Březnové divadelní novinky přinášejí vůbec první adaptaci knihy Ludvíka Vaculíka Sekyra nebo autorské představení o Evě Pilarové. Na tuzemských jevištích se potkávají také dvě Figarovy svatby a vrací se klasické kusy jako Krysař, Golem či Pygmalion. Přehled premiér vychází z reportáží odvysílaných v Událostech v kultuře.
HaDivadlo: Sekyra
Brněnské HaDivadlo připravilo vůbec první dramatizaci románu Sekyra od Ludvíka Vaculíka. Kniha je jedním ze zásadních textů české literatury šedesátých let minulého století. Režisérem je Břetislav Rychlík, někdejší protagonista HaDivadla a Vaculíkův přítel. Sekyře přikládá podobný význam jako Žertu Milana Kundery. Hlavní roli – autobiografickou postavu pražského redaktora Ludvíka, který přijede na návštěvu rodné valašské vesnice – ztvárňuje hostující herec ze Slováckého divadla Zdeněk Trčálek.
Činoherní klub: Heda Gablerová – naostro
Inscenace Heda Gablerová – naostro je převyprávěním klasického dramatu Henrika Ibsena. Hru britské dramatičky Niny Segalové uvádí v české premiéře pražský Činoherní klub s Martou Dancingerovou v titulní roli. Hraje bývalou teenagerovskou hvězdu, která přijíždí na natáčení Ibsenova příběhu.
Divadlo ABC: Gulliverovy cesty
Pražské Divadlo ABC, v koprodukci se Spitfire Company, zavede diváky do světa fantazie vytvořené spisovatelem Jonathanem Swiftem. Novinkou je dramatizace jeho Gulliverových cest, fantastického cestopisu o zemi obrů, létajícím ostrově i koních chytřejších než lidé. Inscenace využívá hyperrealistické loutky, masky, činohru i hudební divadlo. Rodinné představení je vhodné pro děti od osmi let.
Městské divadlo Zlín: Kafka na pobřeží
Městské divadlo Zlín uvedlo v české premiéře adaptaci románu Kafka na pobřeží japonského autora Harukiho Murakamiho. „Kniha má asi šest set stran, je v ní mnoho vrstev. Je to náš náhled na tento román. Sám Murakami říká, že interpretovat jeho dílo si musí divák sám, my postupujeme podobně. V podstatě je to cesta patnáctiletého teenagera dospíváním, je zranitelný a snaží se vyznat v realitě a nerealitě světa,“ upřesnil režisér Petr Štindl.
Dekka Kick-off: Hutch
Pražský soubor Dekkadancers a prostor Archa+ připravily projekt na podporu mladých tvůrců. Deset vybraných tanečníků a tanečnic připravilo novou taneční inscenaci, na premiéru byli pozváni vedoucí tanečních souborů a osobnosti, kteří by talentům mohli pomoci v jejich kariéře. V autorské inscenaci Hutch se soubor tvořící pod názvem Dekka Kick-off zaměřil na téma přehlcení a tíživosti.
Divadlo Husa na provázku: Normální detektivní komedie
Herečka Tereza Volánková (známá mimo jiné ze seriálu Dobré ráno, Brno!) napsala pro brněnské Divadlo Husa na provázku Normální detektivní komedii. Inspirovaly ji diskuse o normálnosti, které se loni vyrojily v souvislosti s návrhem zákona o manželství pro všechny páry.
Národní divadlo: Pluto
Soubor Laterny magiky v Národním divadle připravil v režii Thomase Moncktona autorskou inscenaci Pluto. Pluto v názvu inscenace je začínající filmové studio, jehož členové se s nadšením vrhají na scénu motion capture, tedy proces nahrávání pohybu skutečného objektu a jeho převedení na digitální model, přestože nemají žádné odborné znalosti. Hlavním výrazovým prostředkem této komedie je pantomima.
Divadlo Feste: Black List
Brněnské Divadlo Feste se letos zaměří na společenské a politické dění na Slovensku a šířeji na středoevropskou politickou identitu. První takovou inscenací je dokumentární divadlo Black List, které zachycuje výpověď tří slovenských divadelních umělců.
