Národní archiv získal unikátní sadu exponátů – kompletní pozůstalost po písničkáři, básníku a novináři Karlu Krylovi. Kromě listin a dokumentů z jeho života obsahuje i hodně osobních předmětů. Například kytaru, na kterou hrál na svém posledním koncertu, texty písní nebo malby.
Na kytaře, jednom z nejcennějších předmětů, které před pár dny společně s další pozůstalostí získal Národní archiv, ještě zůstaI nalepený seznam písní. Právě s nově získaným nástrojem se na konci listopadu vrátil Karel Kryl z emigrace do Československa.
„Hořkost ano, nenávist mi zakazuje moje víra,“ odpověděl tehdy Kryl, když se ho novináři zeptali, jestli poté, co v zemi dvacet let nemohl žít a zpívat, cítí hořkost nebo nenávist vůči těm, kteří to zavinili. Právě na ni hrál i na Koncertu pro všechny slušný lidi 3. prosince 1989.
Pohled na svět formou protestsongu
Národní archiv získal Krylovu pozůstalost z Německa od jeho manželky Marlen Kryl. Vyjednávání trvalo přes dvacet let. „S pietou uchovávala veškeré jeho osobní věci, takže jsme převzali nejenom písemnou pozůstalost,“ říká ředitelka Eva Drašarová.
Archiv dostal také jeho první německý pas vydaný v roce 1970. Součástí pozůstalosti jsou i jeho malby – ty optimistické z dětství, i ty o hodně méně, z počátku 70. let, z doby, kdy už byl v exilu.
Národní archiv připravuje o Krylovi výstavu
Získané strojopisy jsou od roku 1968 dále. Stovky stran dokumentují, jak vznikaly jeho písně a texty v politickém exilu. Ty z počátku devadesátých let zase ukazují jeho zklamání z polistopadového vývoje v Československu. „Sedí Váša v Jumbo Jetu, letí do Hradce, kancelář má na klozetu, v křeslech poradce,“ píše se v jednom z textů písní. „Karel Kryl si uchoval pohled na svět formou protestsongu,“ říká archivář Jakub Šlouf.
Kryl zemřel náhle 3. března 1994 v necelých padesáti letech. Život výjimečného muže by měla připomenout výstava, kterou Národní archiv s využitím jeho nově získané pozůstalosti plánuje připravit za tři roky.
