Před osmi lety vybuchl druhý muniční sklad ve Vrběticích. Při první explozi v říjnu 2014 zahynuli dva lidé. Obyvatelé okolních obcí se několikrát evakuovali. Následovala nejnáročnější a nejnákladnější bezpečnostní akce v dějinách Česka. A nakonec se z incidentu stal zlomový okamžik pro česko-ruské vztahy.
Od výbuchu ve Vrběticích je to osm let. Vojenský materiál se tam už asi nikdy skladovat nebude
7 minut
Události: Osm let od výbuchu ve Vrběticích
Zprvu policie událost šetřila jako úmyslné obecné ohrožení. Loni v dubnu tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) oznámil, že podle zjištění BIS za exploze může aktivita ruské zpravodajské služby GRU.
To se projevilo i na výši odškodného pro místní. Rok po výbuchu dostali lidé z okolí Vrbětic odškodnění tři tisíce korun. Po důkazech o sabotáži ruskou tajnou službou stát novým, podstatně vyšším odškodněním přiznal, jaké při explozích hrozilo nebezpečí. Devět tisíc lidí dostalo patnáct až devadesát tisíc korun, desítky milionů dostaly obce u skladů a také Zlínský kraj. Stát letos vyplatil téměř sedm set milionů korun.
55 minut
90’ ČT24 – Ruští agenti v Česku po útocích ve Vrběticích
Odškodnění by mělo lidem i obcím kompenzovat strádání, které následovalo po explozích. Zatímco jinde budou kvůli finanční nejistotě šetřit, obce v okolí Vrbětic budou moci investovat. Ve Vlachovicích už začali, zasíťovali pozemky pro jedenáct nových rodinných domů.
„Teď se nemusíme dožadovat dotací. Budeme moci postavit třeba novou hasičskou zbrojnici,“ poznamenal starosta Vlachovic Zdeněk Hovězák (STAN). „Nepopírám, že to je vítaný příspěvek do rozpočtu v době, kdy se obce potýkají s různými problémy s krizí a válkou,“ řekl starosta Slavičína Tomáš Chmela (STAN).
Zlínský kraj část svých peněz neutratí, zůstanou jako pojistka pro případné další mimořádné události. „Bez kapitálové nebo finanční rezervy se dnes krizové řízení nedá dělat, z toho důvodu jsme patnáct milionů vyčlenili a nechali na příští dny,“ vysvětlil hejtman Radim Holiš (ANO).
Výplata odškodnění už skončila, co naopak ještě jasné není, to je budoucnost muničních skladů a také to, kdy bude možné celé území definitivně prohlásit za bezpečné. Hasiči z Vrbětic odvezli do bezpečí 956 tun munice, pyrotechnici v terénu posbírali na patnáct tisíc nábojů, granátů a leteckých pum.
Zlomový okamžik pro česko-ruské vztahy
Výbuch ve Vrběticích byl zlomovým okamžikem pro česko-ruské vztahy. V reakci na posun ve vyšetřování oznámila česká strana vyhoštění osmnácti ruských agentů pracujících na pražské ambasádě. Ruská strana reagovala podobným krokem vůči dvaceti českým diplomatům a zaměstnancům velvyslanectví v Moskvě.
Sklad číslo šestnáct explodoval 16. října 2014, 17. října následovaly další výbuchy, které pokračovaly i v několika následujících týdnech. Obyvatelé z okolí skladu se museli evakuovat 23. a 24. října. Pyrotechnici začali s likvidací nalezené munice.
Ráno 3. prosince vybuchl další objekt s municí, sklad číslo dvanáct. Kvůli novým explozím byly evakuovány obce Lipová a Haluzice celkem s asi čtyřmi sty obyvateli i areál bývalých Vlárských strojíren. Areál patřil do roku 2006 české armádě, teď ho vlastní ministerstvo obrany. V době explozí ho měla ve správě jedna z poboček Vojenského technického ústavu. Její tehdejší šéf na konci roku 2014 rezignoval, stejně jako ředitel celého ústavu.
Právě Vojenský technický ústav pronajímal sklady ostravské firmě Imex Group. Ta je stále aktivní, věnuje se mezinárodnímu obchodu s vojenským materiálem. Přehled o tom, co se v areálu skladovalo a v jakém množství, měli uživatelé objektu, nevěděly to obce ani kraj. Teď areál spravují Vojenské statky a lesy. V několika objektech působí Vojenský technický ústav. Vojenský materiál se na zdejších pozemcích už nejspíš nikdy skladovat nebude.
