Česká pacientka využívala před transplantací 143 dní umělou plíci, podle lékařů jde o světový rekord

Pacientka potřebovala před transplantací plic 143 dní přístroj nahrazující jejich funkci. Podle lékařů z Fakultní nemocnice v Motole jde o světový rekord, dosavadní byl 79 dní. Šestatřicetiletá žena musela šest měsíců čekat na vhodný orgán, protože je drobná a má vzácnou krevní skupinu. Pacienti po transplantacích jsou velmi ohrožení infekcemi včetně nákazy koronavirem. Podle odborníků by se proto měli přednostně očkovat, pomoci jim mohou i monoklonální protilátky.

Do Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) byla žena přijatá v kritickém stavu s chrlením krve z plic a srdečním selháváním před koncem roku 2019, zřejmě po porodu se jí objevila plicní hypertenze. Byla připojena na umělou plicní ventilaci a přístroj ECMO. Do transplantačního programu ale nemohla být kvůli vážnému stavu zařazena. Plíce měla natolik poškozené, že se jimi krev neprotlačila.

„Snažili jsme se několikrát ECMO podporu ukončit a připravit pacientku na transplantaci plic. Její stav byl tak závažný, že byla transplantace neuskutečnitelná bez určitého přemostění kritické fáze něčím, co by umožnilo rehabilitaci. Pacientce jsme proto implantovali unikátní bypass, který obcházel její plíce,“ popsal ve čtvrtek vedoucí lékař intenzivní péče Kliniky anestezie, resuscitace a intenzivní medicíny VFN Martin Balík.

Na podpoře srdce a plic pacientka přežila 143 dní a 18. června loňského roku dostala ve FN Motol nové plíce.

„Srdeční selhání v důsledku poškození srdce, které bylo několik měsíců napojené na umělou plíci, a opakované pooperační krvácení si v následujících dnech po transplantaci vyžádalo několik reoperací. Ten první týden byl opravdu nesmírně kritický,“ uvedl vedoucí transplantačního programu plic přednosta III. chirurgické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a FN Motol Robert Lischke.

Ohrožení covidem-19

Motol je jediné pracoviště v Česku, kde se plíce transplantují. Ročně nové dostane podle Lischkeho zhruba 40 pacientů. Loni jich bylo 35, letos osm. Žijících po této operaci je zhruba 300. Prvních 48 z nich bylo už před koncem loňského roku očkováno proti covidu-19, který je kvůli lékům potlačujícím imunitu významně ohrožuje. Úmrtnost je při nákaze podle Lischkeho 20 až 30 procent.

Očkovací strategie ale v současné době umožňuje očkovat pouze pacienty nad 80 let, zdravotníky nebo seniory v lůžkových zařízeních sociální péče. Podle odborníků se o možnosti upřednostnění této skupiny pacientů jedná.

Podle Balíka jsou také přesně tou cílovou skupinou, která může velmi profitovat z podání monoklonálních protilátek, pokud už se nakazí. Léky od amerických firem Regeneron a Eli Lilly má Česká republika objednané, první dávky by měly dorazit tento nebo příští týden.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 22 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...