Čaputová a Erdogan podpořili Ukrajinu v NATO

29 minut
Společný brífink ukrajinského prezidenta Zelenského a jeho slovenského protějšku Čaputové
Zdroj: ČT24

Podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové je perspektiva Ukrajiny v Severoatlantické alianci. Spravedlivý mír podle ní musí respektovat územní celistvost země napadené Ruskem. Po jednání s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským také ohlásila spolupráci obou zemí při výrobě munice či vývoji nového typu houfnice. Ukrajinský prezident následně zamířil do Istanbulu, kde jeho turecký protějšek Recep Tayyip Erdogan řekl, že si Ukrajina zaslouží stát se členem NATO.

Zelenskyj poděkoval za slovenskou solidaritu a pomoc Ukrajině, která se od loňského února brání ruské invazi.

„Celý demokratický svět pomáhá Ukrajině, ale nikdo jí nedal takovou sílu, jako jeden člověk, prezident Zelenskyj. Jeho odhodlání inspiruje mnoho lidí na světě a dodává sílu jeho krajanům, kteří se už téměř pět set dnů brání ruské agresi. Vede zemi, která brání svou budoucnost a své právo samostatně o ní rozhodovat,“ uvedla Čaputová.

Ukrajinský prezident přiletěl do Bratislavy českým vládním speciálem z Prahy, kde jednal s hlavou státu Petrem Pavlem, premiérem Petrem Fialou (ODS) a předsedy obou parlamentních komor Milošem Vystrčilem (ODS) a Markétou Pekarovou Adamovou (TOP09).

Slovensko označil za „spolehlivého souseda“, s místními představiteli chce jednat o „konkrétní obranné podpoře, evropsko-atlantické integraci Ukrajiny, summitu NATO a mírovém plánu, bilaterální spolupráci a energetické bezpečnosti“.

Od nadcházejícího summitu Severoatlantické aliance ve Vilniusu očekává Čaputová poskytnutí vize Kyjevu o jeho členství v organizaci po ukončení války na Ukrajině a také prohloubení praktické a politické spolupráce mezi NATO a Ukrajinou.

„Nikoli Rusko či jiná země má rozhodovat o členství suverénního státu v nějakém společenství. Má to být rozhodnutí tohoto suverénního státu a samozřejmě zemí, které toto společenství tvoří,“ prohlásila Čaputová.

Zelenskyj na tiskové konferenci řekl, že by uvítal, kdyby NATO, jehož vrcholná schůzka se uskuteční příští úterý a středu v litevské metropoli, poskytlo jeho zemi záruky do té doby, než se stane členem Aliance.

4 minuty
Ukrajinský prezident Zelenskyj se z Česka přesunul na Slovensko
Zdroj: ČT24

Humanitární i vojenská pomoc

Podle Čaputové má Ukrajina jako oběť nevyprovokované agrese plné právo očekávat pomoc ze zahraničí; prezidentka zároveň vyjádřila přesvědčení, že Kyjev bude úspěšný ve své obraně.

A oznámila, že Slovensko a Ukrajina budou spolupracovat při výrobě munice a také nového typu houfnice a že se slovenské firmy zapojí do odminování ukrajinského území. Slovensko v rámci komerčního kontraktu už dodalo Ukrajincům samohybné houfnice Zuzana 2 vlastní produkce. 

Během ruské invaze už Bratislava předala Kyjevu například stíhačky MiG-29, systém protivzdušné obrany S-300, bojová vozidla pěchoty, odminovací zařízení či vrtulníky.

Čaputová se Zelenským debatovali také o poválečné obnově Ukrajiny. Zatímco Česko se zaměří převážně na Dněpropetrovskou oblast, v případě Slovenska by mělo jít o adresnou pomoc Černihivské oblasti.   

Před zářijovými předčasnými parlamentními volbami na Slovensku se největší popularitě těší strana Smer-SD expremiéra Roberta Fica, která vystupuje proti dodávkám zbraní na Ukrajinu. Fico se také během pátku postavil podle slovenských médií proti vstupu Ukrajiny do NATO.

Zelenskyj: Jak se může někomu líbit ruská ruleta?

Zelenského tato informace na tiskové konferenci v Bratislavě rozladila. „Rusko je agresorem. Vojáci vtrhli na naše území, zabíjejí a mučí nevinné lidi. Jak je možné, že lidé vyznávají takové názory? Pokud chce někdo vidět Rusy na hranicích své země, tak asi takové názory vyznávat může. Copak nestačí to, co už Rusko způsobilo na našem území? Copak se někomu může tato ruská ruleta líbit?“ reagoval Zelenskyj.

Čaputová poté důrazně zopakovala, že Slovensko pomáhá a pomáhat bude. „Na Ukrajině vidíme jasnou a surovou vojenskou agresi vůči civilistům, vidíme tam zabíjení nevinných lidí, únosy dětí, znásilňování žen,“ upozornila Čaputová.

„Jakým právem se jedna země rozhodne, že si ukradne území jiné v rozporu s mezinárodním právem a že bude přitom zabíjet nevinné lidi. Všichni máme možnost volby. Přihlížet, nebo pomáhat. A jsem velmi ráda, že si Slovensko vybralo druhou možnost,“ dodala.

Odpoledne se Zelenskyj sešel v Bratislavě krátce také s premiérem Ľudovítem Ódorem a šéfem parlamentu Borisem Kollárem. Ódor podle úřadu vlády potvrdil podporu integračních ambicí Ukrajiny a jejího spravedlivého boje o národní identitu, existenci a právo rozhodovat o své budoucnosti.

