Petr Pavel považuje za největší úspěch svého dosavadního prezidentství nastartování směru, kterým by rád pokračoval v příštích pěti letech, uvedl na tiskové konferenci ke 100 dnům od své inaugurace. Vize jeho působení na Pražském hradě stojí na dvou pilířích, prvním z nich je upevnění pozice České republiky ve společnosti demokratických zemí s prozápadní orientací. Druhým celková změna nálady ve společnosti, aby lidé uvěřili, že mohou něco změnit, pokud chtějí.
Pavel hodnotil svých sto dnů v úřadu. Chce pracovat na změně nálady společnosti
Sto dnů Petra Pavla v úřadu prezidenta (zdroj: ČT24)
Pavel řekl, že se mu podařilo splnit většinu krátkodobých cílů a rozpracovat většinu cílů dlouhodobých. Poděkoval svému týmu z Kanceláře prezidenta republiky, ale i ze Správy Pražského hradu a Lesní správy Lány.
Připomněl, že po nástupu do úřadu řekl, že raději bude kritizován za vysokou aktivitu než za vlažný start. Podotkl, že měl „oprávněný pocit“, že po předchozím prezidentovi Miloši Zemanovi je co dohánět. Dal si proto za úkol znovu nastavit směr a způsob, jakým má hlava státu při svých povinnostech postupovat. I když bylo podle něj uplynulé období hodně náročné, většinu krátkodobých cílů považuje za dotažených do konce, dlouhodobé se podle něj podařilo rozpracovat.
Za největší úspěch označil to, že byl nastartován směr a způsob, kterým by rád pokračoval dalších pět let. „Je to směr ke splnění celkové vize mého prezidentství. Vize, která, jak věřím, může naši zemi posunout tam, kde bychom ji rádi viděli,“ řekl.
Události: Sto dní Petra Pavla ve funkci (zdroj: ČT24)
Chce, aby byl národ sebevědomý
Stojí na dvou pilířích. První se týká zapojení Česka mezi demokratické země s jasnou prozápadní orientací. „Chci být prezidentem, který pomůže zvýšení vlivu a respektu naší země v mezinárodním prostřední,“ řekl. Druhým pilířem pak prezident chce přispět k celkové změně nálady ve společnosti. „Rád bych se po pěti letech ohlédl přes rameno a zjistil, že v Česku žije daleko více lidí, kteří věří tomu, že když něco chtějí zkusit nebo něčeho dosáhnout, tak mohou,“ řekl.
Dodal, že úspěch svého prezidentství by rád viděl v tom, že národ získá zpět zdravé sebevědomí a odhodlání měnit věci k lepšímu. Přál by si, aby Česko lépe dokázalo využívat všech zdrojů, které má k rozvoji svých lidí. „Podmínky k tomu, abychom, řečeno sportovní terminologií, hráli první ligu, máme více než příznivé,“ uvedl. Jako prezident chce lidem připomínat, aby na to nezapomínali.
Pavel je přesvědčen, že změna atmosféry a přístupu ke světu Česku umožní zbavit se apatie a dosáhnout rychlého pokroku v mnoha věcech, které ho trápí. Cesta podle něj vede přes tisíce malých kroků a trpělivé hledání možností, jak problémy řešit, nebo přes „spojování ostrůvků pozitivní deviace“. „V tom vidím smysl a zároveň cestu z toho, co Václav Havel nazýval blbou náladou a co se u nás bohužel znovu opět zabydlelo,“ doplnil.
Havlíček: Chybí vyjádření k vnitropolitickým tématům
Místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) v reakci sdělil, že vidí v jednání prezidenta snahu, aby se „o něco více komunikovalo mezi koalicí a opozicí“, je to ale podle něj spíše přání otcem myšlenky, kdy Pavel nevyužívá všechny možnosti. Havlíček necítí, že by od Pavla přicházela vyjádření třeba ke konsolidačnímu balíčku nebo rozpočtovému schodku, vnitropolitická témata podle něj neotevírá.
„Zklamalo mě asi to nejzásadnější, co doposud udělal, že vládě odklepl, že nechala projít zákonem valorizaci podle našeho názoru protiústavně,“ sdělil s tím, že u Pavla podle něj v této otázce zvítězilo jeho politicko-ekonomické přesvědčení.
