Svým sebeupálením se Jan Palach pravděpodobně inspiroval protesty vietnamských buddhistů proti politice generálů, říká historik Petr Blažek. Sebeupálení buddhistů přitom bylo inspirací pro značnou část světových případů, ač v jiném kontextu a s jinými cíli, uvedl na čtvrteční mezinárodní konferenci nazvané Jan Palach a další živé pochodně v sovětském bloku.
Palacha zřejmě inspiroval hořící mnich. V sovětském bloku bylo podobných protestů více
Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů, který připravuje publikaci o dvaceti případech, kdy lidé zvolili sebeupálení jako formu politického protestu, připomněl zprávu z Rudého práva z října 1967. List tehdy informoval o tom, že se 110 buddhistů připravuje k demonstrativnímu sebeupálení.
Palach byl podle historika pověstný sběrem novinových zpráv a jeho archiv obsahoval i výstřižky s informacemi o tomto tématu.
Už v červnu 1963 se ve vietnamském Saigonu upálil mnich Thich Quang Duc protestující proti perzekuci buddhistů. Podle Blažka existují i další případy sebeupálení dávno před tímto rokem, týkaly se ale spíše náboženské askeze a umrtvování těla. Za fotografii Ducova činu získal americký novinář a fotograf Malcolm Browne Pulitzerovu cenu.
Mnich Thich Quang Duc v plamenech
V sovětském bloku byl podle historika počet sebeupálení mnohem větší než dvacet. „U většiny z nich se ale objevuje nějaká okolnost, která zpochybňuje altruistický, případně výrazně politicky motivovaný důvod k sebeupálení,“ poznamenal. Jedná se o případy lidí, kteří za sebou měli jiné sebevražedné pokusy, nebo nenapsali žádné vzkazy. Často tak ale učinili krátce po velmi viditelném případu, a bývají tak řazeni do následující vlny.
Manipulace, dehonestace, mlčení
Blažek při bádání objevil první případ sebeupálení v sovětském bloku už ze 7. dubna 1966. Ukrajinec Nikolaj Didyk tak učinil před hlavním sídlem sovětské tajné služby v Moskvě. Před Palachem k podobnému činu přistoupili také Polák Ryszard Siwiec nebo Ukrajinec Vasyl Makuch.
Jedním z brzkých Palachových následovníků byl sedmnáctiletý maďarský učeň Sándor Bauer, který se upálil 20. ledna 1969 v Budapešti. Přestože podle historika Csaby Gy. Kisse v tehdejším tisku vůbec nebyl zmíněn záměr Bauerova činu, zpráva se po městě rozšířila zejména mezi mladou generací. Přiblížil, že v Maďarsku byl hodně známý i Palachův případ.
Přístup komunistického režimu byl podle Blažka takový, že se bezpečnostní aparáty snažili o utajení. „Často jsou doložené různé manipulace. Ti lidé byli dehonestováni, vykreslováni jako psychopati, oběti psychických nemocí,“ popsal. K případu Ukrajince Oleksy Hirnyka z roku 1978 pak zmínil, že jeho rodina byla dokonce informována, že šlo o autonehodu. „Případy mohly být popsány až po konci sovětského bloku,“ dodal.
Jan Palach se 16. ledna 1969 na Václavském náměstí upálil na protest proti netečnosti Čechoslováků po okupaci v roce 1968. Ve středu jej připomněla řada vzpomínkových akcí v Česku i zahraničí. Na náměstí například přečetli stanovisko účastníci takzvaného Palachova týdne v lednu 1989, projevy mělo také několik politiků.
Na nádvoří Univerzity Karlovy byla odhalena pamětní dlaždice a v přízemí Karolina byla otevřena komorní výstava. Večer uspořádala iniciativa Milion chvilek shromáždění a průvod se světly.
Až do 30. ledna bude v horní části Václavského náměstí k vidění výstava Jan Palach 1969/2019.