Kolomojskyj musí do vazby. Jeden z nejbohatších Ukrajinců čelí obvinění z podvodu

Nahrávám video
Ukrajina bojuje s korupcí, obviněním z podvodů čelí i oligarcha Kolomojskyj
Zdroj: ČT24

Ukrajinský miliardář Ihor Kolomojskyj, kterému do loňského listopadu zčásti patřily ropné firmy Ukrnafta a Ukrtatnafta, byl v sobotu obviněn z podvodu a praní špinavých peněz. Informoval o tom list Kyiv Independent. Deník Ukrajinska pravda uvedl, že podnikateli byl během domovní prohlídky předán dokument, podle kterého je oficiálně podezřelý z několika trestných činů. Ukrajinský soud na něj uvalil dvouměsíční vazbu s možností kauce ve výši 509 milionů hřiven (přes 306 milionů korun).

„Ihor Kolomojskyj legalizoval více než půl miliardy hřiven (300 milionů korun) jejich převodem do zahraničí s využitím bankovních institucí pod jeho kontrolou,“ informovala ukrajinská tajná služba SBU. Tamní prokuratura dříve uvedla, že bude žádat uvalení vazby na Kolomojského s kaucí ve výši odhadovaných škod. Deník Ukrajinska pravda uvedl, že soudce nařídil vzít Kolomojského do vazby hned v soudní síni.

Obhájci řekli, že Kolomojskyj se proti rozsudku odvolá, za své propuštění ale kauci nesloží, uvedlo rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).

SBU provedla prohlídku v domě Kolomojského v Dnipru už letos v únoru. Média tehdy psala, že se vyšetřování týká podvodů spojených s firmami Ukrnafta a Ukrtatnafta, které patří k největším těžařům a zpracovatelům ropy v zemi. Postup proti Kolomojskému přichází v době, kdy se Kyjev snaží ukázat pokrok během válečného potírání korupce.

Ukrajina loni vyvlastnila část miliardářových podniků, včetně ropných společností zapletených do údajných machinací. Řízení vyvlastněných firem přešlo na ministerstvo obrany.

Kolomojskyj je vyšetřován i v dalších zemích

SBU v únoru uvedla, že ve zmíněných společnostech odhalila rozsáhlé zpronevěry – manažeři z obou firem podle služby vytunelovali asi 40 miliard hřiven (asi 24,3 miliardy korun). Poukázala také na rozsáhlé daňové úniky či neplacení cla.

Podle listu Kyiv Independent je miliardář Kolomojskyj vyšetřován také v Británii, v USA a v Izraeli. Na Ukrajině se už dříve dostal do konfliktu s vládou kvůli zestátnění své banky PrivatBank. Ústav, největší na Ukrajině, byl podle Kyjeva zestátněním zachráněn před bankrotem, což Kolomojskyj popřel. V roce 2015 přišel Kolomojskyj po konfliktu s kyjevskou vládou o post dněpropetrovského gubernátora.

Někdejší soupeř nynějšího ukrajinského prezidenta ve volbách Petro Porošenko svého času označoval Volodymyra Zelenského za Kolomojského loutku. Zelenskyj ale jakoukoliv závislost na penězích jednoho z nejbohatších Ukrajinců popíral. V každém případě se však ještě jako herec proslavil na Kolomojského televizním kanále 1+1.

„Děkuji ukrajinským orgánům činným v trestním řízení za jejich odhodlání dovést ke spravedlivému výsledku každý z případů, které byly po desetiletí brzděny,“ reagoval Zelenskyj ve svém večerním videoposelství.

O Kolomojském se mluvilo i v souvislosti s plukem Azov, který za nynější války Ukrajiny s Ruskem proslul obranou města Mariupol. Podle časopisu The Algemeiner i dalších médií Kolomojskyj Azov zpočátku financoval.

Potírání korupce na Ukrajině

Podnikatel je považován za jednoho z oligarchů, kteří po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 nashromáždili obrovské průmyslové bohatství a mají obrovský politický a ekonomický vliv. Před ruskou invazí se Zelenskyj snažil tento vliv omezit legislativou, která vyžadovala, aby se registrovali a drželi se mimo politiku. Válka oslabila jejich moc, protože na východě a jihu země byla zničena jejich lukrativní průmyslová aktiva a televizní kanály vysílaly centralizované válečné vysílání.

