„Je to jako žiguli a mercedes.“ Efektivita amerických zbraní vzbuzuje obavy v Rusku

Ukrajinská armáda zaznamenala v posledních týdnech řadu úspěšných úderů na ruské vojenské sklady či základny, které se nacházejí hluboko na Rusy okupovaném ukrajinském území. Donedávna byly tyto objekty pro Ukrajince nedosažitelným cílem, změnu ale přinesla dodávka amerických raketometů HIMARS. Efektivita amerických zbraní vzbuzuje obavy v Rusku.

Už několikátý výbuch za poslední dny otřásl v pondělí večer Rusy ovládaným městem Nova Kachovka v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny. Podle webu stanice CNN mohlo jít o dosud největší sérii explozí na Rusy okupovaném ukrajinském území od začátku jejich plnohodnotné pozemní invaze letos v únoru.

Podle mluvčího správy Oděské oblasti Serhije Bratčuka byl zničen ruský muniční sklad. Také Serhij Chlaň, který je poradcem šéfa ukrajinské správy Chersonské oblasti, podle agentury Unian informoval o zničení ruského skladu munice. „Minus jeden ruský sklad munice v Nové Kachovce. Vozili, vozili, hromadili, hromadili a mají z toho navečer ohňostroj.“

Naopak ruská okupační správa podle agentury TASS tvrdí, že explodoval sklad ledku a že zničen byl i sklad humanitární pomoci. Ruskojazyčná verze BBC nicméně poukazuje na to, že žádné veřejné zdroje dosud neuváděly, že by ve městě ledek uskladňován vůbec byl. Šéf místní okupační správy Vladimir Leontěv agentuře TASS řekl, že zemřelo sedm lidí a že přes sedmdesát dalších utrpělo zranění. Zničeny byly podle něj stovky domů a desítky objektů infrastruktury.

Běloruské nestátní internetové médium Něchta s odvoláním na Jižní velitelství ukrajinských sil uvedlo, že ruská armáda utrpěla při útoku těžké ztráty. Konkrétně podle něj přišla o 52 vojáků, houfnici Msta-B, minomet, sedm vozidel a zničeny byly podle něj i muniční sklady.

Až desítky útoků na ruské vojenské cíle

Podle ruské agentury Interfax použily ukrajinské síly k zásahu Nové Kachovky americké raketomety HIMARS. Právě od nasazení těchto zbraní v druhé polovině června výrazně přibylo úspěšných ukrajinských útoků na ruské vojenské cíle hluboko na okupovaném území.

Korespondenti ukrajinské služby BBC napočítali za období od 28. června do 8. července čtrnáct přesných úderů na muniční sklady a vojenské základny ruských jednotek na okupovaných ukrajinských územích. Ukrajinský armádní generální štáb ani ruské ministerstvo obrany takové případy oficiálně nehlásily, některé nicméně potvrdil odbor strategické komunikace ozbrojených sil Ukrajiny (StratCom).

Kromě výbuchů muničních skladů ve městě Nova Kachovka v Chersonské oblasti zmiňuje BBC mimo jiné údery na další sklady ruských ozbrojených sil v Šachtarsku v Doněcké oblasti či ve městě Popasna v Luhanské oblasti nebo také útoky na ruské základny v Melitopolu v Záporožské oblasti či v obci Velykyj Burluk v Charkovské oblasti.

Ukrajinské médium The Kyiv Independent uvádí, že během čtyř týdnů ukrajinská armáda zasáhla nebo zcela zničila téměř dvacet ruských objektů na okupovaném Donbasu a jihu země. StratCom tvrdí, že k 9. červenci provedl Kyjev třicet úderů na ruské muniční sklady, velitelství, dopravní uzly či zásobníky pohonných hmot. 

„Jako žiguli a mercedes“

StratCom uvádí, že všech třicet útoků provedla ukrajinská armáda americkými raketomety HIMARS. Také americký Institut pro studium války (ISW) začátkem července napsal, že Ukrajinci stále častěji zasahují ruskou vojenskou infrastrukturu těmito zbraněmi.

USA na Ukrajinu dodaly osm vysoce mobilních dělostřeleckých systémů HIMARS s dostřelem sedmdesát až osmdesát kilometrů. Moskva minulý týden deklarovala, že dva americké raketomety zničila, Kyjev tuto informaci popřel. 

Už před dodávkou amerických raketometů měla Ukrajina vlastní systémy, kterými mohla dostřelit do hloubi Ruskem okupovaného území, a to rakety sovětské výroby Točka-U a Smerč. Jak ale BBC vysvětlil analytik Pjotr Pjatakov, Kyjev jich má relativně málo, a proto je používal jen v extrémních případech, přesnost střel Smerč je navíc podle něj nízká.

Naopak střely HIMARS jsou naváděny pomocí GPS a dokážou přesně a silně zasáhnout malé cíle, jako jsou třeba právě ruská velitelská stanoviště. „Je to jako žiguli a mercedes,“ srovnává specialista na sovětské a americké raketové systémy Pjatakov.

The Kyiv Independent také píše, že právě dodávka amerických raketometů umožnila ukrajinské armádě používat častěji střely Točka-U, kterými zničila řadu ruských skladů, a že ukrajinské zásahy mohou výrazně zkomplikovat ruské dodávky zbraní. Oleksij Danilov, tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny, nicméně podle BBC podotkl, že pro významnou protiofenzivu by Kyjev potřeboval ještě více zbraní, jako je HIMARS.

Ruské znepokojení

I dosavadní úspěšné ukrajinské zásahy však vzbuzují znepokojení na ruské straně, píše web listu The Moscow Times (TMT) s odkazem na vyjádření některých tamních činitelů.

Podle Igora Girkina, bývalého velitele Ruskem koordinovaných separatistů na Donbasu, utrpělo Rusko za méně než týden „velké ztráty na mužích i vybavení“. „Ruské systémy protivzdušné obrany… se ukázaly jako neúčinné proti masivním útokům raket HIMARS,“ napsal v neděli Girkin, zvaný též Strelkov, na sociální síti Telegram.

Prominentní válečný zpravodaj státní televize Rossija 1 Alexander Sladkov zase v pondělí uvedl, že Ukrajina úspěšně zaútočila na ruská velitelská centra. „Ukrajinské rakety a dělostřelectvo několikrát zasáhly rozhodovací centra. S výsledky. Centra jsou malá, ale důležitá,“ citoval jeho vyjádření na Telegramu web listu TMT.

„Během posledních pěti až šesti dnů bylo zasaženo více než deset velkých skladů pro dělostřelectvo a další munici, několik ropných skladů, asi deset velitelských středisek a přibližně stejný počet shromaždišť jednotek,“ uvedl také podle TMT Girkin.

Spojené státy mezitím oznámily, že Kyjevu k dosavadním osmi systémům HIMARS pošlou další čtyři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 12 mminutami

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 2 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 9 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...