Do kin vstupuje Bratříček Karel. Nový pohled na písničkáře, který se stal symbolem pražského jara, přinesla polská režisérka Krystyna Krauze.
Kryl byl obětí vlastních emocí, obává se režisérka dokumentu Bratříček Karel
Do kin vstupuje dokument o Karlu Krylovi (zdroj: ČT24)
V komunistickém Československu zavírali lidi za to, že měli doma desky Karla Kryla. I v Polsku byl zakázaný. Nejznámější skladbou věčného buřiče je píseň Bratříčku, zavírej vrátka, která se stala symbolem odporu proti srpnové okupaci vojsky Varšavské smlouvy.
Z Československa odjel v září 1969, usadil se v Západním Německu a začal spolupracovat s rádiem Svobodná Evropa. Dosud nezveřejněné nahrávky z vysílání přibližují v dokumentu jeho tehdejší život. „Nejvíce kamarádů ve Svobodné Evropě měl Karel v polské sekci. Myslím, že se mu líbilo, že jsme takoví trošku víc bojovní, otevření, konkrétnější a možná víc emotivní,“ domnívá se režisérka dokumentu Krystyna Krauze.
Polákům věnoval Kryl jednu ze svých písní - Ve jménu humanity. Do vlasti se v roce 1989 vracel přes polskou Vratislav. Dva týdny před sametovou revolucí tam hrál především Čechoslovákům. Do své vlasti se vrátil jako jeden z prvních - už 4. prosince zpíval z balkonu Melantrichu s Karlem Gottem hymnu.
Počáteční euforii ale u něj brzy vystřídalo zklamání z vývoje v zemi. Prostřednictvím svých textů se opět pustil do kritiky. „Najednou jako když utne, začal Karel psát písničky jako ‚demokracie rozkvétá, byť s kosmetickou vadou, ti, kteří kradli po léta, dnes dvojnásobně kradou…‘ Najednou mu ubylo koncertů a on to strašně těžce nesl,“ vzpomíná Krylův bratr Jan.
Život Karla Kryla skončil v nedožitých padesáti letech.
„Byl obětí vlastních emocí, žil na sto padesát procent a veškeré věci prožíval tak velmi intenzivně - a to ho, myslím, nakonec zabilo,“ obává se Krystyna Krauze.
Její dokumentární film písničkáře v českých kinech připomíná symbolicky od 17. listopadu. V Polsku už měl premiéru v červnu.