Mladá žena s cystickou fibrózou podstoupila v Motole třetí transplantaci plic

Šestadvacetileté pacientce s cystickou fibrózou transplantovali v pražské Fakultní nemocnici Motol už potřetí plíce. Podle nemocnice jde o mimořádně náročný chirurgický zákrok, který je i celosvětově unikátní – a přistupuje se k němu jenom ve výjimečných případech. Pro lékaře představovala operace technickou, ale i medicínskou a současně i etickou výzvu.

Plíce dostala mladá pacientka, která kvůli cystické fibróze podstoupila první transplantaci plic ve 22 letech. Po více než roce se u ní však rozvinula dysfunkce plicního štěpu, která měla rychlý a závažný průběh. Stav ženy vyžadoval mimotělní podporu oběhu na přístroji ECMO a následně další urgentní retransplantaci plic, kterou lékaři provedli v dubnu 2021.

Jenže postupně se u ní začaly znovu objevovat známky chronické dysfunkce plicního štěpu, což ve výsledku znamenalo, že se její funkce plic zhoršovaly i přes další léčbu. „Pacientka tak byla po velmi důkladném zvážení multidisciplinárního týmu opět zařazena na čekací listinu,“ uvedla nemocnice. Po necelých čtyřech letech od retransplantace přistoupili lékaři ke třetí transplantaci.

Mimořádný zákrok

Přednosta III. chirurgické kliniky FNM a vedoucí Národního programu transplantace plic pro Česko a Slovensko Robert Lischke uvedl, že k takovému zákroku se i ve světě přistupuje pouze ve výjimečných případech, kdy je pacient stabilní a má před sebou jasnou perspektivu, avšak transplantovaný orgán již neplní svou funkci.

„Jde o mimořádně náročnou operaci s možnými komplikacemi, pokud je prováděna ve vysoce specializovaném centru s dostatečnými zkušenostmi, mohou být výsledky u pacientů po třetí transplantaci srovnatelné s výsledky po první či druhé transplantaci,“ uvedla motolská nemocnice.

Pacientka po úspěšné transplantaci
Zdroj: FN Motol

Operace proběhla na podpoře ECMO přístroje a trvala šest a půl hodiny. Hned následující den lékaři pacientku probudili z umělého spánku a po pěti dnech přeložili z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny na jednotku intenzivní péče. Do domácího ošetření ji pustili po necelých čtyřech týdnech od operace, což je standardní průběh i pro pacienty po první transplantaci.

Pomoc mladé ženě

Žena lékařům poděkovala za to, že přistoupili k tak náročnému zákroku, který jí umožnil znovu fungovat a žít běžný život. „V mém případě to bylo buď, a nebo. Byla jsem stoprocentně rozhodnutá, a když jsem zjistila, že do toho lékaři půjdou, spadl mi obrovský kámen ze srdce. Za to mockrát děkuji. Kupodivu to všechno dopadlo velmi dobře, až nad očekávání,“ řekla.

Fakultní nemocnice v Motole je jediným pracovištěm v Česku, které provádí transplantace plic, zajišťuje tuto péči i pro Slovensko. V loňském roce provedla rekordních 72 transplantací, nové plíce dostalo také osm dětských pacientů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 21 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...