Situace na řece Dyji pod Novomlýnskými nádržemi je kritická. Na výpusti ze Staré Dyje do Dyje se nachází zhruba 1,5 tuny mrtvých ryb, řekl předseda Moravského rybářského svazu Miroslav Láníček. Hynou kvůli nedostatku kyslíku, který spotřebovávají výrazně přemnožené sinice. Ty se dostávají do toku níže právě z nádrží. V průběhu pátku dochází k jejich odstraňování. Odborníci mezitím volají po vypuštění přinejmenším dolní nádrže. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) není proti.
„Proměříme kyslík od nátoku do Zámecké Dyje až po vyústění Staré Dyje, přidáme další čerpadla a uvidíme, jestli se nám podaří to aspoň trochu zvrátit,“ řekl Láníček. Tytéž problémy se rok co rok opakují na stejném místě několik let a aktuální snahy o záchranu ryb jsou podle něj jen řešením následků.
„Hasíme požár, ale sirky má někdo jiný a rozdělává oheň,“ použil přirovnání Láníček k tomu, že primární problém je v kvalitě vody v dolní nádrži. Mělká stojatá a přehřátá voda plná živin je ideálním prostředím pro růst sinic, které se dostávají dál do řeky a v noci, když nefotosyntetizují, odebírají kyslík.
„Bavíme se o tom roky, ale s reálným řešením zatím nikdo nepřišel. A nemůžeme to řešit my tady dole, ale musí to řešit ministerstvo zemědělství, potažmo vláda,“ poznamenal. Problém ale podle mluvčí Povodí Moravy Jany Kučerové nemá jednoduché ani rychlé řešení.
„Naší snahou musí být zajištění co možná nejvyšší úrovně čištění odpadních vod, ve které bude třetí stupeň čistění, tedy srážení fosforu, představovat minimální standard. To si vyžádá úpravy legislativy a nemalé investice, které nelze uskutečnit v krátké době,“ řekla Kučerová. O řešení odpadních vod se zmiňuje i Červený jako o jediném řešení, přidal ještě změnu podmínek pro sportovní rybolov a snížení rybí osádky.
Limit manipulačního řádu
Kučerová na webu Povodní Moravy v pátek ráno uvedla, že vodohospodáři se nadále snaží pomoci i manipulací se stavidlem u ústí Staré Dyje do Dyje, kde osadí nornou stěnu. Zmínila však, že už nelze nadlepšovat průtok z Novomlýnských nádrží. Manipulační řád totiž větší objem vody nepovoluje vypouštět.
Podle Láníčka by bylo vhodné zabývat se tím, zda manipulační řády odpovídají současné situaci. Vody v povodí Dyje ubývá. Srážek totiž obecně v Česku neubývá ani nepřibývá, zato ubývá vody v krajině, protože se jí kvůli zvyšujícím se teplotám více odpaří. Důsledkem je větší sucho, které je letos na jižní Moravě delší dobu extrémní.
Názory odborníků
V souvislosti s krizovou situací se znovu ozývají hlasy některých odborníků, že problém je třeba řešit vypuštěním přinejmenším dolní nádrže. Povodí Moravy jako organizace ministerstva zemědělství tento krok odmítá, ač zatím nemá konkrétní řešení, které by mělo v brzké době situaci zlepšit.
„Sinicím se daří, když je voda stojatá, má vysokou teplotu a obsahuje dostatek živin, především fosforu. Pokud se všechny tyto podmínky sejdou zároveň, dokážou se namnožit obrovskou rychlostí. Naopak spodní toky ostatních velkých řek v Česku splňují pouze dvě z podmínek, ale voda v nich není stojatá, proto na nich k masivnímu namnožení sinic nedochází. Totéž platí i pro Dyji a její přítoky nad nádržemi,“ upozorňuje botanik z Masarykovy univerzity Jakub Těšitel.
Společně s rostlinným ekologem Kryštofem Chytrým z Vídeňské univerzity se shodují na vypuštění nádrže. Chytrý ve svém komentáři pro Deník Referendum upozorňuje, že nádrž Nové Mlýny neplní svůj původní účel kterým mělo být zadržování vody pro zavlažování, ale naopak se z ní stává tikající ekologická bomba.
Obnaženou plochu, kde bývaly lužní lesy, je podle Těšitele a Chytrého možné revitalizovat a zachovat například jako suchý poldr. Mělká stojatá a velmi prohřátá voda je totiž zásadní problém, který nezmizí, protože na dně budou stále živinami obohacené sedimenty, míní Těšitel a Chytrý. Problém podle nich nevyřeší ani zvýšení hladiny o 35 centimetrů, o které Povodí Moravy dlouhodobě usiluje.
Červený návrh vypustit nádrž předem neodmítá. „Bylo by nutné zvážit veškeré důsledky. Minimálně z pohledu obnovení původního koryta by došlo k urychlení průtoku, přirozené koryto by navíc pozitivně zvýšilo přírodní procesy samočištění, obnovu přirozených společenstev vodních rostlin a živočichů včetně obnovení migrační prostupnosti části toku Dyje,“ řekl.
