Kolomojskyj musí do vazby. Jeden z nejbohatších Ukrajinců čelí obvinění z podvodu

7 minut
Ukrajina bojuje s korupcí, obviněním z podvodů čelí i oligarcha Kolomojskyj
Zdroj: ČT24

Ukrajinský miliardář Ihor Kolomojskyj, kterému do loňského listopadu zčásti patřily ropné firmy Ukrnafta a Ukrtatnafta, byl v sobotu obviněn z podvodu a praní špinavých peněz. Informoval o tom list Kyiv Independent. Deník Ukrajinska pravda uvedl, že podnikateli byl během domovní prohlídky předán dokument, podle kterého je oficiálně podezřelý z několika trestných činů. Ukrajinský soud na něj uvalil dvouměsíční vazbu s možností kauce ve výši 509 milionů hřiven (přes 306 milionů korun).

„Ihor Kolomojskyj legalizoval více než půl miliardy hřiven (300 milionů korun) jejich převodem do zahraničí s využitím bankovních institucí pod jeho kontrolou,“ informovala ukrajinská tajná služba SBU. Tamní prokuratura dříve uvedla, že bude žádat uvalení vazby na Kolomojského s kaucí ve výši odhadovaných škod. Deník Ukrajinska pravda uvedl, že soudce nařídil vzít Kolomojského do vazby hned v soudní síni.

Obhájci řekli, že Kolomojskyj se proti rozsudku odvolá, za své propuštění ale kauci nesloží, uvedlo rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).

SBU provedla prohlídku v domě Kolomojského v Dnipru už letos v únoru. Média tehdy psala, že se vyšetřování týká podvodů spojených s firmami Ukrnafta a Ukrtatnafta, které patří k největším těžařům a zpracovatelům ropy v zemi. Postup proti Kolomojskému přichází v době, kdy se Kyjev snaží ukázat pokrok během válečného potírání korupce.

Ukrajina loni vyvlastnila část miliardářových podniků, včetně ropných společností zapletených do údajných machinací. Řízení vyvlastněných firem přešlo na ministerstvo obrany.

Kolomojskyj je vyšetřován i v dalších zemích

SBU v únoru uvedla, že ve zmíněných společnostech odhalila rozsáhlé zpronevěry – manažeři z obou firem podle služby vytunelovali asi 40 miliard hřiven (asi 24,3 miliardy korun). Poukázala také na rozsáhlé daňové úniky či neplacení cla.

Podle listu Kyiv Independent je miliardář Kolomojskyj vyšetřován také v Británii, v USA a v Izraeli. Na Ukrajině se už dříve dostal do konfliktu s vládou kvůli zestátnění své banky PrivatBank. Ústav, největší na Ukrajině, byl podle Kyjeva zestátněním zachráněn před bankrotem, což Kolomojskyj popřel. V roce 2015 přišel Kolomojskyj po konfliktu s kyjevskou vládou o post dněpropetrovského gubernátora.

Někdejší soupeř nynějšího ukrajinského prezidenta ve volbách Petro Porošenko svého času označoval Volodymyra Zelenského za Kolomojského loutku. Zelenskyj ale jakoukoliv závislost na penězích jednoho z nejbohatších Ukrajinců popíral. V každém případě se však ještě jako herec proslavil na Kolomojského televizním kanále 1+1.

„Děkuji ukrajinským orgánům činným v trestním řízení za jejich odhodlání dovést ke spravedlivému výsledku každý z případů, které byly po desetiletí brzděny,“ reagoval Zelenskyj ve svém večerním videoposelství.

O Kolomojském se mluvilo i v souvislosti s plukem Azov, který za nynější války Ukrajiny s Ruskem proslul obranou města Mariupol. Podle časopisu The Algemeiner i dalších médií Kolomojskyj Azov zpočátku financoval.

Potírání korupce na Ukrajině

Podnikatel je považován za jednoho z oligarchů, kteří po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 nashromáždili obrovské průmyslové bohatství a mají obrovský politický a ekonomický vliv. Před ruskou invazí se Zelenskyj snažil tento vliv omezit legislativou, která vyžadovala, aby se registrovali a drželi se mimo politiku. Válka oslabila jejich moc, protože na východě a jihu země byla zničena jejich lukrativní průmyslová aktiva a televizní kanály vysílaly centralizované válečné vysílání.

Během války Zelenskyj zdůrazňuje potírání korupce na Ukrajině, která podala žádost o vstup do Evropské unie. Doufá, že získá desítky miliard dolarů na pomoc při obnově země po 18 měsících války, jejíž konec je v nedohlednu. Západní vlády nebudou chtít nalévat finanční prostředky na obnovu země, pokud si budou myslet, že na tom bohatnou oligarchové, podotkla agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 41 mminutami

ŽivěLoď Dragon se vrací z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu má dopoledne středoevropského času přistát kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrací o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
před 1 hhodinou

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...