Ještě řekneme v boji své slovo, slibují velitelé z Azovstalu po návratu ze zajetí do vlasti

Velitel ukrajinského pluku Azov, který se v sobotu vrátil do vlasti z Turecka spolu se čtyřmi spolubojovníky a prezidentem Volodymyrem Zelenským, chce zpátky na frontu. „Samozřejmě. Kvůli tomu jsme se na Ukrajinu vrátili. Je to náš hlavní cíl,“ ujistil Denys Prokopenko. Pět velitelů, kteří společně s dalšími vojáky loni bránili do konce bitvy o Mariupol tamní železárny a ocelárny Azovstal, je na Ukrajině mnohými oslavováno jako hrdinové.

„Jsem pevně přesvědčen, že armáda je týmová práce. A dnes jsme s vámi, budeme pokračovat v boji. V boji rozhodně ještě řekneme své slovo. Dnes je hlavní to, že ukrajinská armáda převzala strategickou iniciativu na frontové linii. A každý den postupujeme vpřed, ničíme nepřítele, osvobozujeme dočasně okupovaná území,“ řekl Prokopenko po návratu.

„Vrátili jsme se. A budeme pokračovat ve své práci. Složili jsme přísahu, jsme vojáci,“ dodal velitel Svjatoslav Palamar.

Pětice mužů do západoukrajinského města dorazila v 500. den obnovené ruské invaze, přijela s prezidentem Zelenským, který je dopravil z Turecka nejprve do Polska, a to českým vládním speciálem.

Tím ukrajinská hlava státu v předchozích dnech cestovala nejprve z Bulharska do Česka a poté se vypravila na návštěvu Slovenska a Turecka, kde Zelenskyj jednal se svým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem. Ukrajinští velitelé v této zemi pobývali od svého propuštění z ruského zajetí v září loňského roku.

Boj v podzemním labyrintu

Vojáci Denys Prokopenko, Svjatoslav Palamar, Serhij Volynskyj, Oleh Chomenko a Denys Šleha stáli loni v čele několikatýdenního ukrajinského odporu proti ruským silám z bunkrů a tunelů pod obřími ocelárnami v Mariupolu, strategickém přístavu na jihu Ukrajiny. V květnu se s dalšími spolubojovníky na rozkaz ukrajinské armády vzdali.

V září přišla zpráva o výměně zajatců, při které se Kyjevu podařilo dostat z ruského zajetí 215 lidí včetně zmíněných pěti velitelů, a to výměnou za 55 ruských nebo proruských zajatců a oligarchu Viktora Medvedčuka. Zelenskyj poté prohlásil, že pětice bude do konce války žít v Turecku. Podle agentury Reuters to byla jedna z podmínek výměny, kterou zprostředkovala Ankara.

V sobotu ukrajinský prezident oznámil, že pět velitelů veze do vlasti. Ve Lvově poděkoval Erdoganovi za pomoc při zajištění jejich propuštění a slíbil dostat domů zbývající válečné zajatce.

Kreml návrat pětice na Ukrajinu zkritizoval jako porušení dohody. „Nikdo nás o tom neinformoval. Podle dohody měli tito vůdci zůstat na území Turecka až do konce konfliktu,“ řekl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.

10 minut
Libor Dvořák: Velitelé z Azovstalu budou nesmírně platnými spolubojovníky
Zdroj: ČT24

Dvořák: Erdogan se rozhodl přiklonit k Ukrajině

„Hlavní význam (návratu velitelů) je symbolický, celá Zelenského návštěva v Turecku byla ve znamení prokazování přízně tureckého prezidenta Ukrajině, proto bylo těchto pět mužů vydáno. A není divu, že Moskva nad tímto gestem Ankary zuří,“ podotkl ve vysílání ČT24 komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák.

Poukázal na to, že se Erdogan v posledních týdnech očividně rozhodl přiklonit k Ukrajině, navzdory tomu, že má za několik týdnů do Turecka přiletěl Vladimir Putin. „Erdogan tlačí na prodloužení obilné dohody, navíc řekl, že si Ukrajina zaslouží členství v NATO. Rusové takovou vstřícnost Turecka k Ukrajině nečekali a musí to pro ně být studená sprcha.“

Ohledně opětovného zapojení propuštěných velitelů Azovstalu Dvořák nepochybuje, že dokáží zužitkovat své zkušenosti z bojů v Mariupolu. „Budou nesmírně platnými spolubojovníky v současné ukrajinské protiofenzivě, která se nedaří úplně tak, jak si Západ představoval. Pár chlapů jaro na frontě sice neudělá, nicméně jejich zkušenosti a odhodlání bych nepodceňoval,“ dodává Dvořák.

