Jen na šesti procentech Česka není sucho. Nedostatek vody sužuje celou střední Evropu

Sucho je téma, kterému se v posledních letech věnujeme pravidelně, a bohužel i stále častěji. Letošní rok zatím není výjimkou. Po srážkově bohatém únoru přišel březen, ve kterém spadlo sice průměrné množství srážek, panovaly ale velké regionální rozdíly, a hlavně většina vody spadla v první polovině měsíce. Pak už přišly převážně dny beze srážek, často poměrně teplé a taky větrné. Tedy kombinace, která vedla k intenzivnímu výparu a nástupu sucha. To se během první poloviny dubna začalo výrazněji prohlubovat, píše meteorolog Michal Žák.

V minulém týdnu sice místy zapršelo, významnější srážky se ale zdaleka netýkaly celého Česka – hlavně sever a severovýchod republiky dostal jen pár milimetrů, často spadlo pár kapek. Ale i to, co spadlo, teď slunce a vítr zase rychle z půdy odvádějí.

Není překvapivé, že právě na severu a severovýchodě republiky je teď intenzita sucha nejvýraznější. Oproti obvyklému stavu ve druhé polovině dubna tam často panuje výjimečné, na některých místech až extrémní sucho. Ale ani na ostatním území není situace dobrá – jen zhruba šest procent území nemá sucho vůbec.

I přes deficit srážek a vláhy v půdě zatím vegetace vypadá, že suchem příliš netrpí. Může za to do jisté míry fakt, že ve srovnání s dlouhodobým průměrem se letos příroda probudila díky teplé zimě asi o dva týdny dříve. To znamená, že biomasy je více (o 15 až 30 %), než je v této části roku obvyklé. Při detailnějším pohledu se ale už dá místy sledovat zhoršování relativního stavu vegetace. Výrazněji to pociťují zemědělci (i zahrádkáři), kterým začínají zasychat polní plodiny.

Sucho bude horší

Zásadní otázka je, co bude dál? S největší pravděpodobností se musíme připravit na další prohlubování sucha. V následujících deseti dnech modely výraznější srážky nečekají. Víkend přinese jen ojedinělé přeháňky a bouřky. Víc srážek dorazí pravděpodobně během příštího týdne – i to je ale zatím poměrně daleko a tedy nejisté. Ani dlouhodobé výhledy optimistické nejsou – jinými slovy šance, že se do poloviny června dosytí zemědělsky nejvýznamnější oblasti Česka, je podle portálu Intersucho sotva 30procentní.

Česká republika ale není jedinou zemí střední Evropy s podobnými problémy. Ještě o něco intenzivnější je teď zažívají na mnoha místech na Slovensku. V podstatě jen vysokohorské oblasti Tater jsou bez známek sucha (neboť tam často ještě leží sníh).

Intenzita sucha na Slovensku
Zdroj: Intersucho.sk

A s výrazným suchem v rozsáhlých oblastech se potýkají taky v Maďarsku, Polsku nebo Německu. V posledně jmenované zemi přitom přichází třetím rokem v řadě:

Sucho v Německu – situace v povrchové vrstvě půdy (do 25 cm)
Zdroj: UFZ

Kromě ohrožení úrody představuje sucho velký problém pro lesy, neboť stromy jsou kvůli trvajícímu deficitu srážek a vysokým teplotám oslabené a hůř odolávají škůdcům, případně usnadňují šíření lesních požárů. O tom ostatně svědčí desítky požárů, které každý den vzplanou na území Německa. V tomto kontextu je docela zajímavé, že zatímco na jihu Evropy je díky dešťům posledních týdnů riziko lesních požárů většinou jen velmi malé, ve střední Evropě, včetně Česka, je klasifikováno jako střední až vysoké.

Riziko lesních požárů v Evropě – předpověď pro čtvrtek 23. dubna 2020
Zdroj: Copernicus a ECMWF

Ale zpátky k Česku – i když teď veřejný i mediální prostor ovládá pandemie koronaviru, dosavadní průběh sucha si zaslouží větší pozornost třeba i proto, že ve srovnání s minulými suchými roky je stav na tuto roční dobu horší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
20. 11. 2026‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
20. 11. 2026‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
20. 11. 2026‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.