Vodohospodářství

Na obnovu vodohospodářské infrastruktury a lesů po zářijových povodních vydá stát letos a v příštím roce celkem přes třináct miliard korun. Vláda zatím uvolnila zhruba polovinu této částky, v jednom ze dvou programů jsou peníze právě na tyto na opravy. Nejhůř je postižená Ostrava, město od státu obdrží téměř 594 milionů. Čistírny odpadních vod, které byly povodněmi méně poškozené, už se daří vracet do normálního provozu.

Kvůli klimatické změně nebude patrně největší česká vodárenská nádrž Švihov na Želivce schopna pokrýt budoucí poptávku po pitné vodě. Po roce 2040 může nastat situace, kdy nebude možné zajistit ani všechny povolené odběry. Je třeba udělat řadu opatření, která mají zajistit, aby bylo zásobování pitnou vodou zachované v současné míře a existoval prostor pro další rozvoj zásobovaných území. Na konferenci tvůrců a uživatelů projektu Intersucho to řekl generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala. Zjištění vyplývají ze studie, kterou si nechal státní podnik v minulých letech zpracovat.

Situace na řekách v Česku se dál uklidňuje. Hladina Vltavy v Českém Krumlově zůstává na pomezí druhého a třetího povodňového stupně, je za tím ale řízený odtok vody z lipenské přehrady. K prvnímu stupni klesla už hladina Labe v Ústí nad Labem, Děčíně a Litoměřicích. Tam hasiči vyprostili loď, která uvázla pod Tyršovým mostem.

Ještě v roce 1992 vytékala kanalizace z padesátitisícového Jablonce nad Nisou rovnou do řeky. I Liberec čistil své odpadní vody jen částečně. Bezútěšný stav životního prostředí v severočeském regionu zatěžoval mimo jiné také vztahy se sousedními státy, Německem a Polskem.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Území o rozloze bezmála 360 hektarů s neznámým množstvím nezajištěné munice, na osm set chátrajících objektů, půda, zejména v okolí letiště Boží dar, prosáklá pohonnými hmotami. To vše bylo nevítané dědictví, které po sobě ve vojenském prostoru Milovice zanechala odsunutá Sovětská armáda. To vše na začátku devadesátých let dělalo nejednomu českému politikovi těžkou hlavu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Český ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) při návštěvě Egypta řekl tamním představitelům, že Česká republika cestování do Egypta neztěžuje nadměrnými požadavky. V Káhiře se setkal s šéfem egyptské diplomacie Sámehem Šukrím a s prezidentem Abdalem Fattáhem Sísím, kterému předal pozvání na návštěvu do Prahy, uvedlo české ministerstvo zahraničí. Do Egypta ministra doprovázela podnikatelská delegace.

Vodohospodáři snížili hladinu Bečvy na jezu v Hranicích. Umožní to dokončit jeho rozšiřování. Dělníci také budou moci založit nové protipovodňové zdi a hráze nedaleko centra města. Práce na jezu skončí letos v listopadu. Hranice by pak měly odolat průtoku 700 kubíků za vteřinu.

Na břehu umělého jezera Karaún ve východním Libanonu se objevily v uplynulém týdnu desítky tun mrtvých ryb. Správa povodí řeky Lítání, na níž jezero leží, a libanonský úřad ochrany přírody v předběžné zprávě za příčinu označily virus, jelikož uhynuli jenom kapři. Dle ekologů na katastrofě může mít podíl i znečištění jezera. Jsou v něm sinice, které mohou za silného slunečního svitu uvolnit toxické látky. Další možnost je velmi toxický čpavek nebo bakterie. Jezero bylo vybudováno, aby sloužilo k výrobě elektřiny a zavlažování polí. V posledních letech do něj ale jsou vypouštěny odpadní vody i průmyslový odpad. Stéká tam rovněž voda z polí, v níž jsou pesticidy a hnojiva. Od roku 2018 se v jezeře nesmí lovit ryby.

Nešetrná regulace horního toku Úslavy na Klatovsku proměnila v polovině 80. let tok s rozmanitou faunou na nevzhlednou strouhu bez života. S blížícími se prvními polistopadovými volbami do místních zastupitelstev poukazovali autoři tehdejší reportáže na to, jak zásadní dopad mohou mít rozhodnutí přijímaná právě na úrovni komunální politiky.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Stavba největší přehrady na řece Odře u polského města Ratiboř skončila. Suchý poldr v přepočtu za 12 miliard korun má ochraňovat města v povodí Odry před velkou vodou. Do budoucna Polsko chystá poldr proměnit na klasickou přehradu. Nádrž bude klíčová i pro splavení Odry do Česka.

Až 16 tisíc lidí by měla podle nové studie Povodí Odry ochránit před povodněmi chystaná přehrada Nové Heřminovy na Bruntálsku. Údaje se zaměřují především na takzvané citlivé objekty, jako jsou školy nebo domovy pro seniory. Výstavbu přehrady vodohospodáři plánují už více než 20 let, ekologové s ní ale nesouhlasí.

Po roce se sešli odborníci s politiky v rámci takzvané Národní koalice pro boj se suchem. Jednali o krizových scénářích pro případ nedostatku vody nebo o připravenosti obcí a vodohospodářů. Ministerstvo životního prostředí chce například zavést u nových staveb povinnost akumulovat dešťovou vodu, nebo ji vsakovat. Změna v novele vodního zákona by mohla platit od roku 2021. Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) zase na tiskové konferenci uvedl, že jeho resort bude chtít letos navýšit rozpočet až o 2,5 miliardy korun na vodohospodářské stavby a pozemkové úpravy.