Karel Havlíček se vyjadřuje ke sto dnům úřadu Petra Pavla (zdroj: ČT24)
Podle šéfa hnutí ANO Andreje Babiše dělá prezident svou práci dobře. Výhrady má ale stejně jako Havlíček k jeho podpisu pod sporným omezením valorizace důchodů. „Sám se vyslovil, že se mu to nezdá, a že pokud my bychom nepodali tu ústavní stížnost – a my jsme ji podali pátého května – že by ji podal sám, tak to je vyjádření, které nás zklamalo,“ uvedl Babiš pro ČT.
S tím souhlasí i místopředsedkyně sněmovny Klára Dostálová (ANO), které podpis pod zákonem ohledně omezení valorizace penzí připadal zarážející. „Prezident se snažil projevovat jako prezident všech, snažil se spojit společnost, a když měl první příležitost, tak se mu to úplně nepodařilo,“ řekla v pořadu 90´ ČT24 s tím, že ale velmi oceňuje komunikaci hlavy státu s opozicí. Vyzdvihla také projev v Poslanecké sněmovně, ve kterém zmínil, že ve volbách propadl zhruba jeden milion hlasů a poslanci by měli zastupovat i tuto část veřejnosti.
Kriticky hodnotí prvních sto dní prezidenta opoziční hnutí SPD. „Já už sto dní čekám na to, kdy prezident Pavel bude chtít tedy komunikovat s SPD, jsme tady pouze dvě opoziční strany a prezident Pavel zatím porušuje jeho předvolební slib,“ podotkl předseda hnutí SPD Tomio Okamura.
Společné setkání opozice s koalicí nad podobou důchodové reformy, které prezident avizoval na prvních sto dní, se také zatím neuskutečnilo.
90' ČT24: Prezident Pavel strávil prvních sto dní ve funkci (zdroj: ČT24)
Vlček: Pavel si vytkl ambiciózní cíle
Koaliční poslanci prezidentovu aktivitu vítají. Podle místopředsedy hnutí STAN Lukáše Vlčka si Pavel vytkl ambiciózní cíle, což pro řadu občanů může být „šok“. Aktivitou ale Pavel prý „dohání předchozí dluh“ a plní svoji ústavní roli. Předpokládá, že prezident se k tématu konsolidačního balíčku více vyjádří, až doputuje na půdu sněmovny ve své konkrétní podobě.
„Je možné mluvit s panem prezidentem napřímo, což nebylo běžné v minulosti,“ podotkl také ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Poslankyně a 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS Eva Decroix se domnívá, že prezident vzbudil vysoká očekávání, která se mu podle ní po sto dnech daří naplňovat. V pořadu 90´ČT24 rovněž zmínila, že ohledně posilování prozápadního směřování české zahraniční politiky hlava státu činí úspěšné kroky. „Začal to dělat velmi aktivně. Nejen prohlašovat, ale i ty kroky činit,“ dodala.
Komentátor Českého rozhlasu Plus Petr Hartman prohlásil, že tisková konference díky angažmá Pavlových spolupracovníků především ukázala, že prezident je týmový hráč. Je velmi aktivní, nedaří se mu ale úplně hladce obsazovat ústavní soudce, prohlásil Hartman ve vysílání ČT24. Podle něj také Pavel ukázal, že nemá záměr ohýbat Ústavu a nemá ambice vytvářet na Hradě mocenské centrum.
Podle spoluzakladatele Cevro Institutu Ladislava Mrklase by mohl být prezident poněkud „ostřejší“ při výběru ústavních soudců a více akcentovat různorodost právních škol.
Místopředseda STAN Vlček sdílí svůj pohled na úřad prezidenta Pavla (zdroj: ČT24)
Velkou změnu oproti době Miloše Zemana někteří spatřují v chování prezidenta vůči občanské společnosti. „Vidíme, že zástupci opačných názorů nejsou ze strany prezidenta Petra Pavla zesměšňováni či uráženi,“ uvedl politolog Petr Just. Podle politologa Josefa Mlejnka je Pavel prezidentem aktivním, nikoliv však přehnaně, a na domácí scéně se snaží udržovat aktivní kontakt s občany. Obecně se Hrad otevírá nejrůznějším debatám o drobných věcech, které ale mají význam pro národnostní menšiny, sociální otázky či otázky začleňování, míní Mrklas.
Podle Mlejnka odpovídá roli prezidenta, že ve vztahu k politickým aktérům vystupuje spíše jako mediátor, nikoliv jako ten, kdo prosazuje konkrétní řešení. Podle Mrklase se prezident pokouší obrušovat hrany mezi vládní koalicí a opozicí. K vládě je kritický co do formy, nikoli obsahu její politiky.
