Mladá žena s cystickou fibrózou podstoupila v Motole třetí transplantaci plic

Šestadvacetileté pacientce s cystickou fibrózou transplantovali v pražské Fakultní nemocnici Motol už potřetí plíce. Podle nemocnice jde o mimořádně náročný chirurgický zákrok, který je i celosvětově unikátní – a přistupuje se k němu jenom ve výjimečných případech. Pro lékaře představovala operace technickou, ale i medicínskou a současně i etickou výzvu.

Plíce dostala mladá pacientka, která kvůli cystické fibróze podstoupila první transplantaci plic ve 22 letech. Po více než roce se u ní však rozvinula dysfunkce plicního štěpu, která měla rychlý a závažný průběh. Stav ženy vyžadoval mimotělní podporu oběhu na přístroji ECMO a následně další urgentní retransplantaci plic, kterou lékaři provedli v dubnu 2021.

Jenže postupně se u ní začaly znovu objevovat známky chronické dysfunkce plicního štěpu, což ve výsledku znamenalo, že se její funkce plic zhoršovaly i přes další léčbu. „Pacientka tak byla po velmi důkladném zvážení multidisciplinárního týmu opět zařazena na čekací listinu,“ uvedla nemocnice. Po necelých čtyřech letech od retransplantace přistoupili lékaři ke třetí transplantaci.

Mimořádný zákrok

Přednosta III. chirurgické kliniky FNM a vedoucí Národního programu transplantace plic pro Česko a Slovensko Robert Lischke uvedl, že k takovému zákroku se i ve světě přistupuje pouze ve výjimečných případech, kdy je pacient stabilní a má před sebou jasnou perspektivu, avšak transplantovaný orgán již neplní svou funkci.

„Jde o mimořádně náročnou operaci s možnými komplikacemi, pokud je prováděna ve vysoce specializovaném centru s dostatečnými zkušenostmi, mohou být výsledky u pacientů po třetí transplantaci srovnatelné s výsledky po první či druhé transplantaci,“ uvedla motolská nemocnice.

Pacientka po úspěšné transplantaci
Zdroj: FN Motol

Operace proběhla na podpoře ECMO přístroje a trvala šest a půl hodiny. Hned následující den lékaři pacientku probudili z umělého spánku a po pěti dnech přeložili z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny na jednotku intenzivní péče. Do domácího ošetření ji pustili po necelých čtyřech týdnech od operace, což je standardní průběh i pro pacienty po první transplantaci.

Pomoc mladé ženě

Žena lékařům poděkovala za to, že přistoupili k tak náročnému zákroku, který jí umožnil znovu fungovat a žít běžný život. „V mém případě to bylo buď, a nebo. Byla jsem stoprocentně rozhodnutá, a když jsem zjistila, že do toho lékaři půjdou, spadl mi obrovský kámen ze srdce. Za to mockrát děkuji. Kupodivu to všechno dopadlo velmi dobře, až nad očekávání,“ řekla.

Fakultní nemocnice v Motole je jediným pracovištěm v Česku, které provádí transplantace plic, zajišťuje tuto péči i pro Slovensko. V loňském roce provedla rekordních 72 transplantací, nové plíce dostalo také osm dětských pacientů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 19 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.