Naprostá většina lidí v Česku ví, kdo byl Jan Palach. Vyplývá to z průzkumu společnosti Median pro Českou televizi. Téměř všichni také hodnotí jeho čin z ledna 1969 pozitivně, pouze procento respondentů jej vnímá negativně.
Kdo byl Palach, ví devět Čechů z deseti. Procento pro něj nemá dobré slovo
UDÁLOSTI: Palach podle většiny lidí inspiroval k dalším protestům – i po 20 letech (zdroj: ČT24)
Jana Palacha zná dost možná více lidí než některé současné vrcholné politiky. O koho jde, vědělo 90 procent lidí oslovených v průzkumu, desetina respondentů nevěděla nebo odpověděla špatně. Nejčastěji jej charakterizovali jako bojovníka za svobodu, studenta a člověka, který se upálil. Pouze jedno procento oslovených jej charakterizovalo vysloveně negativně.
Průzkum o Janu Palachovi
O důvodu Palachovy oběti lidé příliš nepochybují. Nejčastěji čin považují za morální apel na Čechoslováky – o tom je přesvědčeno 37 procent dotázaných a stejný podíl se spíše domnívá, že jím byl, celkově tedy 74 procent. Naopak 21 procent respondentů si myslí, že Palachova oběť nebyla morálním apelem.
Vesměs jsou lidé také přesvědčeni, že se Jan Palach také snažil projevit odpor k okupaci Československa – nikoli dovnitř, ale navenek, pro státy, které se na okupaci podílely. S tím souhlasí 71 procent dotázanách. Podle 64 procent lidí šlo také o apel na západní veřejnost.
Respondenti v průzkumu Medianu se také vesměs domnívají, že Palachovo jednání mělo v Československu ohlas a inspirovalo ke vzniku hnutí proti režimu i k dalším protestům.
Průzkum provedla agentura mezi 3. a 10. lednem, oslovila 1009 lidí.
Průzkum o Janu Palachovi
Palach inspiroval i po dvaceti letech. Za kruté zásahy padla jen podmínka
Jan Palach se polil benzinem a zapálil 16. ledna 1969, zemřel 19. ledna. Jak sám napsal, šlo o protest „vzhledem k tomu, že se naše národy ocitly na okraji beznaděje“, který měl „probudit lidi této země“. Vzpomenout na Palachovu oběť přišli lidé na Václavské náměstí i po dvaceti letech v lednu 1989. Režim tehdy ještě ukázal svou sílu – a to nakonec téměř beztrestně.
Za Palachův týden se po revoluci dostali před soud velitel zásahu Bohumil Carda a tehdejší vedoucí tajemník Městského výboru KSČ v Praze Miroslav Štěpán. „Měl být ten, kdo vyzýval velitele bezpečnostního aparátu, aby zakročili velmi tvrdě,“ vysvětlil historik Petr Blažek, proč před soudem skončil právě šéf pražských komunistů. Carda dostal podmínku, Štěpán sice šel do vězení, ale za zásahy při jiných demonstracích – již v říjnu 1988. Kvůli Palachovu týdnu samotnému tak seděli ve vězení nakonec jen tehdejší disidenti.