Problém jsou tři milimetry. Západ by mohl dodávat Ukrajině víc munice, užívá však jinou ráži

Ukrajina neustále žádá partnery o dělostřeleckou munici, která je při současném způsobu vedení boje zásadní. Zatím jí nachází dost, aby dokázala ruský postup víceméně zadržovat. Skladové zásoby i výrobní kapacity jsou však omezené a může nastat chvíle, kdy už spotřebu nebude možné uspokojit. Ukrajinci totiž používají dominantně zbraně sovětské ráže 152 milimetrů, zatímco Západ standardizoval své hlavně na 155 milimetrech. Problémy s municí se ale nevyhýbají ani Rusku.

Přesnou spotřebu munice v rusko-ukrajinské válce nikdo nezná. „Říkalo se, že v době největších bojů o Lysyčansk a Severodoněck Ukrajinci prý spotřebovávali čtyři až pět, možná šest tisíc kusů dělostřelecké munice denně. Rusové násobně víc,“ počítá politický geograf z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jan Kofroň.

Ukrajinci tvrdili, že Rusové mají až desetinásobnou spotřebu. Ovšem tento údaj je třeba brát s rezervou. Pochází od válčící strany, která má zájem zdůrazňovat ruskou převahu.

V současnosti, kdy se žádná ze stran nepokouší o masivní útok, Ukrajinci vypálí kolem tisíce až dvou tisíc dělostřeleckých nábojů denně. V případě dalšího útoku jakékoli ze stran spotřeba opět dramaticky vzroste.

Tato čísla se týkají munice ráže 122, 152 či 155 milimetrů do houfnic a do raketových systémů jako Grad, Smerč a podobně. Střel do raketometů může ze zmíněného počtu jednotek tisíc být kolem dvaceti až třiceti procent, odhaduje Kofroň. „Divil bych se, kdyby to bylo pod pět nebo nad padesát procent,“ rozšiřuje ještě odhad. Záleží, co má velitel zrovna k dispozici. „Ani jedna ze stran už není v situaci, kdy by si mohla moc vybírat,“ podotýká.

Upozorňuje však, že střel ze silně medializovaných systémů HIMARS nebo jejich protějšků Smerč se v době nejtvrdších bojů mohly vypálit desítky, maximálně nízké stovky kusů denně.

Menší munice

O munici menší ráže skoro nikdo nemluví a odhadovat počty není možné. Analytici však odhadují, že s ní takový problém nebude, protože válka je v současnosti především soubojem dělostřelců a na kratší vzdálenosti se tolik nestřílí.

Ukrajina mohla mít před válkou desítky či stovky milionů kusů munice do pušek, kulometů a dalších menších zbraní. Některé muniční sklady už před válkou explodovaly, ať už dílem ruské sabotáže, nebo nehod. Řada dalších se stala cílem ruských útoků po únorovém zahájení invaze. 

Ztráty u munice jsou obecně rozšířený problém. Je totiž snadným terčem nejen ve skladu, ale i po cestě na frontu. Část konvojů s ní se nevyhnutelně stane cílem úspěšného ostřelování.

Sklady

Živit takovou spotřebu není jednoduché pro žádnou zemi. Na konci června se objevily zprávy, že část dělostřelecké munice z běloruských skladů míří do Ruska a odtud na frontu. To by mohlo naznačovat, že i Rusové mohou mít, co se zásob týče, problémy minimálně v západních částech země relativně blízko bojů.

S tenčícími se zásobami je také nutné brát čím dál starší kusy, u nichž roste podíl těch problémových. Největší potíže jsou u raket, protože jejich palivo je méně stabilní a raketa může selhat.

Rusům dělají problémy i zásahy jejich muničních skladů na okupovaných územích, o nichž se píše v posledních týdnech. Budou muset munici rozmístit v menších skladech, což je náročnější pro organizaci. „Ruská armáda není etalonem organizačních schopností a umu rychle se adaptovat na měnící se podmínky. Samostatnost na nižších úrovních velení také není silnou stránkou,“ poznamenává Kofroň.

