Rusko soudí zajaté příslušníky pluku Azov. Jsou mezi nimi i kuchařky

V jihoruském Rostově na Donu před ruským soudem stanulo dvaadvacet ukrajinských vojáků z pluku Azov, které zajaly ruské síly během bojů na Ukrajině. Jsou mezi nimi i ženy, které pracovaly převážně jako kuchařky, a lidé, kteří byli součástí Azovu v letech 2015 až 2020. Podle ruského listu Kommersant čelí mimo jiné obviněním z účasti v teroristické organizaci.

Rusko označilo Azov za teroristickou organizaci, a proto chce ukrajinské obránce uvěznit na patnáct let až na doživotí, napsal ve čtvrtek na Twitteru poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko. Zároveň upozornil, že osm žen působilo jako kuchařky v železárnách Azovstal v jihoukrajinském Mariupolu.

„Je bolestné vidět naše lidi tak vyčerpané. To, čím si za poslední rok prošli, je nepředstavitelné,“ podotkl Heraščenko v příspěvku, kde také zveřejnil snímek ze soudní síně, na kterém obžalovaní vypadají bledě a pohuble.

Ruský list Kommersant na svém webu zároveň upozornil, že obvinění sloužili v Azovu v různé době a na různých pozicích. Například jednoho z nich prý zadržely Ruskem kontrolované doněcké milice loni v dubnu v jeho domě v Mariupolu kvůli tomu, že sloužil v tankové jednotce Azova v letech 2015 až 2020.

Boje v Mariupolu

Ruské invazní síly zaútočily na jihoukrajinský přístav Mariupol hned v prvních dnech své obnovené invaze do sousední země na konci loňského února, následné obléhání podle ukrajinských úřadů nepřežily desítky tisíc obyvatel a město bylo podle dostupných informací do velké míry zničeno.

Areál Azovstalu byl dlouho poslední baštou ukrajinské obrany města, v níž měli bojovníci pluku Azov důležitou roli. Zbývající jednotky se po vytrvalých ruských útocích vzdaly loni v květnu a oblast od té doby okupují ruské jednotky.

Šéfka organizace sdružující příbuzné mariupolských obránců Natalka Zarycká v polovině května uvedla, že v ruském zajetí zůstává kolem dva tisíce obránců Mariupolu. Do vlasti se podle ní podařilo v rámci výměn vrátit zhruba pět set členů ukrajinských ozbrojených sil, kteří loni v květnu dostali od velení armády rozkaz, aby se v obklíčeném metalurgickém závodě invazním jednotkám vzdali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...