Komentátor Hartman hodnotí sebereflexi prezidenta Pavla (zdroj: ČT24)
Mathé: Pavel předvedl kvalitní výkon
Bývalý vedoucí Kanceláře prezidenta republiky během mandátu Václava Havla Ivo Mathé se domnívá, že Pavel penzum úkolů na prvních sto dnů splnil kvalitně. „Tři měsíce a něco, a vlastně už toho opravdu splnil hodně. To mohl udělat polovinu a i tak by to byl kvalitní výkon,“ pochválil v Událostech, komentářích.
Politolog z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Lubomír Kopeček poznamenal, že Pavel si stanovil své úkoly relativně realisticky. „Je tam řada věcí, které jsou v zásadě předpokladem vůbec pro to, aby ten úřad mohl vykonávat – viz nějaká funkční Kancelář prezidenta republiky. V zásadě bez toho se ten úřad nedá vykonávat,“ řekl.
Mathé uvedl, že co se týče Kanceláře prezidenta republiky, některé politické odbory, jako například zahraničí, podle něj nebyly pro Pavla použitelné v sestavě, která zůstala po Miloši Zemanovi. „A část protokolu taky musel celý přestavět. A podařilo se to velmi rychle,“ zhodnotil. Podle něj se podařilo, aby kancelář fungovala efektivně i ve stavu „plánované restrukturalizace“.
Ondřej Ditrych z Ústavu mezinárodních vztahů a z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Událostech, komentářích mluvil o roli prezidenta v zahraničí politice. Podotkl, že ačkoliv formálně je tvůrcem zahraniční politiky vláda, neformálně je spolutvůrcem zahraniční politiky i hlava státu.
„Myslím si, že to souladné vystupování s vládní politikou v zahraničí je něco, co je třeba vyzdvihnout z dosavadního působení prezidenta Pavla v úřadu,“ řekl. U Pavla zatím nevnímá snahu nějakým zásadním způsobem utvářet mezinárodní debatu. „Miloš Zeman a před ním Václav Klaus takové aspirace měli,“ dodal.
„Ta síla, když prezident chce, je jistě vyšší, než měl v úmyslu zákonodárce v Ústavě. Tam je celá řada různých drobných možností, jak může (prezident, pozn. red.) při té kohabitaci velmi znepříjemnit vládě to vykonávání zahraničí politiky,“ reagoval Mathé. Jako příklad uvedl podepisování smluv či jmenování velvyslanců.
Ivo Mathé, Ondřej Ditrych a Lumír Kopeček hovořili o prvních sto dnech Petra Pavla ve funkci (zdroj: ČT24)
Plány s Hradem i mladými lidmi
Pavel se také ve čtvrtek po poledni sešel s premiérem Petrem Fialou (ODS). Na pravidelném setkání probrali konsolidační balíček nebo změnu na postu ministra zemědělství, zmínil Pavel.
Na tiskové konferenci se prezidentův tým vyjádřil i k dalším plánům a změnám. Kancléřka Jana Vohralíková řekla, že reorganizace prezidentské kanceláře začne platit od 1. července. Od začátku příštího roku by měl být spuštěn projekt, který umožní odstranit zbývající bezpečnostní zábrany umístěné na vstupech do Hradu.
Na středečním kulatém stolu s experty, který se týkal otevírání Hradu, se domluvili, že chtějí z Hradu udělat přirozené útočiště pro trávení volných chvil. Vohralíková slíbila větší péči o návštěvníky a vybudování široce působícího návštěvnického centra. Posílit chce nabídku gastronomie a kultury. Vzniknou dva poradní orgány, které se budou věnovat programové náplni Hradu a jeho architektuře.
Mluvčí prezidenta Markéta Řeháková řekla, že Hrad postupně ubírá z množství rozhovorů, které Pavel poskytuje. Důvodem je, aby se nestal komentátorem aktuálního dění, ale hovořil v okamžiku, kdy to je zapotřebí.
Hrad také slíbil komplexní strategii týkající se zapojování mladých lidí do veřejného dění. Stát bude na týmu ambasadorů, který se již sešel začátkem června. Jsou v něm lidé zabývající se technologiemi, komunikací, duševním zdravím nebo sportem. Ambasadoři a jejich činnost se budou postupně propojovat s činností a programem prezidenta.
Tomáš Richter, který vede tým poradců prezidenta, ve čtvrtek oznámil, že poradkyní pro vzdělávání se stala učitelka Silvie Pýchová, která působí jako programová manažerka Partnerství pro vzdělávání 2030+.