Ostravský mrakodrap se začne měnit na bytovou rezidenci podle Jiřičné

V Ostravě začne v pondělí rekonstrukce takzvaného Ostravského mrakodrapu podle projektu architektky Evy Jiřičné. Budova se zvýší o dvě patra a po dokončení bude měřit 72 metrů. Ve 24 podlažích vzniknou byty. Největší obytná budova na území Ostravy byla postavena na konci 60. let. Od roku 2013 je ale kvůli nefunkčnímu opláštění a nevyhovujícím bezpečnostním parametrům prázdná.

Úpravy okolních pozemků už odstartovaly tento týden. V pondělí by se dělníci měli pustit do demolice vnitřního vybavení i pláště budovy. Zůstane pouze skelet, podlahy a nosné sloupy.

Aktuálně se ale řeší zatopený suterén. „Momentálně probíhá odčerpávání vody ze sklepních prostor. Nejspíš se tam dostala v důsledku srážek. Její hladina se pohybuje od deseti do třiceti centimetrů,“ popsal stavbyvedoucí Denis Siuda.

Budova bude širší a pevnější

Rekonstrukce počítá s rozšířením základů budovy. „Provedeme mikropilotáž pro nové monolitické sloupky, na které navážou římsy a potom balkony. Vznikne tak struktura, která obepne dům v celé jeho výšce,“ popsal projektový manažer společnosti Kami Profit Roman Mydlář.

Mrakodrap se podle návrhu architektky Jiřičné změní v bytovou rezidenci se 111 byty. „Z hlediska statiky je důležité, že se doplní jádro. Nová struktura tu stávající určitým způsobem ztuží,“ vysvětlil ředitel Městského ateliéru prostorového plánování a architektury (MAPPA) Ondřej Vysloužil.

Byty už se prodávají

Byty už jsou v prodeji. „Budoucí rezidenti si mohou vybírat z dispozic od 1+kk až po 4+kk, přičemž podlahová plocha jednotlivých bytů se pohybuje v rozmezí od 30 do 203 metrů čtverečních,“ řekl primátor města Jan Dohnal (ODS).

Součástí bytů budou i sklepní kóje. Zájemci si budou moci dokoupit také vlastní stání v přilehlém parkovacím domě. „Výrazným estetickým prvkem celého projektu se stanou balkony osázené zelení, o jejíž kondici se postará integrovaný samozavlažovací systém,“ popsal Dohnal.

„Jsem za to rád, protože ateliér Evy Jiřičné se dokázal vypořádat s takto složitým zadáním a vtiskl projektu svůj výrazný a zajímavý rukopis. Díky tomu, že na balkonech přibude spousta zeleně, bude budova odpovídat současným trendům. Bude ukazovat, kam se architektura v dnešní době posouvá,“ ocenil Vysloužil.

Nahrávám video

Park a volnočasová zóna

Úpravy se neomezí pouze na samotnou budovu, ale výrazně promění i její bezprostřední okolí. Vznikne nově upravený park a moderní zóna určená pro volnočasové aktivity a odpočinek.

Podle některých obyvatel ale není zdejší lokalita na příchod dalších lidí připravena. „Občanská vybavenost, která tu je, není adekvátní tomu, kolik lidí by tady mělo bydlet,“ poznamenala Jindra Bartošová. „Postavili to za bolševika, aby Ostrava ukázala, že na to má a dokáže vybudovat největší mrakodrap. Ty časy jsou pryč,“ dodala.

S novým domem mají vzniknout také další parkovací místa. Celkem 190 jich bude v parkovacím domě a dalších 70 podél ulice. „Podmínkou bylo, aby se do prostoru, který je tady k dispozici, vešly nové parkovací kapacity a zároveň zůstala zachována ta stávající,“ nastínil Vysloužil.

Budovu a pozemek investor od města koupil

Investorem stavby je společnost First Skyscraper, s níž město v roce 2024 podepsalo smlouvu o prodeji pozemků a budovy. Kupní cena mrakodrapu v Ostrčilově ulici a přilehlého pozemku činila 55 milionů korun. Stavební práce potrvají zhruba tři roky.

Ostravský mrakodrap byl postaven podle návrhu Jana Slezáka v letech 1965 až 1968 jako součást sídliště Jindřiška. Původně sloužil jako bytový dům, už po několika letech byl ale přestavěn na kancelářský objekt. Jak už bylo zmíněno, tak kvůli technickým problémům je od roku 2013 prázdný.

Představitelé města dlouho řešili budoucnost objektu, ve hře byla i demolice. Problematické jsou tam aktuálně, kromě už v úvodu článku vyjmenovaných nedostatků, například únikové trasy.

Investora přestavby město poprvé vybralo už před čtyřmi lety, zájemce o koupi nemovitostí ale nakonec příslušné smlouvy nepodepsal. Musel se tak hledat nový. Magistrát proto v říjnu 2023 vyhlásil záměr budovu prodat. Nabídku podali dva zájemci.

