Moskva si drží v Africe stále velký vliv. Navzdory očekáváním Západu bezmála dvacet afrických států odmítlo odsoudit v OSN válku na Ukrajině. Roli mohou hrát čistě aktuální ekonomické či mocenské zájmy. Rusko a před ním Sovětský svaz ale buduje své vztahy na kontinentu dlouhodobě, a má tak silné vazby, které utvářelo již v éře rozpadu koloniálního systému třeba i prostřednictvím podpory takzvaného národněosvobozeneckého boje.
Rusko v Africe udržuje silné diplomatické vazby. Ukázaly se i při hlasování o Ukrajině
Horizont ČT24: Ruský vliv v Africe (zdroj: ČT24)
Vztah některých Afričanů k Moskvě dokládá třeba Obbey Mabena, veterán milice Kopí národa, která chtěla svrhnout apartheid v Jihoafrické republice se zbraní v ruce. „Museli jsme se rozhodnout, zda chceme žít na kolenou, nebo zemřít v boji,“ uvádí Obbey. Spolu s tisícovkami dalších našel útočiště a nové poslání ve vojenských výcvikových táborech rozesetých po celém kontinentu.
„Zjistili jsme, že existuje sovětský blok, který je připraven dát nám vše, co potřebujeme. Dali nám jídlo, dali nám uniformy, vycvičili nás, dali nám zbraně,“ vypráví. Sovětští vojáci se k nim navíc chovali s úctou a respektem. „Poprvé jsme narazili na bílé lidi, kteří s námi jednali jako s rovnocennými bytostmi. Rusko je náš přítel a nepřítel našeho přítele je náš nepřítel,“ komentuje Obbey.
V posledních letech do vztahů s africkými zeměmi mohutně investuje i Putinův režim. Do Afriky míří ruské peníze i zbraně. V některých státech přímo působí ruští žoldnéři, nezřídka obviňovaní ze zločinů a zvěrstev.
Taková pozice, jakou zastává Obbey, nemusí v Africe s více než padesátkou zemí nutně převažovat. Kreml má ale na celém kontinentu mohutné diplomatické zastoupení a úzké vazby se snaží budovat s nejméně třemi desítkami států.
Africké státy se zdržely hlasování v OSN
Spojenectví budovaná již od dob studené války tak mohou vysvětlovat, proč některé africké země oslyšely výzvu na půdě OSN k odsouzení současné ruské invaze na Ukrajinu.
„Odpověď, kterou jsme dostali, je, berte nebo nechte být. A tváří v tvář této aroganci jsme došli k závěru, že jediné rozhodnutí, které můžeme udělat, je zdržet se hlasování. Naši kolegové na Západě možná nechápou, proč jsme velmi opatrní v tom, abychom se přikláněli té či oné pozici,“ vysvětlovala postoj k hlasování jihoafrická ministryně pro mezinárodní vztahy a spolupráci Naledi Pandorová.
Z Ukrajiny, která se brání brutální agresi, však přichází varování před takovým sentimentem. „Obávám se, že země, které prošly historickým bojem za lidská práva, demokracii, suverenitu, územní celistvost, si nyní neuvědomují nebo samy nevidí hrozbu neokolonialismu, který se v podstatě odehrává v 21. století,“ reagovala velvyslankyně Ukrajiny v Jihoafrické republice Ljubov Abravitová.
Za africkou nechutí agresi odsoudit lze dle politického geografa Bohumila Doboše z Fakulty sociálních věd UK vidět částečně i nezájem. „Názor, že jde o konflikt Evropanů, který Afriku nezajímá, slýcháme docela často. Ale je tam i nějaká náklonnost. Rozlišoval bych ale náklonnost států či společností a režimů. Rusko dobře umí chránit režimy vůči vlastnímu obyvatelstvu, třeba ve Středoafrické republice, a kupovat si ty vládce. A to jsou ti, co hlasují v OSN,“ řekl.