Praha - Rádio Svobodná Evropa (RFE) nebo Hlas Ameriky – to byly pojmy svobodného rozhlasu, který si lidé v komunistickém Československu ladili po večerech, aby se dozvěděli, co se opravdu v jejich zemi děje. Po pádu režimu ale vysílání ze zahraničí do nové demokracie postupně ztrácelo smysl, a tak není divu, že obě stanice zanikly – Hlas Ameriky v roce 2004 a Svobodná Evropa 30. září 2002. Nicméně do zemí s omezenou svobodou slova rádio vysílá i nadále. V současnosti si ho naladí přes 20 milionů lidí.
Hlas svobodného Československa promlouval z Mnichova
Podnět k založení Svobodné Evropy dala vláda Spojených států v roce 1949. Stejně tak o pár let později vzniklo sesterské Rádio Svoboda (Radio Liberty, RL) zaměřené pouze na bývalý Sovětský svaz, se kterým se RFE spojila v roce 1976.
Řádné celodenní vysílání stanice, jež je i v současnosti pro mnohé země bez svobody slova jedním z mála zdrojů objektivních informací, odstartovalo 1. května 1951 česky, a to legendární větou „Volá hlas svobodného Československa, rozhlasová stanice Svobodná Evropa“. Hlavním sídlem stanice, již se komunistické rušičky až do roku 1988 snažily umlčet, se na více než 40 let stal bavorský Mnichov.
Zrodu československé sekce RFE pomohla řada významných osobností poúnorové emigrace, například spisovatel a publicista Ferdinand Peroutka či publicista a polistopadový ministr kultury Pavel Tigrid. Po roce 1968 našli ve vysílání azyl také někteří publicisté známí z Pražského jara, mimo jiné Karel Jezdinský a Sláva Volný, časem se sem uchýlil i herec Martin Štěpánek či básník a textař Jan Schneider nebo písničkář Karel Kryl.
Práce v rádiu vyžadovala i osobní statečnost - někteří redaktoři zahynuli za podezřelých okolností, v únoru 1981 zase vybuchla v budově RFE před československou redakcí bomba, tři její pracovníci byli vážně zraněni. Nálož byla údajně nastražená rumunskou tajnou službou Securitate, která si spletla dveře, když chtěla zlikvidovat rumunskou redakci. Po pádu železné opony byl za tento čin odsouzen německý levicový terorista Johannes Weinrich, který atentát provedl na objednávku.
Mezi redaktory se také pohybovala řada komunistických agentů. Patřil k nim i tehdejší agent Státní bezpečnosti Pavel Minařík, který zde v 70. letech pracoval jako hlasatel. Po listopadu 1989 byl obviněn z plánování pumového atentátu v RFE. Soudy v Česku se kauzou zabývaly léta, nakonec jej však zprostily viny.
Radko Kubičko ve Studiu 6 (zdroj: ČT24)
Z Mnichova do Prahy, česky se pak vysílalo z Českého rozhlasu
Po pádu komunistického režimu americká vláda značně omezila financování. V roce 1994 se rozhodlo o přestěhování vysílání z Mnichova do budovy bývalého Federálního shromáždění v centru Prahy. Z bývalé parlamentní budovy poprvé RFE/RL zazněla v březnu 1995. Po teroristických útocích na New York a Washington v září 2001 se začalo z bezpečnostních důvodů uvažovat o přemístění stanice dál od centra. V květnu 2009 bylo oficiálně otevřeno nové sídlo na Hagiboru v Praze 10, odkud rádio v současnosti vysílá do světa.
České vysílání se od mateřské Svobodné Evropy oddělilo ještě před jejím stěhováním z Mnichova do Prahy. V únoru 1994 Výbor pro zahraniční vysílání USA rozhodl o vzniku neziskové organizace s názvem Rádio Svobodná Evropa (RSE), která začala v červenci 1994 vysílat z budovy Českého rozhlasu. O osm let později bylo české vysílání ukončeno. Spojené státy, které se na jeho financování spolupodílely, zastavily jeho finanční podporu s odůvodněním, že v souvislosti s bojem proti terorismu potřebují peníze na rozšíření vysílání do jiných zemí.