Ostravský mrakodrap bude po přestavbě měřit 72 metrů. Nejvyšší budovou v Česku je brněnský AZ Tower, který má 111 metrů. Překonat jej má plánovaný pražský Top Tower vysoký 135 metrů. Ambici stát se nejvyšší budovou v tuzemsku má ale také další ostravský mrakodrap Tower Complex. Objekt vysoký 177 metrů má vyrůst v centru krajského města.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Při nehodě dvou aut na Brněnsku zemřeli dva lidé, čtyři se těžce zranili

Při nehodě dvou osobních aut u Pohořelic na Brněnsku zemřeli v sobotu vpodvečer dva lidé, další čtyři se těžce zranili. Silnice 53 byla v místě havárie několik hodin uzavřená, policie dopravu odkláněla. Nyní už je silnice otevřená.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Účastníci pochodu Pride upozorňují na trvající nerovnosti i společenskou atmosféru

Prahou v sobotu prošly desítky tisíc lidí, aby vyjádřily podporu komunitě leseb, gayů, bisexuálů a trans lidí (LGBT+). Na Štvanici, kde průvod končil, pokračuje program až do večerních hodin. I kvůli nedávnému útoku na podobnou akci v Berlíně dohlížely na pražský průvod stovky policistů a antikonfliktní tým.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoDomovu Mutice hrozí maximální pokuta. Neregistrovaná péče by mohla být trestná

Provozování nelegálních domovů pro seniory by mohlo být trestným činem. Nyní hrozí nanejvýš pokuta za poskytování služeb bez potřebné registrace. V mnoha případech provozovatelé pokutu řeší insolvencí a založí novou firmu. „Pak podnikají směle dál,“ popisuje náměstkyně jihočeského hejtmana Lucie Kozlová (Naše Česko). Podle zástupce ombudsmanky existují v Česku nelegálních zařízení desítky. Změnu chystá ministerstvo práce a sociálních věcí i na základě stále prověřovaného případu z Táborska, na který upozornila ČT. Krajský úřad Domovu Mutice zřejmě udělí maximální pokutu dva miliony korun.
před 8 hhodinami

Demolici vyhořelé budovy ve Zlíně urychlilo částečné zřícení

Demolici vyhořelé výškové budovy v někdejším továrním areálu ve Zlíně, která pokračovala druhým dnem, v sobotu urychlilo zřícení její části. Trosky spadly na zem ve chvíli, kdy demoliční bagr hydraulickými nůžkami svrchu odstřihával zničená patra domu. Trosky se zřítily dovnitř prostoru, nikomu se nic nestalo, uvedl ředitel marketingu a komunikace společnosti Cream Marcel Schmidt. Práce speciálního stotunového bagru to zastavilo, po jejich odklizení bude na místě v neděli znovu pokračovat.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Řeky vysychají a podzemní vody ubývá. Hydrolog: Klíčem je zadržování vody

Řeky hlásí rekordně nízký průtok, ubývají zásoby podzemních vod. Řada obcí a měst už přistupuje k opatřením. „Musíme se soustředit zaprvé na pitnou vodu, protože pokud teď neuděláme nic z hlediska rozmnožení zásob pro pitné účely, tak za dvacet let otočíme kohoutkem a třeba nepoteče,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem geograf a hydrolog z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Bohumír Janský. Krajina je dle něj stále schopna vodu zadržovat, avšak je nutné učinit vhodná opatření.
před 12 hhodinami

Policie vyšetřuje pobodání v Tanvaldu jako pokus o vraždu na dvou osobách

Policisté vyšetřují násilný trestný čin v Tanvaldu na Jablonecku, při kterém v pátek s bodným zraněním skončili v nemocnici tři lidé, jako pokus o vraždu na dvou osobách. Bodná zranění utrpěli dva muži a jedna žena.
před 17 hhodinami

V Krchlebech na Rychnovsku v říjnu obecní volby nebudou, nesestavili kandidátku

V obci Krchleby na Rychnovsku se v říjnu komunální volby neuskuteční. V řádném termínu tam nikdo nepodal kandidátní listinu s dostatečným počtem kandidátů. V Česku jsou zatím známy celkem tři takové obce. Po skončení současného funkčního období převezme správu obce správce určený ministerstvem vnitra.
před 20 hhodinami

Hejtmani řeší chybějící peníze na opravu silnic. Jsou nenárokové, namítá ministerstvo

Ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) nedostanou letos kraje na své silnice druhých a třetích tříd ani korunu, řekl liberecký hejtman a předseda komise Rady Asociace krajů pro dopravu Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) s tím, že je to poprvé od roku 2015. Ministerstvo dopravy v reakci uvedlo, že kraje letos dostanou více než čtyři miliardy korun na konkrétní dopravní projekty, peníze na opravy jsou ale nenárokové.
7. 8. 2026Aktualizováno7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.