TÉMA

Východní blok

Odkaz srpna 1968 nebyl nikdy tak aktuální jako dnes, řekl slovenský premiér Ódor
S ohledem na situaci na Ukrajině nebyl odkaz srpna 1968 nikdy tak aktuální jako dnes, řekl slovenský premiér Ľudovít Ódor při pietní vzpomínce na oběti okupace někdejšího Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy. Akce v centru slovenské metropole, kterou každoročně organizuje Konfederace politických vězňů Slovenska, se zúčastnili také další vrcholní politici či diplomaté.
21. 8. 2023|
Rusko už je poraženo v morální rovině, míní Kocáb
Před třiatřiceti lety vedl Michael Kocáb parlamentní komisi, která dohlížela na odsun sedmdesáti tisíc sovětských vojáků z Československa. Vyrůstal v Mladé Boleslavi, nedaleko Milovic, a na sovětské vojáky má živé vzpomínky. V Interview Speciál Kocáb řekl, že Rusko poraženo nebude, ale může být vytlačeno z ukrajinského území. Poraženo už však podle něj je morálně.
27. 2. 2023|
Zemřel Hans Modrow, poslední premiér bývalého východního Německa
Ve věku 95 let zemřel německý politik Hans Modrow, který v roce 1990 jako poslední komunistický premiér vedl východní Německo na cestě k prvním svobodným volbám a pozdějšímu sjednocení se západní částí země. Oznámila to parlamentní strana Levice, v níž Modrow v posledních letech působil. Předtím vykonával také funkci europoslance a byl u přístupových rozhovorů Česka s Evropskou unií.
11. 2. 2023|
Problém jsou tři milimetry. Západ by mohl dodávat Ukrajině víc munice, užívá však jinou ráži
Ukrajina neustále žádá partnery o dělostřeleckou munici, která je při současném způsobu vedení boje zásadní. Zatím jí nachází dost, aby dokázala ruský postup víceméně zadržovat. Skladové zásoby i výrobní kapacity jsou však omezené a může nastat chvíle, kdy už spotřebu nebude možné uspokojit. Ukrajinci totiž používají dominantně zbraně sovětské ráže 152 milimetrů, zatímco Západ standardizoval své hlavně na 155 milimetrech. Problémy s municí se ale nevyhýbají ani Rusku.
26. 7. 2022|
Rusko v Africe udržuje silné diplomatické vazby. Ukázaly se i při hlasování o Ukrajině
Moskva si drží v Africe stále velký vliv. Navzdory očekáváním Západu bezmála dvacet afrických států odmítlo odsoudit v OSN válku na Ukrajině. Roli mohou hrát čistě aktuální ekonomické či mocenské zájmy. Rusko a před ním Sovětský svaz ale buduje své vztahy na kontinentu dlouhodobě, a má tak silné vazby, které utvářelo již v éře rozpadu koloniálního systému třeba i prostřednictvím podpory takzvaného národněosvobozeneckého boje.
28. 6. 2022|rp
Jak na odklon od ruského plynu: Problém tkví v palivech i přístupu k obnovitelným zdrojům, míní experti
Ruská agrese na Ukrajině znamenala pro Evropu doposud nevídaný impulz pro přehodnocení energetické politiky. Předseda vlády Petr Fiala (ODS) už minulý měsíc řekl, že chce „vyvléct Česko z ruské energetické smyčky“ do pěti let. Podle oslovených odborníků je ale k dosažení tohoto cíle potřeba nejen přehodnotit energetickou politiku země, ale také uvažování o zdrojích energií a tepla jako takových.
6. 5. 2022|Marek Martinovský
Povinnou vojnu provázela šikana režimu i mazáků. Ukončila ji až profesionalizace armády
V souvislosti s útokem ruských sil na Ukrajinu se objevují hlasy volající po obnovení povinné vojenské služby. Ta však v Česku nemá příliš dobrou pověst, narozdíl od zemí severní Evropy nebo Pobaltí, kde zejména kvůli blízkosti Ruska bývá vojenský výcvik vnímán do jisté míry jako samozřejmost. V tuzemsku si s sebou nese „lampasáckou“ pachuť táhnoucí se z dob před sametovou revolucí. Tradici má přitom povinná vojenská služba v českých zemích značně bohatší. I tak došlo v roce 2004 k jejímu zrušení, a to po 136 letech od jejího zavedení rakousko-uherským císařem.
23. 4. 2022|
Utrpení šimpanze Enose otevřelo Američanům dveře do kosmu. Před 60 lety jimi vykročil John Glenn
Letu prvního Američana kolem Země, který se odehrál přesně před šedesáti lety, předcházelo nesmírné utrpení astronauta šimpanzího. Jeho bolest navíc byla zbytečná – celý experiment nepřinesl prakticky žádné výsledky.
20. 2. 2022|
Olympiáda se v Tokiu letos nekonala. Není ale první, v minulosti byly proti světové války
Měl to být svátek sportu. V japonském Tokiu se po 56 letech měly konat znovu letní olympijské hry. Pandemie ale byla proti a nejsledovanější globální událost roku odsunula o rok. Není to ale poprvé. V novodobé historii olympiád se v několika případech zrušily Hry úplně, jindy měnily pořádající zemi a ve dvou případech se konaly v podstatě „jen“ pro část světa. Důvodem byla vždy politika, letos ale bezprecedentně situace týkající se zdraví.
30. 12. 2020|
Reportéři ČT
Protest ohněm. Osud Jana Palacha se ve východním bloku opakoval nejméně padesátkrát
Vysokoškolák Jan Palach, který se v lednu 1969 upálil na protest proti sovětské okupaci Československa, nebyl prvním obyvatelem východního bloku, kdo tuto mezní formu protitotalitního odporu zvolil. Podle historika z Ústavu pro studium totalitních režimů Petra Blažka došlo od šedesátých let ve východním bloku k více než padesáti podobným případům – a naposledy ještě v roce 1989. Téma sledoval Karel Vrána pro pořad Reportéři ČT.
16. 1. 2020|