Rusko soudí zajaté příslušníky pluku Azov. Jsou mezi nimi i kuchařky

V jihoruském Rostově na Donu před ruským soudem stanulo dvaadvacet ukrajinských vojáků z pluku Azov, které zajaly ruské síly během bojů na Ukrajině. Jsou mezi nimi i ženy, které pracovaly převážně jako kuchařky, a lidé, kteří byli součástí Azovu v letech 2015 až 2020. Podle ruského listu Kommersant čelí mimo jiné obviněním z účasti v teroristické organizaci.

Rusko označilo Azov za teroristickou organizaci, a proto chce ukrajinské obránce uvěznit na patnáct let až na doživotí, napsal ve čtvrtek na Twitteru poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko. Zároveň upozornil, že osm žen působilo jako kuchařky v železárnách Azovstal v jihoukrajinském Mariupolu.

„Je bolestné vidět naše lidi tak vyčerpané. To, čím si za poslední rok prošli, je nepředstavitelné,“ podotkl Heraščenko v příspěvku, kde také zveřejnil snímek ze soudní síně, na kterém obžalovaní vypadají bledě a pohuble.

Ruský list Kommersant na svém webu zároveň upozornil, že obvinění sloužili v Azovu v různé době a na různých pozicích. Například jednoho z nich prý zadržely Ruskem kontrolované doněcké milice loni v dubnu v jeho domě v Mariupolu kvůli tomu, že sloužil v tankové jednotce Azova v letech 2015 až 2020.

Boje v Mariupolu

Ruské invazní síly zaútočily na jihoukrajinský přístav Mariupol hned v prvních dnech své obnovené invaze do sousední země na konci loňského února, následné obléhání podle ukrajinských úřadů nepřežily desítky tisíc obyvatel a město bylo podle dostupných informací do velké míry zničeno.

Areál Azovstalu byl dlouho poslední baštou ukrajinské obrany města, v níž měli bojovníci pluku Azov důležitou roli. Zbývající jednotky se po vytrvalých ruských útocích vzdaly loni v květnu a oblast od té doby okupují ruské jednotky.

Šéfka organizace sdružující příbuzné mariupolských obránců Natalka Zarycká v polovině května uvedla, že v ruském zajetí zůstává kolem dva tisíce obránců Mariupolu. Do vlasti se podle ní podařilo v rámci výměn vrátit zhruba pět set členů ukrajinských ozbrojených sil, kteří loni v květnu dostali od velení armády rozkaz, aby se v obklíčeném metalurgickém závodě invazním jednotkám vzdali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Británie a Norsko odstrašovaly ruské ponorky v Atlantiku

Velká Británie společně s Norskem provedla v severním Atlantiku vojenskou operaci na odstrašení ruských ponorek, které ohrožovaly podvodní kabely a produktovody. Oznámil to podle agentury AP britský ministr obrany John Healey. Dodal, že fregata, letadla a stovky expertů monitorovaly ruskou útočnou ponorku a dvě špionážní ponorky poblíž podmořských kabelů a potrubí severně od Spojeného království. Ruská plavidla nakonec podle britského šéfa obrany po operaci, která trvala víc než měsíc, odplula z britských vod dále na sever. Do operace byly zapojeny speciální ponorky, konstatoval.
před 31 mminutami

Izrael pokračoval v bombardování Libanonu, útočil i Hizballáh

Izrael i ve čtvrtek bombardoval Libanon, kde cílí na teroristické hnutí Hizballáh, píší podle Reuters tamní média. Také na severu židovského státu zněly sirény kvůli střelám Hizballáhu. Ten dříve v souvislosti se svými nočními útoky na Izrael prohlásil, že má jít o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur šlo o první útok hnutí proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem.
05:33Aktualizovánopřed 40 mminutami

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
před 1 hhodinou

Litevští politici chtějí navzdory protestům prosadit reformu veřejnoprávní LRT

Předseda litevského parlamentu Juozas Olekas ve čtvrtek uvedl, že vládní koalice neustoupí od plánů na reformu veřejnoprávního vysílatele, a to navzdory pokračujícím protestům proti politizaci LRT.
před 1 hhodinou

Ceny ropy se vrátily k růstu

Ceny ropy se po středečním prudkém poklesu vrátily k růstu, zůstávají ale pod sto dolary za barel. Trhy ve středu reagovaly na zprávu o dvoutýdenním příměří schváleném Íránem a Spojenými státy a slibovaly si od toho odblokování klíčového Hormuzského průlivu. Ačkoliv úžinou od té doby proplulo několik lodí, provoz je nadále výrazně omezený. Podle agentury Bloomberg lze hovořit o tom, že průliv zůstává prakticky uzavřen. Paliva v Česku dál zdražují. Průměrně jsou ale pod cenovým stropem, který pro čtvrtek stanovila vláda.
10:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Námořní doprava v Hormuzském průlivu je stále omezená

Námořní doprava v Hormuzském průlivu stále není plně odblokovaná. Média informovala o tom, že některé tankery se kvůli uzavření úžiny musely vrátit. Námořnictvo íránských revolučních gard podle tamních médií zveřejnilo mapu s alternativními trasami pro plavbu touto oblastí. Její úplné znovuotevření byla hlavní podmínka amerického prezidenta Donalda Trumpa pro ohlášení stávajícího příměří mezi Washingtonem a Teheránem. Británie a Francie naléhají na úplné otevření průlivu.
před 2 hhodinami

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 6 hhodinami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 7 hhodinami
Načítání...