„Je to jako žiguli a mercedes.“ Efektivita amerických zbraní vzbuzuje obavy v Rusku

Ukrajinská armáda zaznamenala v posledních týdnech řadu úspěšných úderů na ruské vojenské sklady či základny, které se nacházejí hluboko na Rusy okupovaném ukrajinském území. Donedávna byly tyto objekty pro Ukrajince nedosažitelným cílem, změnu ale přinesla dodávka amerických raketometů HIMARS. Efektivita amerických zbraní vzbuzuje obavy v Rusku.

Už několikátý výbuch za poslední dny otřásl v pondělí večer Rusy ovládaným městem Nova Kachovka v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny. Podle webu stanice CNN mohlo jít o dosud největší sérii explozí na Rusy okupovaném ukrajinském území od začátku jejich plnohodnotné pozemní invaze letos v únoru.

Podle mluvčího správy Oděské oblasti Serhije Bratčuka byl zničen ruský muniční sklad. Také Serhij Chlaň, který je poradcem šéfa ukrajinské správy Chersonské oblasti, podle agentury Unian informoval o zničení ruského skladu munice. „Minus jeden ruský sklad munice v Nové Kachovce. Vozili, vozili, hromadili, hromadili a mají z toho navečer ohňostroj.“

Naopak ruská okupační správa podle agentury TASS tvrdí, že explodoval sklad ledku a že zničen byl i sklad humanitární pomoci. Ruskojazyčná verze BBC nicméně poukazuje na to, že žádné veřejné zdroje dosud neuváděly, že by ve městě ledek uskladňován vůbec byl. Šéf místní okupační správy Vladimir Leontěv agentuře TASS řekl, že zemřelo sedm lidí a že přes sedmdesát dalších utrpělo zranění. Zničeny byly podle něj stovky domů a desítky objektů infrastruktury.

Běloruské nestátní internetové médium Něchta s odvoláním na Jižní velitelství ukrajinských sil uvedlo, že ruská armáda utrpěla při útoku těžké ztráty. Konkrétně podle něj přišla o 52 vojáků, houfnici Msta-B, minomet, sedm vozidel a zničeny byly podle něj i muniční sklady.

Až desítky útoků na ruské vojenské cíle

Podle ruské agentury Interfax použily ukrajinské síly k zásahu Nové Kachovky americké raketomety HIMARS. Právě od nasazení těchto zbraní v druhé polovině června výrazně přibylo úspěšných ukrajinských útoků na ruské vojenské cíle hluboko na okupovaném území.

Korespondenti ukrajinské služby BBC napočítali za období od 28. června do 8. července čtrnáct přesných úderů na muniční sklady a vojenské základny ruských jednotek na okupovaných ukrajinských územích. Ukrajinský armádní generální štáb ani ruské ministerstvo obrany takové případy oficiálně nehlásily, některé nicméně potvrdil odbor strategické komunikace ozbrojených sil Ukrajiny (StratCom).

Kromě výbuchů muničních skladů ve městě Nova Kachovka v Chersonské oblasti zmiňuje BBC mimo jiné údery na další sklady ruských ozbrojených sil v Šachtarsku v Doněcké oblasti či ve městě Popasna v Luhanské oblasti nebo také útoky na ruské základny v Melitopolu v Záporožské oblasti či v obci Velykyj Burluk v Charkovské oblasti.

Ukrajinské médium The Kyiv Independent uvádí, že během čtyř týdnů ukrajinská armáda zasáhla nebo zcela zničila téměř dvacet ruských objektů na okupovaném Donbasu a jihu země. StratCom tvrdí, že k 9. červenci provedl Kyjev třicet úderů na ruské muniční sklady, velitelství, dopravní uzly či zásobníky pohonných hmot. 

„Jako žiguli a mercedes“

StratCom uvádí, že všech třicet útoků provedla ukrajinská armáda americkými raketomety HIMARS. Také americký Institut pro studium války (ISW) začátkem července napsal, že Ukrajinci stále častěji zasahují ruskou vojenskou infrastrukturu těmito zbraněmi.

USA na Ukrajinu dodaly osm vysoce mobilních dělostřeleckých systémů HIMARS s dostřelem sedmdesát až osmdesát kilometrů. Moskva minulý týden deklarovala, že dva americké raketomety zničila, Kyjev tuto informaci popřel. 