Během války Zelenskyj zdůrazňuje potírání korupce na Ukrajině, která podala žádost o vstup do Evropské unie. Doufá, že získá desítky miliard dolarů na pomoc při obnově země po 18 měsících války, jejíž konec je v nedohlednu. Západní vlády nebudou chtít nalévat finanční prostředky na obnovu země, pokud si budou myslet, že na tom bohatnou oligarchové, podotkla agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelské údery na Libanon si vyžádaly nejméně 31 mrtvých a 149 zraněných

Nejméně 31 mrtvých a 149 zraněných si vyžádaly údery izraelské armády na Libanon, informovalo libanonské ministerstvo zdravotnictví, které citovala agentura Reuters. Podle AP jsou zhruba dvě třetiny mrtvých a zraněných na jihu Libanonu. Hizballáh předtím podle Reuters zaútočil v reakci na zabití íránského duchovního vůdce Alího Chameneího drony a střelami na izraelské území. Stovky izraelských letadel zaútočily v pondělí na cíle v Libanonu a v Íránu současně, dodal později mluvčí izraelské armády Effie Defrin. Šéf zpravodajské služby Hizballáhu Husajn Mukalled přišel o život.
02:10Aktualizovánopřed 7 mminutami

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
09:08Aktualizovánopřed 10 mminutami

Důkazy o zamýšleném íránském útoku zřejmě chybí. Trump jím obhajoval údery na Teherán

Představitelé vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa neposkytli zákonodárcům v Kongresu důkazy o tom, že Írán chystal útok na americké síly, napsala agentura Reuters. Bílý dům přitom tímto zdůvodňoval, proč zahájil údery proti Teheránu. Většina demokratů a někteří republikáni navíc odsoudili rozhodnutí zaútočit bez souhlasu Kongresu, který vyžaduje americká ústava. Trump však není první prezidentem, který testoval limity tohoto pravidla.
před 12 mminutami

Trump: Velká vlna útoků na Írán teprve přijde

Americký prezident Donald Trump v pondělí v rozhovoru se stanicí CNN prohlásil, že ačkoliv americká armáda „dává Íráncům pořádně na frak“, „velká vlna“ útoků teprve přijde. Dál řekl, že Spojené státy zatím neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím. Také vyjádřil překvapení nad tím, že Teherán v odvetě zasahuje arabské země. Na pozdější tiskové konferenci podotkl, že Washington je v operaci rychlejší, než předpokládal.
18:00Aktualizovánopřed 13 mminutami

Repatriační let do Jordánska bude v úterý. Země dle Macinky uzavře vzdušný prostor

Vzhledem k tomu, že Jordánsko večer uzavře svůj vzdušný prostor, repatriační let do Ammánu bude posunut na úterní ráno, uvedl na brífinku v pondělí odpoledne ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Druhý letoun místo do Egypta nově zamíří do Ománu, dodal. Systém Drozd eviduje asi 6600 lidí v regionu, zájem o repatriaci jich má zhruba 650. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) Česko koordinuje postup i se Slovenskem a dalšími partnery.
01:38Aktualizovánopřed 27 mminutami

Skotská policie zatkla muže, který v Edinburghu pobodal dva lidi

Muž ve skotském městě Edinburgh pobodal dva lidi, kteří skončili v nemocnici. Podle policie je útočník zatčen a situace je pod kontrolou a nehrozí další nebezpečí. Čin zároveň policie nepovažuje za teroristický, napsala agentura Reuters. „Vyšetřování pokračuje a policisté zůstanou v této oblasti,“ uvedla na síti X skotská policie.
12:42Aktualizovánopřed 33 mminutami

V Íránu půjde o delší operaci, avizoval Caine. Podle Hegsetha nebude nekonečná

Americko-izraelská operace proti Íránu pokračuje. Podle ministra obrany USA Peta Hegsetha Spojené státy válku nezačaly, ale za prezidenta Donalda Trumpa ji ukončí. Jejich cílem nebylo změnit režim, ač k tomu již došlo, poznamenal s tím, že „nyní je chvíle Íránců“. Útoky na Írán podle něj nepovedou k nekonečné válce, smyslem je zničit jeho rakety, námořnictvo a bezpečnostní infrastrukturu. Postup komentoval i šéf sboru náčelníků štábů Dan Caine, který zopakoval Trumpova slova o tom, že operace bude „delší“. Očekává další ztráty na americké straně.
14:03Aktualizovánopřed 48 mminutami

VideoJe pro nás bezpečnější zůstat na místě, popsala Češka studující v Izraeli

Vývoj související s izraelsko-americkými útoky na Írán se dotýká i českých občanů pobývajících na Blízkém východě. Írán totiž provádí odvetné údery na okolní země včetně Izraele. V jeho severní části je i česká studentka Ilona Szárazová na studijním pobytu. „Napětí je mezi lidmi velmi znát, hlavně proto, že nemůžeme vycházet z domu. Můžeme se zdržovat jen v oblasti krytu, aby se nám případně nic nestalo. Kryt máme přímo v domě. Ne každý dům má ale svůj vlastní kryt, takže se v noci stává, že k nám přiběhnou sousedé i s dětmi, případně i s domácími mazlíčky,“ popsala pro ČT. Na dotaz moderátora Jiřího Václavka o úvahách o své blízké budoucnosti Szárazová odpověděla, že je pro ni momentálně bezpečnější setrvat na místě. „Nacházíme se na severní hranici Izraele. Do Tel Avivu zatím nejezdí veřejná doprava a auto nemáme, proto je pro nás bezpečnější zůstat a nepodnikat tuto cestu,“ dodala.
před 55 mminutami
Načítání...