Česká pacientka využívala před transplantací 143 dní umělou plíci, podle lékařů jde o světový rekord

Pacientka potřebovala před transplantací plic 143 dní přístroj nahrazující jejich funkci. Podle lékařů z Fakultní nemocnice v Motole jde o světový rekord, dosavadní byl 79 dní. Šestatřicetiletá žena musela šest měsíců čekat na vhodný orgán, protože je drobná a má vzácnou krevní skupinu. Pacienti po transplantacích jsou velmi ohrožení infekcemi včetně nákazy koronavirem. Podle odborníků by se proto měli přednostně očkovat, pomoci jim mohou i monoklonální protilátky.

Do Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) byla žena přijatá v kritickém stavu s chrlením krve z plic a srdečním selháváním před koncem roku 2019, zřejmě po porodu se jí objevila plicní hypertenze. Byla připojena na umělou plicní ventilaci a přístroj ECMO. Do transplantačního programu ale nemohla být kvůli vážnému stavu zařazena. Plíce měla natolik poškozené, že se jimi krev neprotlačila.

„Snažili jsme se několikrát ECMO podporu ukončit a připravit pacientku na transplantaci plic. Její stav byl tak závažný, že byla transplantace neuskutečnitelná bez určitého přemostění kritické fáze něčím, co by umožnilo rehabilitaci. Pacientce jsme proto implantovali unikátní bypass, který obcházel její plíce,“ popsal ve čtvrtek vedoucí lékař intenzivní péče Kliniky anestezie, resuscitace a intenzivní medicíny VFN Martin Balík.

Na podpoře srdce a plic pacientka přežila 143 dní a 18. června loňského roku dostala ve FN Motol nové plíce.

„Srdeční selhání v důsledku poškození srdce, které bylo několik měsíců napojené na umělou plíci, a opakované pooperační krvácení si v následujících dnech po transplantaci vyžádalo několik reoperací. Ten první týden byl opravdu nesmírně kritický,“ uvedl vedoucí transplantačního programu plic přednosta III. chirurgické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a FN Motol Robert Lischke.

Ohrožení covidem-19

Motol je jediné pracoviště v Česku, kde se plíce transplantují. Ročně nové dostane podle Lischkeho zhruba 40 pacientů. Loni jich bylo 35, letos osm. Žijících po této operaci je zhruba 300. Prvních 48 z nich bylo už před koncem loňského roku očkováno proti covidu-19, který je kvůli lékům potlačujícím imunitu významně ohrožuje. Úmrtnost je při nákaze podle Lischkeho 20 až 30 procent.

Očkovací strategie ale v současné době umožňuje očkovat pouze pacienty nad 80 let, zdravotníky nebo seniory v lůžkových zařízeních sociální péče. Podle odborníků se o možnosti upřednostnění této skupiny pacientů jedná.

Podle Balíka jsou také přesně tou cílovou skupinou, která může velmi profitovat z podání monoklonálních protilátek, pokud už se nakazí. Léky od amerických firem Regeneron a Eli Lilly má Česká republika objednané, první dávky by měly dorazit tento nebo příští týden.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 9 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 18 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánopřed 22 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026
Načítání...