„Od samého začátku války nevíme, jaké má Ukrajina ztráty, přitom podle mnoha odhadů jsou značné a zhruba se vyrovnají ruským. To ovšem znamená, že při počtu mužů, které mohou obě strany postavit, je ukrajinská situace horší. A v takové situaci, kdy určitě na ukrajinské straně fronty padli také zkušení velitelé, se může těchto pět navrátivších hodit,“ uzavírá komentátor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Schůzka Trumpa a Zelenského předčasně skončila po roztržce

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opustil Bílý dům dříve, než bylo plánováno. Americký prezident Donald Trump schůzku předčasně ukončil po vzájemné roztržce v Oválné pracovně. Trump a Zelenskyj při zhruba hodinovém vystoupení v Bílém domě od počátku nemluvili společnou řečí, ke konci ale jejich výměny před novináři přerostly téměř v hádku.
včeraAktualizovánopřed 17 mminutami

Zelenskyj měl využít tlumočníka, míní bývalý ministr

Jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským rychle skončilo po roztržce v Oválné pracovně. „K některým nedorozuměním podle mého soudu došlo i kvůli tomu, že Zelenskyj nevyužil při rozhovoru tlumočníka,“ míní bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček. O situaci hovořil v 90' ČT24 spolu s dalším exministrem zahraničí Cyrilem Svobodou (KDU-ČSL), Vlastislavem Břízou z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy či investorem Ondřejem Jonášem.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Stojíme při Ukrajině, hlásí evropští lídři po krachu jednání v Bílém domě

Podporu Ukrajině dali najevo francouzský prezident Emmanuel Macron, předseda polské vlády Donald Tusk i český prezident Petr Pavel. Učinili tak krátce poté, co schůzka prezidentů USA a Ukrajiny Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského skončila v Bílém domě předčasně po veřejné roztržce před novináři. Trumpovo chování zkritizovali vicepremiér Vít Rakušan (STAN) či šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Za pomalý postup na Ukrajině je Moskva ochotná platit velkou cenu

Od roku 2022 plném zvratů, kdy Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, se fronta války ustálila a situace na bojišti je už dva roky téměř totožná. Jde o opotřebovávací konflikt, který stojí obě strany obrovské množství životů i výzbroje. Ruská armáda nadále velmi pomalu, ale vytrvale postupuje. Za každý kilometr čtvereční obsazeného území platí Moskva obrovskou cenu, je ale nadále ochotná v tom pokračovat. Technologicky jsou na tom obě strany konfliktu stejně, Rusové ovšem disponují výrazně větším množstvím živé síly i munice.
před 3 hhodinami

Policie se střetla s demonstranty na protestech kvůli srážce vlaků u Soluně

V Řecku se uskutečnily desítky protestů za plné a nezávislé prošetření předloňské srážky vlaků u Soluně, při které zahynulo 57 lidí. Demonstrace provázela také generální stávka. V celé zemi protestovaly podle médií statisíce lidí. V Athénách a Soluni došlo ke střetům mezi policií a demonstranty. Menší manifestace uspořádali podle agentury AP i Řekové v zahraničí. V kostelech v Řecku se konaly vzpomínkové mše.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Škoda Auto plánuje snížit počet pracovníků

Automobilka Škoda Auto chce v příštích letech snížit počet pracovníků o patnáct procent, řekl podle německého týdeníku Automobilwoche předseda představenstva podniku Klaus Zellmer s tím, že se to týká nepřímých zaměstnanců. Firma aktuálně v Česku zaměstnává zhruba 37 tisíc lidí. Snížení počtu pracovníků v nepřímé oblasti do roku 2028 je součástí programu Next Level Efficiency+, který byl představen loni, uvedl vedoucí komunikace Škoda Auto Tomáš Kotera.
před 7 hhodinami

Dodik hrozí odtržením od Bosny, má podporu Moskvy i Bělehradu

Roční vězení a šestiletý zákaz výkonu politických funkcí uložil bosenský soud prezidentovi Republiky srbské Miloradu Dodikovi. Podle rozsudku se „vzepřel“ rozhodnutí vysokého představitele Christiana Schmidta. Dodik poté zopakoval výhrůžky odtržením regionu a bosenskosrbský parlament den nato přijal zákon omezující působnost celostátních soudů a policie. Podporu mu vyjádřili dlouhodobí spojenci – Rusko a Srbsko.
před 8 hhodinami

Zelenskyj skousnul Trumpovy urážky, americká pomoc Ukrajině je klíčová

Vztahy ukrajinského prezidenta se šéfem Bílého domu jsou složité. Donald Trump poslední dobou nebývale zesílil kritiku Kyjeva, přičemž Volodymyra Zelenského nazval diktátorem. Tento výrok vzal později zpět, nejspíš i proto, že se rýsuje rámcová dohoda o nerostech, kterou americký prezident protěžuje. Zelenskyj kritiku odmítá, jeho reakce jsou však mírné. Pro Ruskem napadenou zemi je totiž pomoc USA zásadní.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...