Česká pacientka využívala před transplantací 143 dní umělou plíci, podle lékařů jde o světový rekord

Pacientka potřebovala před transplantací plic 143 dní přístroj nahrazující jejich funkci. Podle lékařů z Fakultní nemocnice v Motole jde o světový rekord, dosavadní byl 79 dní. Šestatřicetiletá žena musela šest měsíců čekat na vhodný orgán, protože je drobná a má vzácnou krevní skupinu. Pacienti po transplantacích jsou velmi ohrožení infekcemi včetně nákazy koronavirem. Podle odborníků by se proto měli přednostně očkovat, pomoci jim mohou i monoklonální protilátky.

Do Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) byla žena přijatá v kritickém stavu s chrlením krve z plic a srdečním selháváním před koncem roku 2019, zřejmě po porodu se jí objevila plicní hypertenze. Byla připojena na umělou plicní ventilaci a přístroj ECMO. Do transplantačního programu ale nemohla být kvůli vážnému stavu zařazena. Plíce měla natolik poškozené, že se jimi krev neprotlačila.

„Snažili jsme se několikrát ECMO podporu ukončit a připravit pacientku na transplantaci plic. Její stav byl tak závažný, že byla transplantace neuskutečnitelná bez určitého přemostění kritické fáze něčím, co by umožnilo rehabilitaci. Pacientce jsme proto implantovali unikátní bypass, který obcházel její plíce,“ popsal ve čtvrtek vedoucí lékař intenzivní péče Kliniky anestezie, resuscitace a intenzivní medicíny VFN Martin Balík.

Na podpoře srdce a plic pacientka přežila 143 dní a 18. června loňského roku dostala ve FN Motol nové plíce.

„Srdeční selhání v důsledku poškození srdce, které bylo několik měsíců napojené na umělou plíci, a opakované pooperační krvácení si v následujících dnech po transplantaci vyžádalo několik reoperací. Ten první týden byl opravdu nesmírně kritický,“ uvedl vedoucí transplantačního programu plic přednosta III. chirurgické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a FN Motol Robert Lischke.

Ohrožení covidem-19

Motol je jediné pracoviště v Česku, kde se plíce transplantují. Ročně nové dostane podle Lischkeho zhruba 40 pacientů. Loni jich bylo 35, letos osm. Žijících po této operaci je zhruba 300. Prvních 48 z nich bylo už před koncem loňského roku očkováno proti covidu-19, který je kvůli lékům potlačujícím imunitu významně ohrožuje. Úmrtnost je při nákaze podle Lischkeho 20 až 30 procent.

Očkovací strategie ale v současné době umožňuje očkovat pouze pacienty nad 80 let, zdravotníky nebo seniory v lůžkových zařízeních sociální péče. Podle odborníků se o možnosti upřednostnění této skupiny pacientů jedná.

Podle Balíka jsou také přesně tou cílovou skupinou, která může velmi profitovat z podání monoklonálních protilátek, pokud už se nakazí. Léky od amerických firem Regeneron a Eli Lilly má Česká republika objednané, první dávky by měly dorazit tento nebo příští týden.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Animace ukazuje, jak válka zastavila dopravu Hormuzským průlivem

Hormuzský průliv je klíčová vodní cesta, kterou denně proudí asi pětina světové ropy. Je spojnicí mezi největšími producenty ropy v Perském zálivu s jejich zákazníky v ostatních částech světa – hlavně v Asii. Data ukazují, jak se od pátku do pondělí zpomalovala doprava touto dopravní tepnou, až se zastavila úplně. V sobotu zahájily USA a Izrael útok na Írán, ke kterému průliv přiléhá.
před 29 mminutami

Ohnivé tornádo by mohlo pomoct oceánům od ropných skvrn. Vědci ho otestovali

Texaští vědci otestovali novou nadějnou metodu, jak se zbavit ropných skvrn, které je nutné co nejrychleji odstranit. Navrhují je likvidovat pomocí plamenných vírů.
před 1 hhodinou

Americká armáda údajně využila při útoku na Írán AI, od níž se přitom Trump distancoval

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.
před 3 hhodinami

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 6 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
včera v 07:00

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026

Mise Artemis III na Měsíci nepřistane, oznámil šéf NASA

Na páteční tiskové konferenci oznámil ředitel americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman, že se odkládá pokus o přistání lidské posádky na Měsíci. Původně ji měla mít za úkol mise Artemis III, podle Isaacmana to ale má teď provést až Artemis IV.
27. 2. 2026
Načítání...