Robert Lischke

Pneumologové chtějí navrhnout ministerstvu zdravotnictví rozšíření screeningu rakoviny plic. Nově by do něj mohly spadat kromě kuřáků nad 55 let i další rizikové skupiny, například lidé pracující v toxickém prostředí nebo pacienti z rodin, kde jsou časté nádory. „Je to velké téma k zamyšlení, abychom pacienty diagnostikovali dříve," říká přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a Fakultní nemocnice Motol Robert Lischke. Nemoc ročně zabije přes pět tisíc lidí, avšak se včasným záchytem se šance na uzdravení a plnohodnotný život zvyšuje.

Šestadvacetileté pacientce s cystickou fibrózou transplantovali v pražské Fakultní nemocnici Motol už potřetí plíce. Podle nemocnice jde o mimořádně náročný chirurgický zákrok, který je i celosvětově unikátní – a přistupuje se k němu jenom ve výjimečných případech. Pro lékaře představovala operace technickou, ale i medicínskou a současně i etickou výzvu.

Na úterý připadá světový den rakoviny plic. V Česku touto chorobou v průměru onemocní přes šest a půl tisíce lidí ročně, okolo pěti tisíc pacientů zemře. Rizikoví jedinci se už více než rok mohou hlásit do preventivního programu časného záchytu karcinomu plic, zatím jím prošlo sedm tisíc lidí. Lékaři ale odhadují, že podmínky pro účast v programu splňuje až půl milionu Čechů.

Pacientka potřebovala před transplantací plic 143 dní přístroj nahrazující jejich funkci. Podle lékařů z Fakultní nemocnice v Motole jde o světový rekord, dosavadní byl 79 dní. Šestatřicetiletá žena musela šest měsíců čekat na vhodný orgán, protože je drobná a má vzácnou krevní skupinu. Pacienti po transplantacích jsou velmi ohrožení infekcemi včetně nákazy koronavirem. Podle odborníků by se proto měli přednostně očkovat, pomoci jim mohou i monoklonální protilátky.