Vědci z Centra pro vodu, půdu a krajinu při České zemědělské univerzitě (ČZU) v novém výzkumu vyčíslili, že pokles české ekonomiky by při dalším dlouhodobém suchu činil až 80 miliard korun. Další nezapočítané náklady sucha by představovaly dopady například na zdraví obyvatel, životní prostředí a vyplacené náhrady z pojištění.
Výsledky dvou scénářů dopadů na českou ekonomiku, s nimiž vědci pracují, představili na tiskové konferenci v Praze. Pokud by se i nadále extrémní sucho opakovalo, lze podle vědců očekávat, že by se změnila i česká ekonomika a některá ekonomicky méně aktivní průmyslová odvětví závislá ve značné míře na dostatku vody by musela svou produkci umenšit. Jde například o výrobu papíru nebo textilní průmysl.
„My pracujeme s několika scénáři. Máme jeden scénář poklesu o 25 procent, druhý scénář poklesu o 50 procent. S tím, že co se týká pouze poklesu produkční schopnosti české ekonomiky, tak se bavíme o číslech 0,9 až 1,6 procenta HDP. V těchto číslech ale nejsou zahrnuty ostatní náklady, jako sociální a škody na životním prostředí,“ uvedl ekonom z Centra pro vodu, půdu a krajinu Petr Procházka. Při zvýšeném odhadu by pak náklady sucha mohly podle něj dosáhnout až 2,8 až 4,8 procenta HDP.
V jaké budoucnosti by k těmto scénářům mohlo dojít, vědci nechtěli predikovat. Podle Procházky by extrémní sucho muselo i nadále pokračovat, musely by poklesnout zásoby povrchových i podzemních vod. Rektor ČZU a hlavní koordinátor centra Petr Sklenička současně uvedl, že klimatické změny jsou zatím rychlejší než současná adaptační opatření, na nichž Česko pracuje.
Česká specifika
Česká republika se podle vědců z Centra pro vodu, půdu a krajinu nachází v Evropě v unikátním postavení. Má jedny z nejmenších vodních zdrojů na obyvatele a zároveň má jeden z nejmenších podílů přítoku vody z okolních zemí – méně než pět procent. „Jednoduše řečeno, jsme životně závislí na srážkách, které spadnou v České republice,“ uvádí výzkumníci. Vědci na ČZU proto predikují pro budoucnost Česka opakující se výskyt sucha.
„Kdyby existovaly cenné papíry na bázi teploty a srážek, vyplatilo by se jistě držet ty teplotní a rychle se zbavit těch srážkových, teplota totiž poroste a srážky budou naopak klesat,“ popsal současnou situaci Procházka.
ČZU se také zabývá takzvanou vodní stopou, tedy kolik vody je potřeba na výrobu jednotlivých statků. Například na jeden kilogram papíru je potřeba 300 litrů vody, na jeden kilogram chleba pak 1500 litrů.
V současnosti vědci z centra pracují na návrhu ekonomických nástrojů, které by pomohly s řešením sucha v tuzemsku. „Výzkum ukazuje, že jedna koruna investovaná do proaktivních adaptačních řízení rizik ušetří dvě koruny nákladů na odstranění škod po výskytu sucha,“ uvedl Procházka. V budoucnu tak navrhuje uvažovat o zřízení trhu s vodou, který by reflektoval skutečnou cenu vody se zahrnutím všech externích nákladů a systému vodních emisních povolenek.
Nutností budou podle vědců i investice do konkrétních opatření v krajině. „V současné době se na opatření dávají jednotky miliard korun ročně. Potřebujeme investovat minimálně 25 miliard ročně, celkově pak 400 až 500 miliard,“ dodal rektor ČZU Sklenička.
Sucho trápí svět
Na Zemi je více než čtvrtina obyvatel vystavena vodnímu stresu. Sucho se promítá do ekonomiky celého světa i jednotlivých států. Za posledních třicet let jsou náklady sucha v EU odhadované ve výši více než tří bilionů korun. V některých oblastech Španělska došlo v posledních letech důsledkem sucha k poklesu HDP až o tři procenta.
