Sucho je téma, kterému se v posledních letech věnujeme pravidelně, a bohužel i stále častěji. Letošní rok zatím není výjimkou. Po srážkově bohatém únoru přišel březen, ve kterém spadlo sice průměrné množství srážek, panovaly ale velké regionální rozdíly, a hlavně většina vody spadla v první polovině měsíce. Pak už přišly převážně dny beze srážek, často poměrně teplé a taky větrné. Tedy kombinace, která vedla k intenzivnímu výparu a nástupu sucha. To se během první poloviny dubna začalo výrazněji prohlubovat, píše meteorolog Michal Žák.
V minulém týdnu sice místy zapršelo, významnější srážky se ale zdaleka netýkaly celého Česka – hlavně sever a severovýchod republiky dostal jen pár milimetrů, často spadlo pár kapek. Ale i to, co spadlo, teď slunce a vítr zase rychle z půdy odvádějí.
Není překvapivé, že právě na severu a severovýchodě republiky je teď intenzita sucha nejvýraznější. Oproti obvyklému stavu ve druhé polovině dubna tam často panuje výjimečné, na některých místech až extrémní sucho. Ale ani na ostatním území není situace dobrá – jen zhruba šest procent území nemá sucho vůbec.
I přes deficit srážek a vláhy v půdě zatím vegetace vypadá, že suchem příliš netrpí. Může za to do jisté míry fakt, že ve srovnání s dlouhodobým průměrem se letos příroda probudila díky teplé zimě asi o dva týdny dříve. To znamená, že biomasy je více (o 15 až 30 %), než je v této části roku obvyklé. Při detailnějším pohledu se ale už dá místy sledovat zhoršování relativního stavu vegetace. Výrazněji to pociťují zemědělci (i zahrádkáři), kterým začínají zasychat polní plodiny.
Sucho bude horší
Zásadní otázka je, co bude dál? S největší pravděpodobností se musíme připravit na další prohlubování sucha. V následujících deseti dnech modely výraznější srážky nečekají. Víkend přinese jen ojedinělé přeháňky a bouřky. Víc srážek dorazí pravděpodobně během příštího týdne – i to je ale zatím poměrně daleko a tedy nejisté. Ani dlouhodobé výhledy optimistické nejsou – jinými slovy šance, že se do poloviny června dosytí zemědělsky nejvýznamnější oblasti Česka, je podle portálu Intersucho sotva 30procentní.
Česká republika ale není jedinou zemí střední Evropy s podobnými problémy. Ještě o něco intenzivnější je teď zažívají na mnoha místech na Slovensku. V podstatě jen vysokohorské oblasti Tater jsou bez známek sucha (neboť tam často ještě leží sníh).
A s výrazným suchem v rozsáhlých oblastech se potýkají taky v Maďarsku, Polsku nebo Německu. V posledně jmenované zemi přitom přichází třetím rokem v řadě:
Kromě ohrožení úrody představuje sucho velký problém pro lesy, neboť stromy jsou kvůli trvajícímu deficitu srážek a vysokým teplotám oslabené a hůř odolávají škůdcům, případně usnadňují šíření lesních požárů. O tom ostatně svědčí desítky požárů, které každý den vzplanou na území Německa. V tomto kontextu je docela zajímavé, že zatímco na jihu Evropy je díky dešťům posledních týdnů riziko lesních požárů většinou jen velmi malé, ve střední Evropě, včetně Česka, je klasifikováno jako střední až vysoké.
Ale zpátky k Česku – i když teď veřejný i mediální prostor ovládá pandemie koronaviru, dosavadní průběh sucha si zaslouží větší pozornost třeba i proto, že ve srovnání s minulými suchými roky je stav na tuto roční dobu horší.