Munici musí Rusové také přemisťovat dál od fronty, což znamená delší cesty. „Ale opatrně, aby to nepůsobilo, že pár úderů do několika skladů munice přivodí zvrat ve válce,“ varuje Kofroň. Při útoku je to podle něj znatelné omezení schopností, při hájení dobytého území je efekt těchto útoků menší, byť nezanedbatelný.

Záleží pak hlavně na schopnosti velitelů způsobené problémy v danou chvíli co nejlépe vytěžit. Upozorňuje, že Rusové zasáhli desítky ukrajinských muničních skladů a protivníkovu schopnost bránit se tím rozhodně nezničili.

Dodávky

Přesto má Ukrajina problém s municí větší, jak potvrdil na konci června například zástupce šéfa tamní vojenské rozvědky Vadym Skibickyj. Žádá o ni všechny své partnery. Ti se tady dělí do dvou skupin, které od sebe obrazně stojí nepřekonatelné tři milimetry daleko.

Ukrajinské dělostřelectvo totiž dominantně stále nabíjí ráži 152 milimetrů používanou kdysi sovětským blokem, zatímco Západ ve studenoválečném smyslu slova má vše zařízeno pro munici ráže 155 milimetrů.

Jediné, co tak státy se studenoválečným standardem NATO mohou udělat, je nakoupit sovětskou či ruskou munici u třetích zemí a nabídnout ji Ukrajině. A to se děje. Například Británie minulý týden oznámila, že na frontu pošle desítky tisíc kusů dělostřelecké munice pro sovětské zbraně. Od koho je má, zůstává tajemstvím hlavně proto, že prodejci si nechtějí vztahy s Ruskem výrazně pošramotit.

„Noví“ členové NATO vyzbrojení stále do značné míry zbraněmi ze sovětské éry schopní poskytnout potřebnou ráži 152 milimetrů čelí bezpečnostnímu dilematu. Obrovské zásoby munice z doby po studené válce jsou totiž pryč a je třeba ponechat si takové množství, které by stačilo pro obranu vlastní země v případě přímého útoku. A ten hrozí nyní víc než kdykoliv v posledních třech dekádách.

Například Česko přislíbilo ještě před válkou na konci ledna Ukrajině čtyři tisíce kusů dělostřelecké munice ráže 152 milimetrů. A to je v době vypjatých bojů zásoba na jeden den.

Kofroň odhaduje, že tento počet není už z českých zásob zanedbatelný, že to mohou být zhruba jednotky procent. O moc víc než o slíbené čtyři tisíce kusů si prý armáda nemůže dovolit přijít.

Až se podaří přezbrojit na západní typy zbraní s ráží 155 milimetrů, například pořídit rozjednané francouzské houfnice Caesar, bude možné se zbavit větší části 152milimetrových nábojů. Do té doby jsou ale ve skladech potřeba.

Výroba

Docházející skladové zásoby může nahradit výroba. Ruské výrobní kapacity jsou stále velké. Na produkci té nejprimitivnější munice bez navádění a dalších vymožeností včetně třeba jednoduchých raket do Gradů se pravděpodobně moc nepodepisují ani protiruské sankce.

Ty však zasahují schopnost vyrábět chytřejší střely třeba se submunicí, časovanou explozí nebo naváděním. Ty se přitom nepoužívají jen v raketometech, ale i v houfnicích a dělech.

Ruská výrobní mašinérie však zřejmě není ani v „hloupé“ munici dostačující. „Podle mě výroba nebude dosahovat úrovně denní spotřeby z nejtvrdších bojů. Třeba dvacet tisíc kusů munice nevyrobí rozhodně za den, nejspíš ani za týden a možná ani za měsíc,“ odhaduje Kofroň s upozorněním, že už hodně spekuluje. Dodává, že Rusům způsobuje problémy i jejich tradičně plýtvavý přístup k výrobě, například velká spotřeba materiálů a energií ve srovnání se západními zeměmi.

