Palachův čin média zpočátku netajila, mlčení přišlo až vzápětí. A na mnoho let

O upálení Jana Palacha informovala před padesáti lety všechna významnější média v zemi. Zpočátku ještě svobodně, nastupující normalizace a cenzura ale postupně vytlačovaly jeho čin z veřejného prostoru. V době prvního výročí už o něm ani o jeho následovnících třeba v Rudém právu nebyla jediná zmínka. 

Video Události ČT: Palachův čin média netajila, mlčení přišlo až vzápětí
video

Události ČT: Palachův čin média netajila, mlčení přišlo až vzápětí

Domácí i zahraniční média zprvu zveřejnila stovky zpráv. Nejen o Palachovi, ale i o hladovce studentů nebo pietním pochodu Prahou. „V prvních dnech po 19. lednu, kdy umřel Jan Palach, ještě žádné tvrdé zákazy nebyly,“ připomněl novinář Karel Hvížďala.

Československý rozhlas přinesl první stručnou zprávu už 16. ledna. V tisku se objevila den poté. Z deníku Práce se o synově činu dozvěděla i matka Jana Palacha. „Třeba na stránkách Rudého práva vyšla paradoxně v rubrice Černá kronika,“ uvedl historik Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky Pavel Mücke. Palachův dopis se vzkazem ale Rudé právo nikdy neotisklo.

„Kolem půl třetí odpoledne se na Václavském náměstí v Praze shromáždili studenti pražských vysokých a středních škol, aby tichou manifestací uctili památku tragicky zesnulého kolegy, studenta filozofické fakulty Jana Palacha,“ informovaly 20. ledna 1969 Televizní noviny. Vcelku svobodně mohli novináři referovat ještě o jeho pohřbu, dokonce i v Rudém právu byl na první straně.

O pochodni číslo dvě, Janu Zajícovi, Rudé právo ještě krátce informovalo 26. února. Kamery zachytily i jeho pohřeb. Pak ale začalo informací ubývat. „Zaměstnanci a redaktoři Rudého práva už na podzim 1969 vydávají v uvozovkách oficiální stanovisko ke svému chování v průběhu pražského jara a počátků normalizace, kde se kají za to, jak Rudé právo vystupovalo,“ doplnil historik Mücke.

Jan Palach i Jan Zajíc pak z médií na dlouhá desetiletí zmizeli. Poprvé se Palachovo jméno opět objevilo až v lednu 1989, kdy se režim začal bát protestů. „V polovině ledna chtějí uspořádat, jak už dlouho informují západní vysílačky, vzpomínkové shromáždění na paměť studenta Palacha,“ uvedly Televizní noviny 11. ledna 1989. Demonstrace během takzvaného Palachova týdne pak otevřely cestu k pádu komunistického režimu.