Už před dodávkou amerických raketometů měla Ukrajina vlastní systémy, kterými mohla dostřelit do hloubi Ruskem okupovaného území, a to rakety sovětské výroby Točka-U a Smerč. Jak ale BBC vysvětlil analytik Pjotr Pjatakov, Kyjev jich má relativně málo, a proto je používal jen v extrémních případech, přesnost střel Smerč je navíc podle něj nízká.

Naopak střely HIMARS jsou naváděny pomocí GPS a dokážou přesně a silně zasáhnout malé cíle, jako jsou třeba právě ruská velitelská stanoviště. „Je to jako žiguli a mercedes,“ srovnává specialista na sovětské a americké raketové systémy Pjatakov.

The Kyiv Independent také píše, že právě dodávka amerických raketometů umožnila ukrajinské armádě používat častěji střely Točka-U, kterými zničila řadu ruských skladů, a že ukrajinské zásahy mohou výrazně zkomplikovat ruské dodávky zbraní. Oleksij Danilov, tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny, nicméně podle BBC podotkl, že pro významnou protiofenzivu by Kyjev potřeboval ještě více zbraní, jako je HIMARS.

Ruské znepokojení

I dosavadní úspěšné ukrajinské zásahy však vzbuzují znepokojení na ruské straně, píše web listu The Moscow Times (TMT) s odkazem na vyjádření některých tamních činitelů.

Podle Igora Girkina, bývalého velitele Ruskem koordinovaných separatistů na Donbasu, utrpělo Rusko za méně než týden „velké ztráty na mužích i vybavení“. „Ruské systémy protivzdušné obrany… se ukázaly jako neúčinné proti masivním útokům raket HIMARS,“ napsal v neděli Girkin, zvaný též Strelkov, na sociální síti Telegram.

Prominentní válečný zpravodaj státní televize Rossija 1 Alexander Sladkov zase v pondělí uvedl, že Ukrajina úspěšně zaútočila na ruská velitelská centra. „Ukrajinské rakety a dělostřelectvo několikrát zasáhly rozhodovací centra. S výsledky. Centra jsou malá, ale důležitá,“ citoval jeho vyjádření na Telegramu web listu TMT.

„Během posledních pěti až šesti dnů bylo zasaženo více než deset velkých skladů pro dělostřelectvo a další munici, několik ropných skladů, asi deset velitelských středisek a přibližně stejný počet shromaždišť jednotek,“ uvedl také podle TMT Girkin.

Spojené státy mezitím oznámily, že Kyjevu k dosavadním osmi systémům HIMARS pošlou další čtyři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

O domov přišla dvakrát. Teď Širín bydlí díky dárcům z Česka

Nezisková organizace Člověk v tísni zůstává aktivní v Sýrii – i přes velké seškrtání peněz poskytovaných z USA. Pomáhají tak prostředky poskytnuté OSN a EU. Člověk v tísni proto mohl podat pomocnou ruku také Širín al-Radžab v humanitárním komplexu al-Amal ve městě Harem na severu země, ve kterém našli útočiště uprchlíci před válkou. Širín přitom přišla o domov hned dvakrát.
před 48 mminutami

Izrael chce další osady na Západním břehu. Maří tak variantu dvoustátního řešení

Izrael schválil dalších devatenáct židovských osad na Západním břehu. Za poslední tři roky jich legalizoval už 69. Vláda v Jeruzalémě jejich výstavbu dlouhodobě podporuje i přes mezinárodní kritiku a nijak se netají, že tím chce zmařit možnost dvoustátního řešení. Dovnitř izraelské populace pak ještě zaznívají argumenty bezpečnostní a náboženské, říká ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová.
před 1 hhodinou

Pád letounu mexického námořnictva v Texasu nepřežilo pět lidí

Nejméně pět lidí zahynulo po pádu malého letadla mexického námořnictva v americkém státě Texas. Letoun se zřítil v pondělí tamního času, přepravoval jednoročního pacienta spolu se sedmi dalšími lidmi. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na lokální činitele.
před 3 hhodinami

Policie v Srbsku obklíčila slovenské demonstranty při návštěvě Pellegriniho

Srbská policie při pondělní návštěvě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho v srbském městě Báčsky Petrovec obklíčila v parku demonstranty z řad slovenské menšiny. Ti protestovali proti srbskému prezidentovi Aleksandru Vučičovi, který slovenského protějška při návštěvě doprovázel. Informoval o tom slovenský deník Pravda. Slovenská menšina tvoří v Báčském Petrovci až 60,5 procenta z přibližně šesti tisíc obyvatel.
před 4 hhodinami

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Grónsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 6 hhodinami

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 9 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 10 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 18 hhodinami
Načítání...