Ukrajina už doma pravděpodobně vyrábět moc schopná není, protože továrny se nejspíš staly cílem ruských útoků. A její partneři dnes dělostřelecké munice vyrábějí daleko méně, než by bylo třeba.

„V oblasti munice jedeme na plné kapacity. Nevím o žádné firmě v obranném průmyslu, a to nejen v oblasti munice, která by nebyla vyprodaná,“ popisuje situaci v Česku ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek. Přitom zdůrazňuje, že Ukrajinci by byli schopni přijmout munice mnohem víc.

České zbrojovky vyrábějí asi o pětinu víc než před válkou. Víc to nejde. Podobně jako další ve světě totiž naráží na dva problémy: pracovníky a materiál. Nedostatek lidí by se podle Hynka dal řešit například dohodou s Ukrajinou, že uvolní lidi se zkušeností z obranného průmyslu, aby mohli přijet pracovat do českých firem.

Materiál se zatím daří zajistit, ale je to na úkor rychle rostoucí ceny, protože zdražilo železo, ocel, hliník, titan i další kovy nebo i celulóza nutná pro výrobu střelného prachu.

Oba faktory – pracovní síla a nedostatek materiálu za dostupnou cenu – jsou komplikací i pro případné rozšíření výroby munice dělostřelecké, tankové nebo té do raketometů. I s dostupnými lidmi by zvětšení produkce trvalo dlouho. „Musíte postavit novou výrobní halu, vybavit ji stroji, musíte zajistit vstupní materiály, kterých je nedostatek a navíc jsou strašně drahé. Když řeknu rok, tak budu velký optimista,“ odhaduje Hynek.

O něco jednodušší by to mohlo být v zemích, kde se munice vyráběla ve velkém pro sovětský blok. Proto se nyní hovoří o tom, že by se obnovila velkovýroba v Rumunsku či Bulharsku. I to je však běh na dlouhou trať.

Přechod

Ukrajině by mohlo pomoci, kdyby polská, česká a další východoevropské armády stihly rychle přejít na ráži 155 milimetrů, a mohly by tak poslat své zásoby 152milimetrové munice. I to je ale konečný zdroj.

Opravdu dlouhodobým řešením by byl přechod ukrajinské armády na ráži 155 milimetrů, protože na Západě jsou (především v USA) velké zásoby i výrobní kapacity. Ovšem to je podle Kofroně v měřítku většiny ukrajinských ozbrojených sil v potřebném časovém horizontu nereálné. Výměna zbraně totiž znamená i výměnu podvozku, motoru a řady dalších součástí, což vyžaduje přeškolení celého personálu včetně opravářských čet, zajištění náhradních dílů, strojů pro opravy a mnohého dalšího.

Ostatně za pět měsíců války si Ukrajinci dokázali osvojit jen nízké stovky kusů západních zbraňových systémů, což je způsobeno nejen ochotou západních zemí, ale i schopností Ukrajiny je efektivně přijmout. I postupný přechod však hraje roli, protože s každou nahrazenou zbraní klesá požadavek na množství sovětské munice.

Pokud tak válka bude trvat ještě několik měsíců, začne hrozit, že munice dojde. A to nejen Ukrajině. Které bojující straně dřív, si Kofroň tipnout netroufne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rekonstrukce německé železnice dopadne i na české cestující

Začíná rozsáhlá rekonstrukce železniční sítě v Německu, která se dotkne také české osobní a nákladní dopravy. Po dobu devíti měsíců bude v Berlíně čekat na cestující na německý sever objízdná trasa. Na přestup z českého vlaku do rychlíku německých drah budou mít cestující přibližně půl hodiny. Cesta po delší objízdné trase z Berlína až do Hamburku potrvá o 45 minut déle. Ceny jízdného by se neměly oproti dosavadnímu stavu zásadně měnit.
před 10 mminutami

