Sejmutí Palachovy masky byl pro Zoubka zásadní zlom, říká sochařova dcera

Nahrávám video

Posmrtná maska Jana Palacha se stala jednou z významných připomínek jeho činu a přetrvala jí i dodnes. Hned po Palachově smrti ji 19. ledna 1969 sejmul sochař Olbram Zoubek. Jeho dcera Polana Bregantová si za to otce hluboce váží, řekla ve vysílání ČT, kde vzpomínala na okolnosti této události.

„Pro tatínka to byla zásadní životní zkušenost, základní životní zlom,“ říká Bregantová o rozhodnutí sejmout Palachovu masku. Velké dějiny tím vstoupily do malých dějin jejich rodiny. Zoubek věděl, že musí být dokonale připravený. Chystal se prý klidně a systematicky.

Při práci mu pomohl jeho spolužák z reálky Vladimír Matějíček, který pracoval v nemocnici na oddělení popálenin. Doprovodil ho i s manželkou také na soudní lékařství na Albertov, kam Palacha převezli. Oba tím riskovali střet s komunistickou mocí. Vznik masky jim za to stál, oceňuje dnes jejich odvahu Bregantová.

Problémy měl i Zoubek, kterého Státní bezpečnost nejednou vyslýchala. Nemohl také vystavovat tak, jak by chtěl on i příznivci jeho díla. „Pár malých výstav mimo Prahu měl,“ podotýká Bregantová. Živil se proto hlavně restaurováním.

Odvážný čin mu kromě problémů přinesl i životní obohacení například v podobě přátelských kontaktů s rodinami Jana Palacha i Jana Zajíce. Navštěvoval je a na jaře 1969 dokonce zjistil, že je s Palachovými vzdáleně příbuzný. Vytvořil také náhrobek upáleného studenta.

Masku ho nikdy nenapadlo vystavit. Nepovažoval ji totiž za umělecké dílo, ale za dokument. Existovalo několik kusů a jeden z nich visel v jeho ateliéru. Zoubek se celou dobu bál, aby masku StB nezabavila a nezničila. Odnesla ji ale až v lednu 1989. Po opakovaných intervencích ji však nakonec vrátila.

„Otec nevěřil, že režim padne v té době,“ vzpomíná Bregantová na atmosféru roku směřujícího od takzvaného Palachova týdne v lednu k listopadové sametové revoluci. Přestože sám nebyl v disentu, znal se s disidenty včetně Václava Havla, Jiřího Dienstbiera nebo Ludvíka Vaculíka. Že se režim rozpadne tak rychle, prý tehdy nikdo netušil.

Bregantová vzpomíná, že svobodu si její otec ještě užil. A dodává, že ji velmi těší zájem dalších generací o Palachův odkaz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda žádá o vyloučení soudce Šámala z rozhodování o prezidentově kompetenční žalobě

Vláda navrhne Ústavnímu soudu (ÚS), aby zamítl nebo odmítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zároveň zmínil, že vláda požaduje, aby byl z dalšího rozhodování ve věci vyloučený soudce zpravodaj Pavel Šámal. Podle Tejce při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vláda podpořila navýšení penzí podle věku a zákaz mobilů ve školách

Lidem by mohl od jejich osmdesáti let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Polepšili by si senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila v pondělí vláda a na síti X to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zákon dostane k projednání sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) také oznámil, že vláda podpořila zákaz mobilů ve školách.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rolnický fond podal žaloby na 28 firem Agrofertu, chce vrátit dotace

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podal žaloby na 28 dceřiných firem z holdingu Agrofert. Důvodem je údajné porušení zákona o střetu zájmů v letech 2017 až 2021, kdy byl Andrej Babiš (ANO) jako vlastník Agrofertu poprvé premiérem. Fond chce vrátit podporu v souhrnné výši 22 milionů korun. Dceřiné firmy peníze dobrovolně nevrátily, fond proto podal žaloby. Fond o tom informoval na svém webu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že jsou přesvědčení, že postupovali v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Sovy hynou v trubkách i nádržích. Ornitologové varují před technickými pastmi

Kostry sedmi sov pálených našli ornitologové ve svisle postavených trubkách v zemědělské usedlosti na Mostecku. Upozorňují, že podobné technické pasti každoročně usmrtí řadu ptáků i dalších živočichů. Nebezpečné jsou také odkryté nádrže, sudy, okapy nebo šachty.
před 8 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 12 hhodinami

Muž, který se pokusil o sebevraždu po střelbě v Praze 10, zemřel

Muž, který se podle policie pokusil o sebevraždu po střelbě v Herbenově ulici v Praze 10 z minulého týdne, zemřel. České televizi to sdělil mluvčí pražských policistů Jan Rybanský. Na místě byla tehdy nalezena také zavražděná žena.
před 16 hhodinami

VideoZubní pohotovosti část měst dotuje, půl roku platí nová pravidla

Před půl rokem se lékařské pohotovosti v Česku začaly řídit novými pravidly. Organizaci jejich práce převzaly zdravotní pojišťovny. U těch zubních musí zajistit o víkendech a svátcích péči nejméně po čtyři hodiny. Ve větších městech pak fungují centrální pohotovosti, v řadě regionů se ale služby mezi stomatology střídají. V tuzemsku existuje 37 centrálních zubních pohotovostí, někde je doplňují ještě takzvané rotující, v nichž se střídá několik ordinací. Pacienti si proto musí zjistit, kdo a kde zrovna slouží. Pro děti fungují tyto akutní služby od ledna povinně ve všech nemocnicích, které mají lůžkovou pediatrii. Pohotovosti pro dospělé pak většinou fungují při urgentních příjmech. Někde ale zůstaly v provozu i mimo nemocnice. Část měst jejich provoz dotuje, díky tomu mívají i delší ordinační hodiny.
před 19 hhodinami

VideoPřetížené kamiony ničí silnice, ministerstvo preferuje častější kontroly

Horko se na stavu silnic podepisuje podobně negativně jako zima – zejména když na měkký asfalt vjede přetížený kamion. Podle kontrolorů je nad limitem šest z deseti zastavených nákladních aut. Kromě poškození vozovek to znamená i vyšší riziko nehod. Maximální povolená hmotnost soupravy je nyní v tuzemsku 48 tun, tedy o osm více než v okolních státech. Někteří opoziční politici by to chtěli změnit. Ministerstvo dopravy ale zatím plánuje jen častější kontroly.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.