Před rokem stál v čele jednotek, které zastavily postup ruských sil na Kyjev. Sám přitom není Ukrajinec, pochází ze sousedního Běloruska, které ruskému lídrovi Vladimiru Putinovi poskytlo své území k zahájení invaze. Alexej, zvaný „Psycholog“, při střetu v Buči přišel o nohu. Putinův pád by vedl i k pádu běloruského diktátora Alexandra Lukašenka, řekl v rozhovoru s moderátorem ČT Michalem Kubalem.
Pád Putina by znamenal i pád Lukašenka, věří běloruský voják. Při obraně Buči přišel o nohu
9 minut
Rozhovor Michala Kubala s dobrovolníkem běloruského praporu
Alexej se do obrany zapojil v praporu běloruských dobrovolníků. „První den po zahájení války jsme se sešli s Bělorusy, kteří se mnou sloužili v pluku Azov. Zřídili jsme první dva prapory, kterými jsme se rozhodli posílit obranu Kyjeva,“ popsal začátky.
V prvních dnech konfliktu přitom u ukrajinského hlavního města nefungovaly pravidelné jednotky. Zejména na severu Kyjeva se na odpor proti okupantům postavili dobrovolníci a domobrana. „Vojenských útvarů bylo málo, v Hostomelu byla jenom jedna brigáda. Vojáci byli špatně vycvičeni a nebyli schopni klást odpor speciálně vycvičeným silám Ruské federace. Na druhé straně na Ukrajině už měla většina lidí určitou bojovou zkušenost,“ řekl.
Od začátku plnohodnotné invaze Ruska na Ukrajinu se spekuluje o možném zapojení Běloruska do konfliktu. „Z území Běloruska startovala letadla, dodávala se munice a vycházela odtud i vojska. My ze svobodných oddílů jsme neměli možnost bránit tu tisíc kilometrů dlouhou hranici mezi Běloruskem a Ukrajinou,“ popsal situaci. Alexej věří, že případný pád ruského režimu by vedl i ke zhroucení toho běloruského.
Evakuaci raněných umožnila kouřová clona z hořící ruské techniky
Bělorusové se zapojili do bojů například ve městě Buča, které ruští okupanti nechvalně proslavili masakrem na tamních civilistech. Alexejův oddíl do Buči dorazil na začátku března. „Našich vojáků tam bylo mnohem méně, než kolik měli Rusové v tomto směru,“ nastínil.
„Vstoupili jsme do města. My, pět lidí a já, jsme se vypravili na nejbližší křižovatku. Stáli jsme tam a čekali na kolonu Rusů. Naším úkolem bylo zastavit postup ruských kolon,“ popsal. Alexejova skupina se téměř okamžitě dostala do obklíčení a zapojila se tak do boje. Přestože neměli těžké protitankové zbraně, podařilo se jim zničit část ruské techniky.
„Bylo mnoho raněných, i já jsem byl raněný. Naštěstí se podařila evakuace, protože hořela technika Rusů a vytvářela kouřovou clonu,“ vylíčil následky střetu. Jen den poté se Buča dostala pod kontrolu okupačních sil.
Alexej samotný při obraně města přišel o nohu. „Když jsem vynášel raněného, přiletěla střepina a utrhla mi nohu v koleni. Sám jsem si pomohl, použil jsem škrtidlo a odplazil jsem se do relativně bezpečného místa. Podařilo se mi odtamtud dostat,“ popsal.
Pokud by se okupanty nepodařilo zastavit u Buči, pokračovali by dál, věří běloruský voják. Zmocnit Kyjeva by se podle něj však nedokázali. „Okamžitě jsem pochopil, že s tím množstvím vojáků, které použili od začátku války, není možné se zmocnit metropole jako Kyjev. Byl by to Groznyj vynásobený stovkou,“ zakončil úvahy.