Uznání Palestiny slouží propagandě Hamásu, kritizuje Francii Rubio

Šéf americké diplomacie Marco Rubio kritizoval rozhodnutí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona uznat Stát Palestina. Poslouží podle něj teroristickému hnutí Hamás. Prezident Donald Trump se zase vyjádřil, že Macronův krok nemá žádnou váhu. Plán Paříže ocenily třeba palestinská autonomie, Španělsko či Saúdská Arábie.
06:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Konflikt Thajska s Kambodžou vyhnal z domovů sto tisíc lidí

V Thajsku kvůli současnému konfliktu s Kambodžou zemřelo již šestnáct lidí a své domovy muselo opustit na sto tisíc obyvatel, kteří zamířili do nouzových ubytovacích center, napsala v pátek agentura Reuters. Jde o největší eskalaci napětí mezi Bangkokem a Phnompenhem za více než deset let. O situaci má večer jednat Rada bezpečnosti OSN.
05:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Technická záležitost,“ říká gruzínský premiér o možném zrušení bezvízového styku s EU

Zrušení bezvízového styku mezi Gruzií a Evropskou unií (EU), kterým hrozí Evropská komise (EK) v případě nesplnění osmi doporučení, je pouze „technická záležitost“ a ekonomika kavkazské země by na tom ještě mohla získat, tvrdí premiér Irakli Kobachidze. Vládní Gruzínský sen přitom dříve bezvízový režim s EU oslavoval jako hlavní úspěch, připomíná server OC Media. Expert Vincenc Kopeček z Ostravské univerzity se domnívá, že zrušení by mělo dopad na tamní střední třídu.
před 2 hhodinami

Vývoz českého vojenského materiálu meziročně prudce stoupl

Vývoz vojenského materiálu z Česka vzrostl loni meziročně o asi 86 procent a dosáhl přibližně 91 miliard korun. Vyplývá to z výroční zprávy o zahraničním obchodu s vojenským materiálem za rok 2024, kterou zveřejnilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Ministerstvo udělilo podle dokumentu loni 1678 licencí k vývozu vojenského materiálu do 95 zemí v hodnotě skoro 105,3 miliardy korun.
před 2 hhodinami

Nehoda concordu byla začátkem konce komerčních nadzvukových letů

Před pětadvaceti lety došlo k nehodě, od níž se začal odvíjet začátek konce jednoho ze snů lidstva, a to ten o komerčním létáním nadzvukovými letouny. Shořel v plamenech letounu Concorde, který tehdy odstartoval z pařížského letiště.
13:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Úřady na jihu Ruska hlásily dronové nálety, Ukrajina informuje o mrtvých

Dva regiony na jihu Ruska v noci na pátek zažily rozsáhlé dronové útoky, vyplývá z informací úřadů. Podle telegramového kanálu Astra ve Stavropolském kraji bezpilotní letouny podruhé během několika týdnů zřejmě mířily na chemický závod Azot ve městě Něvinnomyssk. Region má podle úřadů za sebou zatím největší dronový útok. V ukrajinské Záporožské oblasti v důsledku ruského úderu zemřel jeden člověk, další zřejmě přišel o život při bombardování Charkova, mrtvého hlásí i Cherson.
10:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Škoda Auto zvýšila zisky, Volkswagen si pohoršil

Automobilka Škoda Auto v prvním pololetí zvýšila provozní zisk zhruba o dvanáct procent na téměř 1,29 miliardy eur (31,5 miliardy korun). Zvýšil se i celkový prodej aut. Mateřský koncern Volkswagen však zaznamenal meziroční pokles provozních zisků o třetinu, i když mírně zvýšil prodej aut na 4,36 milionu kusů z 4,34 milionu před rokem. Zároveň i kvůli dopadu amerických dovozních cel zhoršila automobilka celoroční výhled.
11:33Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...