Zemřel Hans Modrow, poslední premiér bývalého východního Německa

Ve věku 95 let zemřel německý politik Hans Modrow, který v roce 1990 jako poslední komunistický premiér vedl východní Německo na cestě k prvním svobodným volbám a pozdějšímu sjednocení se západní částí země. Oznámila to parlamentní strana Levice, v níž Modrow v posledních letech působil. Předtím vykonával také funkci europoslance a byl u přístupových rozhovorů Česka s Evropskou unií.

V čele Německé demokratické republiky (NDR) stál Modrow jen několik měsíců. V listopadu 1989 nastoupil na post předsedy Rady ministrů, což byla východoněmecká vláda.

Jeho pozice nebyla do té doby příliš vlivná, ovšem když v prosinci společně s vládnoucím politbyrem rezignoval tehdejší východoněmecký lídr a šéf Jednotné socialistické strany Německa (SED) Egon Krenz, ocitl se Modrow v roli nejvyššího představitele NDR.

Modrow, považovaný za komunistu otevřeného reformám, pak patřil ke klíčovým osobnostem, které se účastnily jednání o znovusjednocení Německa. Proces dokonal křesťanský demokrat Lothar de Maiziere, který v březnu 1990 dovedl východoněmeckou CDU k vítězství v prvních svobodných volbách v komunistické části země.

„Celá poklidná cesta za dosažením německé jednoty byla přesně jeho mimořádným úspěchem,“ uvedla na Twitteru Levice o zesnulém politikovi. „Zůstane to jeho politickým poselstvím,“ pokračuje prohlášení.

Trest za falšování voleb

Modrow se narodil do dělnické rodiny v polské Jasienici, členem bolševické SED se stal v roce 1946. Před nástupem do čela vlády dlouho vedl její okresní výbor v Drážďanech.

Jeho politická kariéra pokračovala i po pádu východního bloku a v letech 1999 až 2004 byl poslancem Evropského parlamentu a také prvním místopředsedou delegace Evropského parlamentu v parlamentním výboru přidružení EU-ČR.

Jakkoli Modrow mezi východoněmeckými komunisty patřil k reformátorům, odpovědnost za mrtvé při pokusech přejít hranici na Západ přisoudil oběma stranám. Také byl v srpnu 1995 odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody za podíl na falšování výsledků komunálních voleb na jaře 1989.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský soud vyloučil opoziční stranu Jabloko ze zářijových voleb

Ruskou opoziční stranu Jabloko, která odmítá válku Ruska proti Ukrajině, tamní nejvyšší soud vyloučil ze zářijových parlamentních voleb, informovaly v pondělí večer SELČ tiskové agentury. Podle ruské státní agentury TASS se lze proti rozhodnutí odvolat. Vyloučení Jabloka z voleb požadovala strana Rodina (Vlast), označovaná za ultrapravicovou a populistickou.
před 9 mminutami

Drony britského námořnictva tajně posílaly data do Číny, píše The Telegraph

Námořní drony používané elitními jednotkami britského královského námořnictva tajně posílaly údaje do Číny. Stroje vybavené čínskými komponenty měly být využívány pro vojenské operace na Blízkém východě, napsal web The Telegraph. Kamery na dálkově řízených průzkumných člunech K3 Scout byly vybavené součástkami, které bez vědomí námořnictva odesílaly informace do Číny.
před 10 mminutami

Západ Kolumbie zasáhlo zemětřesení, úřady hlásí téměř osmdesát obětí

Počet obětí pondělního zemětřesení na západě Kolumbie vzrostl na nejméně 77, nejvíce mrtvých hlásí departement Risaralda, kde zahynulo 42 lidí, píše večer SELČ agentura Reuters. Zemětřesení o síle 7,4 stupně bylo cítit i v Ekvádoru a v Panamě, uvedla agentura AFP s odvoláním na kolumbijskou geologickou službu. Epicentrum mělo v departementu Chocó, jehož guvernérka dříve informovala o zraněných i škodách.
15:30Aktualizovánopřed 12 mminutami

Ukrajina cílila na rafinerii v Tatarstánu, Rusko útočilo na města, benzinky či sklad WHO

Ukrajina v noci na pondělí podnikla rozsáhlý dronový nálet v Tatarstánu. Tamní úřady tvrdí, že útok za sebou nechal větší množství mrtvých a zraněných. Cílem úderu byla zřejmě rafinerie v Nižněkamsku. Masivní ruské ostřelování obce Buhajivka v ukrajinské Charkovské oblasti zabilo pět lidí. Přes dvacet lidí utrpělo zranění při ruském bombardování Záporoží. Ruské bombardování Sum zranilo nejméně čtrnáct lidí, stejně jako rozsáhlý ruský noční raketový a dronový útok na Oděsu. Moskva zničila i sklad WHO v Dnipru či všechny čerpací stanice v městečku Opišňa v Poltavské oblasti.
08:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na dronu s výbušninou z letiště u Lipska našli policisté stopy DNA

Německá policie našla na dronu z východoněmeckého letiště Lipsko/Halle, který nesl výbušninu, stopy DNA. S odvoláním na své zdroje to v pondělí uvedla některá německá média včetně listů Die Zeit, Die Welt nebo bulvárních novin Bild. Podle Die Zeit se genetická informace shoduje s DNA registrovanou v Litvě v souvislosti s dřívějším žhářským útokem na logistické centrum v Lipsku. Konkrétní osobě ale úřady zatím DNA nepřipsaly.
před 3 hhodinami

Útok na Egypt budí obavy o Suez, Rudé moře je v nesnázích

Útok na tankery ve středomořském přístavu Damietta vyvolal obavy o bezpečnost Suezského průplavu a Egypta jako alternativní obchodní trasy. Po blokádě Hormuzského průlivu hrozí jemenští spojenci Íránu hútíové uzavřením další strategické úžiny Báb al-Mandab a útočí na saúdská plavidla. Regionální konflikt se tak rozšířil do oblasti Rudého moře, které je klíčové pro globální lodní dopravu. Podle expertů se tak Teherán snaží vyvinout ekonomický tlak na USA. Egypt už zpřísnil ochranu přístavů a vyslal do rizikové oblasti válečné lodě.
před 3 hhodinami

Kazachstán zvažuje trasy přes Gruzii a Ázerbájdžán pro vývoz ropy do Evropy

Kazachstán zvažuje ropovody Baku–Tbilisi–Ceyhan a Baku–Supsa, stejně jako tranzit přes Ázerbájdžán přes Kaspické moře, jako alternativní trasy pro svůj vývoz ropy. Kazachstánské ministerstvo energetiky tyto plány potvrdilo v prohlášení pro zpravodajskou agenturu Interfax-Kazachstán.
před 3 hhodinami

Výrobci raket Patriot se obávají, že by je Ukrajina mohla vyrábět levněji

Americké zbrojní společnosti Raytheon a Lockheed Martin se obávají, že pokud by Ukrajině byla udělena licence, mohla by vylepšit protiletadlové rakety Patriot a vyrábět je rychleji a za výrazně nižší náklady než USA. Tvrdí to s odkazem na své zdroje magazín The Atlantic. O udělení licence a dodávkách patriotů spolu jednali ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a prezident USA Donald Trump během posledního setkání. Zelenskyj později uvedl, že současný počet dodávaných střel není dostatečný.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.