Národní divadlo Brno: Balet NdB 2
Juniorský soubor baletu Národního divadla Brno představil tři nové choreografie. A healthy dose of madness pojednává o vnitřním souboji, Serenity o hledání ticha v přehlcené společnosti a Dům Bernardy Alby je dramatickým soužitím uvnitř jedné rodiny.
Dejvické divadlo: Krkavci
Sociálně-rodinné drama Krkavci napsal francouzský spisovatel a dramatik Henry Becque na konci devatenáctého století. Nyní ho uvádí Dejvické divadlo. Krkavci ukazují svět, který citové vztahy nelítostně přepočítává na peníze, a ti, kdo se neorientují v jeho praktikách, nemají žádnou šanci. Hlavní hrdinka, paní Vigneronová se třemi dospělými dcerami, je po smrti otce-podnikatele vzhledem ke své finanční negramotnosti nucena přihlížet tomu, jak se o jejich jmění dělí rodinný advokát a otcův společník.
Národní divadlo moravskoslezské: Florentský slaměný klobouk
Na známou komedii Slaměný klobouk odkazuje komická opera Florentský slaměný klobouk Nina Roty, kterou na repertoár zařadilo Národní divadlo moravskoslezské. Hlavním hrdinou příběhu je Fadinard, jehož kůň při předsvatební projížďce sežere drahý slamák cizí dámy, která je na záletech a bez klobouku se nesmí vrátit domů, protože to je dárek od jejího žárlivého manžela.
Divadlo pod Palmovkou: Pygmalion
Divadlo pod Palmovkou hraje Pygmalion. V příběhu Lízy Doolittlové, která po sázce dvou mužů na chvíli přestane být pouze chudou prodavačkou květin, ironicky nahlíží i na současné společenské klima. „Nejen v Británii se nůžky mezi spodní a horní vrstvou společnosti nadále rozevírají, sociální problémy jsou aktuální, střední třída se propadá. Od premiéry Pygmalionu uplynulo přes sto let a někdy je, když čtete scénář, až zarážející, jak se za tu dobu nic nezměnilo,“ míní režisér Michal Lang. Lízou se na jevišti stala Pavla Gajdošíková, profesora fonetiky Henryho Higginse ztvárnil Jan Teplý.
Studio Hrdinů: Aparát
V inscenaci Aparát vychází pražské Studio Hrdinů z povídky Franze Kafky V kárném táboře. O badateli, který přichází do trestanecké kolonie v blíže neurčeném státě. Zde se jako první cizinec po dlouhých letech stává svědkem popravy odsouzence. Režisérka a dramatička Katharina Schmitt se v adaptaci věnuje fenoménu diváctví, vztahu pozorovatele ke skutečnosti a jeho odpovědnosti za svůj pohled.
Národní divadlo Brno: Figarova svatba
Kde jsou vlastně hranice v lidských vtazích, zkoumá Figarova svatba v Národním divadle Brno. Mozartovu operu připravil na brněnské scéně orchestr Collegium 1704, zaměřující se na barokní hudbu, s režisérem Jiřím Heřmanem. „Figarova svatba je především o lidech. A o vztazích mezi nimi, což je téma staré jako lidstvo samo a nikdy nepřestane být aktuální,“ říkají tvůrci.
Divadlo J. K. Tyla: Figarova svatba
Figarovu svatbu se rozhodlo uvést také Divadlo J. K. Tyla, ovšem činoherní. Jde o francouzskou komedii s podtitulem Bláznivý den z osmnáctého století. Mozart podle této předlohy napsal operu. „Figarova svatba provokuje řadou témat – od otázky moci peněz až po střet člověka v podřízeném postavení s jeho mocným pánem, zároveň dílo exceluje důmyslně vystavěným soubojem mezi muži a ženami,“ uvedla dramaturgyně Klára Špičková.
