Prezident Petr Pavel se domnívá, že by západní tajné služby mohly provádět přísnější dohled nad ruskými občany, kteří žijí v zemích západní Evropy. V rozhovoru pro Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL) řekl, že je to „jednoduše následek války“. Také zdůraznil, že členské státy NATO by na nadcházejícím summitu ve Vilniusu měly zaujmout jasný postoj ohledně možnosti poválečného vstupu Ukrajiny do Aliance.
Rusy v Evropě by měly monitorovat tajné služby, myslí si Pavel. Přirovnal je k Japoncům v USA za druhé světové války
Během rozhovoru hlava státu navrhla, aby Rusové, kteří žijí v západních zemích podléhali většímu dohledu oficiálních státních orgánů než v minulosti. Důvodem podle něj je, že jsou to „občané země, která vede agresivní válku.“
Současnou situaci přirovnal k takzvanému „přísnému dohledovému režimu“, který se týkal Japonců žijících ve Spojených státech během druhé světové války. „To je jednoduše následek války,“ dodal Pavel s tím, že přísnější dohled by měly uplatňovat zejména tajné služby.
USA za druhé světové války preventivně deportovaly více než sto tisíc amerických Japonců do internačních táborů. Vláda ve Washingtonu se za tento čin později oficiálně omluvila a dotčeným nabídla finanční odškodnění.
Kritika od fondu Alexeje Navalného
Za jeho slova ho následně kritizovala představitelka fondu ruského opozičního politika Alexeje Navalného, který se aktuálně nachází ve vězení. Podle šéfky investigativní skupiny Mariji Pevčichové by měl český prezident před podobnými návrhy nejdřív začít sám u sebe. V této souvislosti zmínila zbrojařského magnáta Borise Obnosova, který je přítelem ruského vládce Vladimira Putina a přes své příbuzné vlastní majetky v Česku za více než sto milionů. O tomto případu informoval také pořad Reportéři ČT.
„Jeho rodina (Obnosova) pohodlně žije a podniká v Praze. Utrácejí tam miliony za rezidenční a kancelářské nemovitosti. Přesto, že jsme si už několikrát stěžovali, tak na jeho rodinu nebyly uvaleny sankce. Jsou bezpečnostní služby příliš zaměstnané 'sledováním' ruských nezávislých novinářů a aktivistů?“ napsala hlavní představitelka fondu na sociální síti.
Pavel: Ukrajina v EU a NATO je zárukou stability v regionu
Prezident se rovněž domnívá, že členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci a Evropské unii je jedinou zárukou stability regionu. „Velmi bych uvítal jasné vyjádření o budoucím členství Ukrajiny, až skončí válka. Je jasné, že přístupový proces nemůže začít, když je země stále ve válce,“ zopakoval Pavel.
Ruská invaze na Ukrajinu bude klíčovým tématem červencového summitu Aliance v litevském hlavním městě. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg minulý týden řekl, že Aliance musí diskutovat o možnostech, jak Ukrajině poskytnout bezpečnostní záruky pro dobu po skončení ruské války. Vstup Ukrajiny podporují zejména státy takzvaného východního křídla NATO, jiné členské země se ohledně této perspektivy vyjadřují dosud neurčitě.
O ukrajinské protiofenzivě z posledních dní bývalý náčelník generálního štábu české armády a předseda vojenského výboru NATO soudí, že ještě plně nezačala. Současné boje na jihu a východě země, při nichž ukrajinská armáda dobyla několik vesnic, nazval přípravnými operacemi.