Po roce se sešli odborníci s politiky v rámci takzvané Národní koalice pro boj se suchem. Jednali o krizových scénářích pro případ nedostatku vody nebo o připravenosti obcí a vodohospodářů. Ministerstvo životního prostředí chce například zavést u nových staveb povinnost akumulovat dešťovou vodu, nebo ji vsakovat. Změna v novele vodního zákona by mohla platit od roku 2021. Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) zase na tiskové konferenci uvedl, že jeho resort bude chtít letos navýšit rozpočet až o 2,5 miliardy korun na vodohospodářské stavby a pozemkové úpravy.
S dešťovou vodou je třeba lépe hospodařit, zní z ministerstva. Nové stavby ji mají akumulovat, nebo vsakovat
Tisková konference po jednání Národní koalice pro boj se suchem (zdroj: ČT24)
Jako zásadní změnu, o které koalice diskutovala, uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) připravovanou novelu vodního zákona. „Rádi bychom v rámci novely vodního zákona a příslušných vyhlášek v rámci stavebního práva zpřísnili podmínky pro hospodaření s dešťovou vodou u nových staveb,“ řekl.
„Odvod dešťové vody do kanalizace bude umožněn jen v těch případech, kdy bude prokazatelně doloženo, že jiné řešení hospodaření se srážkovou vodou není možné,“ doplnil. „Zadržování vody v krajině i v urbanizovaném prostředí je jedním z klíčových opatření pro dotaci podzemních vod, a tak i jedním z nejdůležitějších opatření v boji se suchem.“
To znamená, že by investoři od začátku roku 2021 museli u nových objektů budovat retenční nádrže či vodu vsakovat a uvolňovat pozvolně například prostřednictvím jezírek, možností bude také využívání spadlé dešťové vody na podporu zalévání nebo na zelenou střechu.
Na zelené střechy chce ministerstvo ostatně také zvýšit dotační podporu z 500 na 800 korun na metr čtvereční jak u rodinných, tak u bytových staveb.
Události: Nové stavby by měly podle ministerstva akumulovat vodu (zdroj: ČT24)
Kromě toho ministerstvo připravuje už léta takzvanou protierozní vyhlášku. Ta by měla platit od příštího roku. „Souvislost je tam jednoznačná. Od letošního roku už platí omezení půdního bloku maximálně 30 hektarů na erozně ohrožených půdách. Od 1. ledna příštího roku tato povinnost bude platit pro všechnu zemědělskou půdu,“ řekl Brabec. Ta by měla pomoci monitorovat erozi, cílem ministerstva je ve chvíli, kdy někdo neudělá protierozní opatření a způsobí se pak erozní událost, dostal sankce.
Podle Brabce je boj se suchem skládačka tisíců různých opatření. „A my musíme dělat všechno. Nějaké opatření trvá šest měsíců, nějaké deset let. Musíme mít tisíce různých projektů ve všech oblastech,“ řekl. Ministerstvo životního prostředí loni podpořilo 4606 projektů s náklady přes dvě miliardy korun. Aktuálně jsou otevřeny výzvy za 2,5 miliardy korun, což by mohlo znamenat dalších 3000 projektů.
Součástí toho byla i pomoc obcím s hledáním nových zdrojů vody. „Zatím jsme mohli využít podzemních vod, ale tím si jenom kupujeme čas, do budoucna musí obcím pomoci připojení na vodovody,“ doplnil Brabec v pořadu Události, komentáře.
Ministerstvo zemědělství chce navýšit rozpočet na vodní hospodářství
Stát se nyní zabývá taky stavbou šesti přehrad – Senomat, Šanova a Kryr ve středních Čechách a na Ústecku, dále pak Nových Heřminov na Bruntálsku, Skaliček na Bečvě a Vlachovic ve Zlínském kraji. Ministerstvo zemědělství v tomto týdnu informovalo, že chce na seznam hájených oblastí pro nádrže přidat 31 lokalit, v současnosti je chráněno 65 oblastí.
Na úterní tiskové konferenci ministr zemědělství Toman sdělil, že bude chtít v letošním roce navýšit rozpočet o dvě až 2,5 miliardy korun právě na vodohospodářské stavby a pozemkové úpravy. Zhruba 700 milionů korun by mělo jít na propojování vodárenských soustav a 1,2 miliardy korun na asi 300 menších projektů, jako jsou vodovody a obecní rybníky. Sto milionů korun pak na urychlení výkupu pozemků pro menší vodní nádrže Senomaty, Šanov a Kryry.
Výstavbu nádrží by podle Brabce měl zjednodušit i zákon 416/2009 Sb. „Je to zákon o urychlení výstavby. Pokud se nádrž na vodu stane veřejně prospěšnou stavbou, jako je dnes dálnice, tak bude možné vyvlastnit pozemky. Například stavba Nových Heřminov se táhne už dvaadvacet let, protože obec s výstavbou nesouhlasila. Dnes už ale lidé naštěstí chápou, že voda je základ,“ dodal Brabec v pořadu Události, komentáře.
Jenom ministerstvo zemědělství na boj se suchem loni vydalo 13,7 miliardy korun, uvedl již dříve Toman. Úřad podpořil například obnovu 387 rybníků za 1,25 miliardy korun, vznikl tak zásobní prostor na 2,5 milionu metrů krychlových vody.
Zemědělské sucho se v neděli rozšířilo na 98 procent území
Zemědělské sucho se od minulého týdne rozšířilo prakticky na celé území republiky. V neděli jím trpělo 98 procent území. Výrazné až extrémní sucho, tedy tři nejhorší stupně, nyní postihují 57 procent území.
Déšť, který se objevil v pondělí a přijde také především ve středu a v pátek, dosytí podle odborníků na normální úroveň půdu do 40 centimetrů především v Čechách, na Moravě zůstane situace špatná, uvedli odborníci z projektu InterSucho. Podle nich je současná suchá epizoda, kterou Česko prochází od roku 2015 a stále nekončí, nejhorší za posledních 500 let.
Národní koalice pro boj se suchem vznikla v létě 2018. Původně měla v plánu scházet se minimálně jednou za dva měsíce, úterní schůzka byla nicméně teprve její čtvrtou.