„Je to jako žiguli a mercedes.“ Efektivita amerických zbraní vzbuzuje obavy v Rusku

Ukrajinská armáda zaznamenala v posledních týdnech řadu úspěšných úderů na ruské vojenské sklady či základny, které se nacházejí hluboko na Rusy okupovaném ukrajinském území. Donedávna byly tyto objekty pro Ukrajince nedosažitelným cílem, změnu ale přinesla dodávka amerických raketometů HIMARS. Efektivita amerických zbraní vzbuzuje obavy v Rusku.

Už několikátý výbuch za poslední dny otřásl v pondělí večer Rusy ovládaným městem Nova Kachovka v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny. Podle webu stanice CNN mohlo jít o dosud největší sérii explozí na Rusy okupovaném ukrajinském území od začátku jejich plnohodnotné pozemní invaze letos v únoru.

Podle mluvčího správy Oděské oblasti Serhije Bratčuka byl zničen ruský muniční sklad. Také Serhij Chlaň, který je poradcem šéfa ukrajinské správy Chersonské oblasti, podle agentury Unian informoval o zničení ruského skladu munice. „Minus jeden ruský sklad munice v Nové Kachovce. Vozili, vozili, hromadili, hromadili a mají z toho navečer ohňostroj.“

Naopak ruská okupační správa podle agentury TASS tvrdí, že explodoval sklad ledku a že zničen byl i sklad humanitární pomoci. Ruskojazyčná verze BBC nicméně poukazuje na to, že žádné veřejné zdroje dosud neuváděly, že by ve městě ledek uskladňován vůbec byl. Šéf místní okupační správy Vladimir Leontěv agentuře TASS řekl, že zemřelo sedm lidí a že přes sedmdesát dalších utrpělo zranění. Zničeny byly podle něj stovky domů a desítky objektů infrastruktury.

Běloruské nestátní internetové médium Něchta s odvoláním na Jižní velitelství ukrajinských sil uvedlo, že ruská armáda utrpěla při útoku těžké ztráty. Konkrétně podle něj přišla o 52 vojáků, houfnici Msta-B, minomet, sedm vozidel a zničeny byly podle něj i muniční sklady.

Až desítky útoků na ruské vojenské cíle

Podle ruské agentury Interfax použily ukrajinské síly k zásahu Nové Kachovky americké raketomety HIMARS. Právě od nasazení těchto zbraní v druhé polovině června výrazně přibylo úspěšných ukrajinských útoků na ruské vojenské cíle hluboko na okupovaném území.

Korespondenti ukrajinské služby BBC napočítali za období od 28. června do 8. července čtrnáct přesných úderů na muniční sklady a vojenské základny ruských jednotek na okupovaných ukrajinských územích. Ukrajinský armádní generální štáb ani ruské ministerstvo obrany takové případy oficiálně nehlásily, některé nicméně potvrdil odbor strategické komunikace ozbrojených sil Ukrajiny (StratCom).

Kromě výbuchů muničních skladů ve městě Nova Kachovka v Chersonské oblasti zmiňuje BBC mimo jiné údery na další sklady ruských ozbrojených sil v Šachtarsku v Doněcké oblasti či ve městě Popasna v Luhanské oblasti nebo také útoky na ruské základny v Melitopolu v Záporožské oblasti či v obci Velykyj Burluk v Charkovské oblasti.

Ukrajinské médium The Kyiv Independent uvádí, že během čtyř týdnů ukrajinská armáda zasáhla nebo zcela zničila téměř dvacet ruských objektů na okupovaném Donbasu a jihu země. StratCom tvrdí, že k 9. červenci provedl Kyjev třicet úderů na ruské muniční sklady, velitelství, dopravní uzly či zásobníky pohonných hmot. 

„Jako žiguli a mercedes“

StratCom uvádí, že všech třicet útoků provedla ukrajinská armáda americkými raketomety HIMARS. Také americký Institut pro studium války (ISW) začátkem července napsal, že Ukrajinci stále častěji zasahují ruskou vojenskou infrastrukturu těmito zbraněmi.

USA na Ukrajinu dodaly osm vysoce mobilních dělostřeleckých systémů HIMARS s dostřelem sedmdesát až osmdesát kilometrů. Moskva minulý týden deklarovala, že dva americké raketomety zničila, Kyjev tuto informaci popřel. 

Už před dodávkou amerických raketometů měla Ukrajina vlastní systémy, kterými mohla dostřelit do hloubi Ruskem okupovaného území, a to rakety sovětské výroby Točka-U a Smerč. Jak ale BBC vysvětlil analytik Pjotr Pjatakov, Kyjev jich má relativně málo, a proto je používal jen v extrémních případech, přesnost střel Smerč je navíc podle něj nízká.

Naopak střely HIMARS jsou naváděny pomocí GPS a dokážou přesně a silně zasáhnout malé cíle, jako jsou třeba právě ruská velitelská stanoviště. „Je to jako žiguli a mercedes,“ srovnává specialista na sovětské a americké raketové systémy Pjatakov.

The Kyiv Independent také píše, že právě dodávka amerických raketometů umožnila ukrajinské armádě používat častěji střely Točka-U, kterými zničila řadu ruských skladů, a že ukrajinské zásahy mohou výrazně zkomplikovat ruské dodávky zbraní. Oleksij Danilov, tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny, nicméně podle BBC podotkl, že pro významnou protiofenzivu by Kyjev potřeboval ještě více zbraní, jako je HIMARS.

Ruské znepokojení

I dosavadní úspěšné ukrajinské zásahy však vzbuzují znepokojení na ruské straně, píše web listu The Moscow Times (TMT) s odkazem na vyjádření některých tamních činitelů.

Podle Igora Girkina, bývalého velitele Ruskem koordinovaných separatistů na Donbasu, utrpělo Rusko za méně než týden „velké ztráty na mužích i vybavení“. „Ruské systémy protivzdušné obrany… se ukázaly jako neúčinné proti masivním útokům raket HIMARS,“ napsal v neděli Girkin, zvaný též Strelkov, na sociální síti Telegram.

Prominentní válečný zpravodaj státní televize Rossija 1 Alexander Sladkov zase v pondělí uvedl, že Ukrajina úspěšně zaútočila na ruská velitelská centra. „Ukrajinské rakety a dělostřelectvo několikrát zasáhly rozhodovací centra. S výsledky. Centra jsou malá, ale důležitá,“ citoval jeho vyjádření na Telegramu web listu TMT.

„Během posledních pěti až šesti dnů bylo zasaženo více než deset velkých skladů pro dělostřelectvo a další munici, několik ropných skladů, asi deset velitelských středisek a přibližně stejný počet shromaždišť jednotek,“ uvedl také podle TMT Girkin.

Spojené státy mezitím oznámily, že Kyjevu k dosavadním osmi systémům HIMARS pošlou další čtyři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje a v úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh). K růstu přispívá zpráva, že Katar byl v pondělí nucen zastavit vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý dopoledne přidává čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 2 mminutami

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,7 tisíce Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 22 mminutami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 24 mminutami

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Bahrajnu, v Iráku a v Jordánsku. Uzavřené je i velvyslanectví v Kuvajtu.
01:17Aktualizovánopřed 26 mminutami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 35 mminutami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 48 mminutami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 9 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 10 hhodinami
Načítání...