Východočeské divadlo: Protokol
Hra současného amerického dramatika Tracyho Lettse Protokol diváky zavádí na jednání radních v americkém maloměstě. Sledovat schůzi může nyní i publikum Východočeského divadla v Pardubicích. „Hlavním posláním rady je uctívat slavnou historii městečka. Jak se pak ukáže, historie zase tak slavná není. Dlouho se to odehrává jako komedie a končí to docela velkým překvapením. Hra se vztahuje k americkým reáliím a dotýká se základů americké demokracie, ale má obrovský přesah,“ upozorňuje dramaturgyně Jana Pithartová. Letts byl za hru nominován na Pulitzerovu cenu.
Jihočeské divadlo: Mladí, krásní a navždy
Baletní soubor Jihočeského divadla přichystal premiéru Mladí, krásní a navždy. Zaměřuje se na talentové soutěže, které se ale v současném zábavním průmyslu stávají spíše krutými reality show. Choreografka a režisérka Jana Burkiewiczová se zamýšlí nejen nad tématem spotřební zábavy, ale nad nároky a očekáváními, které dnes klade společnost na jedince nejen na poli umění a showbyznysu.
Městské divadlo Zlín: Eva!
Herečka Městského divadla Zlín Petra Králová připravila hudební představení o životě zpěvačky Evy Pilarové. Králová v představení nazvaném Eva! také ztvárňuje hlavní roli. Charisma a pěvecké umění Pilarové obdivovala od dětství. Ztotožňovala se také s jejím uměleckým směřováním. „Inspiraci hledala ve swingu a v jazzu a našla v sobě jakousi vnitřní uměleckou svobodu, kterou si už nikdy nenechala vzít,“ oceňuje Králová. V představení zazní hity jako Dotýkat se hvězd, Láska nebeská či Montiho čardáš, ale také méně známé písně.
Komorní scéna Aréna: Tenkrát v Rusku
Nová hra komorní scény Aréna se vrací k dramatickému období pádu carské říše a vzestupu revoluce, která nebyla o nic humánnější než režim předchozí. Klíčovou postavou děje je záhadný léčitel a mystik Grigorij Jefimovič Rasputin, jehož život je dodnes opředen mýty. „Na jedné straně byl vnímán jako svatý muž a léčitel, na druhé jako zhýralý manipulátor,“ říká Rasputinův herecký představitel Martin Siničák. Autorem hry Tenkrát v Rusku je dlouholetý dramaturg ostravské Arény Tomáš Vůjtek.
Státní opera: Manon Lescaut
Krásná Manon se opět rozhoduje mezi životem po boku bohatého Geronta a vztahem s chudým rytířem des Grieux. Tentokrát ve Státní opeře Praha, kde nově nastudovali operu Giacoma Pucciniho. Slovenská režisérka Daubnerová pojímá Manon Lescaut jako příběh odhodlání a naivních představ o novém životě. Dirigent Simone Di Felice na tomto Pucciniho kusu oceňuje hudební vynalézavost. Opera vychází z francouzského milostného románu Abbého Prévosta.
Divadlo v Dlouhé: Golem
Jeden z nejtajemnějších příběhů pražské historie ožívá v pražském Divadle v Dlouhé. Inscenace Golem pátrá, čím je stále přitažlivý tento mytický ochránce židovského města, jehož příběh se měl odehrát jen pár desítek metrů od divadla. Tvůrci neprahnou po vyřešení Golemovy záhady, pomocí paralely s jinou pověstí, Faustem, spíše ukazují, že bezhlavý hon za legendou může znamenat cestu do pekel.
Divadlo Petra Bezruče: Krysař
Do ostravského Divadla Petra Bezruče diváky vábí Krysař v režii a adaptaci Daniely Špinar. „Je to kritika společnosti, kde krysy jsou metaforou pro lidskou společnost. Zároveň mě zajímá i samotná postava Krysaře. Poutníka a vyděděnce, kterého společnost potřebuje, ale zároveň odmítá,“ vysvětlila Špinar. Místo pro Krysaře typické píšťalky využívá inscenace moderní zvukové prostředky, které umožňují hercům hrát si s hlasem či dechem. V titulní roli se představuje Marián Chalány.