Ukrajina si zaslouží být v NATO, řekl Erdogan

Po návštěvě Slovenska Zelenskyj zamířil českým vládním speciálem do Turecka, kde jednal s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Ten po schůzce prohlásil, že Ukrajina si zaslouží stát se členem NATO.

Turecký prezident Erdogan po jednání s ukrajinským protějškem také řekl, že Ankara se snaží prodloužit dohodu o vývozu ukrajinského obilí o delší intervaly – minimálně o tři měsíce místo dosavadních dvou. Současná platnost vyprší 17. července a Turecko doufá v prodloužení platnosti.

Turecký lídr se zavázal pokračovat ve snaze ukončit ruskou válku na Ukrajině a avizoval, že Ankara podpoří obnovu napadené země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Část zemí je připravena po konci ruské války vyslat na Ukrajinu mírové síly, řekl Macron

Některé evropské země jsou připraveny po případném podpisu mírové smlouvy s Ruskem vyslat na Ukrajinu mírové síly jako bezpečnostní záruku, řekl v pondělí francouzský prezident Emmanuel Macron v Bílém domě, kde se setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Macron zároveň zopakoval, že cílem Francie je vybudovat na Ukrajině stabilní a dlouhodobý mír.
20:16Aktualizovánopřed 21 mminutami

USA a Rusko hlasovaly v OSN proti ukrajinsko-evropské rezoluci podporující Kyjev

Valné shromáždění OSN přijalo v pondělí rezoluci navrženou Ukrajinou a evropskými státy, která podporuje suverenitu a územní celistvost Ukrajiny a Rusko nazývá agresorem. Proti byly podle agentury Reuters Rusko, USA, Izrael či Maďarsko, zdržely se Čína či Indie. Ruská agrese proti Ukrajině trvá už téměř jedenáct let, přesně před třemi lety ji Moskva vyeskalovala plnohodnotnou pozemní invazí.
18:43Aktualizovánopřed 46 mminutami

Ukrajina by mohla vstoupit do EU před rokem 2030, řekla šéfka EK v Kyjevě

Ukrajina by mohla vstoupit do Evropské unie před rokem 2030, pokud bude pokračovat v reformách stejně rychle a kvalitně jako dosud. V Kyjevě to v pondělí prohlásila šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová na dotaz ohledně harmonogramu vstupního procesu Ukrajiny do EU. Na setkání, které zorganizoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v den třetího výročí napadení své země, dorazili i vrcholní představitelé řady evropských zemí, Turecka či Kanady.
08:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Německé parlamentní volby vyhrála CDU/CSU, druhá je AfD

Parlamentní volby v Německu vyhrála s 28,5 procenta hlasů konzervativní unie CDU/CSU, jejíž volební lídr Friedrich Merz tak zřejmě míří do křesla spolkového kancléře. Druhá skončila s 20,8 procenta hlasů Alternativa pro Německo (AfD), označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Pro třetí Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD) kancléře Olafa Scholze hlasovalo 16,4 procenta voličů, což je pro tuto stranu nejhorší výsledek ve volbách do Spolkového sněmu. Merz je připravený o vládě jednat s SPD.
05:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Odepiš, nebo končíš. FBI, Pentagon a další na Muskovu výhrůžku nezareagují

Zaměstnanci amerických federálních úřadů obdrželi od úřadu pro efektivitu státní správy (DOGE) výzvu, aby sdělili, co udělali v práci za poslední týden. V případě, že na ni nezareagují, jim dle prohlášení Elona Muska hrozí výpověď. FBI, ministerstvo zahraničí i Pentagon však zaměstnancům v předstihu nařídily, aby na zprávu neodepisovali. Federální zaměstnanci už podali žalobu, podle jejich advokátů Musk požadavkem porušil zákon.
14:58Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Ať žije král.“ Trump si hraje s myšlenkou třetího mandátu, ústava to nepřipouští

Prezident USA Donald Trump opakovaně mluví o tom, že by v roce 2028 mohl potřetí kandidovat do Bílého domu. Tento krok ale zakazuje 22. dodatek americké ústavy. Trumpovy zmínky o dalším mandátu se v poslední době stupňují, v posledních týdnech se dokonce přirovnal ke králi a naznačil, že stojí nad právním systémem a má moc jej měnit tak, jak uzná za vhodné.
před 4 hhodinami

Přes pět milionů Ukrajinců zůstává v zahraničí, vrátit se plánuje už méně než polovina

Od začátku plnohodnotné ruské agrese opustily Ukrajinu přes západní hranice miliony lidí. Další odešli přes ruské a běloruské hranice, kde zůstali nebo pokračovali do Evropy. Celkový počet uprchlíků, kteří zůstávají v zahraničí, činil k listopadu loňského roku 5,2 milionu. Vyplývá to z analytické zprávy ukrajinského Centra pro ekonomickou strategii (CES). Počty se neustále mění v závislosti na ročním období a intenzitě ruské agrese.
před 4 hhodinami

Merz musí přinést změnu, nebo posílí AfD, míní německý tisk

Konzervativní unie CDU/CSU zvítězila proto, že Němci chtějí změnu a ta teď musí nastat, jinak bude krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) ještě silnější, napsal deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Německé listy se ale shodují na potřebě rychlého vzniku nové vlády, a to i vzhledem k mezinárodnímu kontextu, kdy se Spojené státy odklánějí od Evropy.
09:08Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...