Smrk. S deskou chtěli zástupci obce k pomníku původně vyjít v sobotu, kvůli množství sněhu a nebezpečným podmínkám na horách, kde horská služba varuje před pádem stromů i lavin, ale výstup zrušili. Palachovu památku tak symbolicky uctili jen krátkým pochodem směrem k místu Nad Holubčankou.
Zlíňané zase vytvořili 700 metrů dlouhý řetěz ze svíček, který rozzářil Gahurův prospekt. Končil až pod obnoveným Památníkem Tomáše Bati, který se k uctění Palachovy památky také rozsvítil. Autorem nápadu je zlínský výtvarník Petr Dosoudil. „Ta světelná šňůra, to je prostě o tom ohni, který Palach zapálil v našich myšlenkách, v našich srdcích,“ vysvětlil výtvarník. Akci s ním nyní připravil projekt města Živý Zlín.
Památku Jana Palacha si v sobotu připomněl i Londýn. Pietní akt se konal v zahradě sídla krajanského spolku Velehrad. Tam Palachův čin připomíná pomník sochaře Františka Bělského. Krajané pak diskutovali o událostech roku 1969 a zhlédli i životopisný film Roberta Sedláčka.
Vzpomínka rezonovala zejména v krajanské obci, shrnul událost český velvyslanec v Londýně Libor Sečka. Při akci se mluvilo hlavně o tom, jak důležité je vymanit se z letargie.