Ještě řekneme v boji své slovo, slibují velitelé z Azovstalu po návratu ze zajetí do vlasti

Velitel ukrajinského pluku Azov, který se v sobotu vrátil do vlasti z Turecka spolu se čtyřmi spolubojovníky a prezidentem Volodymyrem Zelenským, chce zpátky na frontu. „Samozřejmě. Kvůli tomu jsme se na Ukrajinu vrátili. Je to náš hlavní cíl,“ ujistil Denys Prokopenko. Pět velitelů, kteří společně s dalšími vojáky loni bránili do konce bitvy o Mariupol tamní železárny a ocelárny Azovstal, je na Ukrajině mnohými oslavováno jako hrdinové.

„Jsem pevně přesvědčen, že armáda je týmová práce. A dnes jsme s vámi, budeme pokračovat v boji. V boji rozhodně ještě řekneme své slovo. Dnes je hlavní to, že ukrajinská armáda převzala strategickou iniciativu na frontové linii. A každý den postupujeme vpřed, ničíme nepřítele, osvobozujeme dočasně okupovaná území,“ řekl Prokopenko po návratu.

„Vrátili jsme se. A budeme pokračovat ve své práci. Složili jsme přísahu, jsme vojáci,“ dodal velitel Svjatoslav Palamar.

Pětice mužů do západoukrajinského města dorazila v 500. den obnovené ruské invaze, přijela s prezidentem Zelenským, který je dopravil z Turecka nejprve do Polska, a to českým vládním speciálem.

Tím ukrajinská hlava státu v předchozích dnech cestovala nejprve z Bulharska do Česka a poté se vypravila na návštěvu Slovenska a Turecka, kde Zelenskyj jednal se svým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem. Ukrajinští velitelé v této zemi pobývali od svého propuštění z ruského zajetí v září loňského roku.

Boj v podzemním labyrintu

Vojáci Denys Prokopenko, Svjatoslav Palamar, Serhij Volynskyj, Oleh Chomenko a Denys Šleha stáli loni v čele několikatýdenního ukrajinského odporu proti ruským silám z bunkrů a tunelů pod obřími ocelárnami v Mariupolu, strategickém přístavu na jihu Ukrajiny. V květnu se s dalšími spolubojovníky na rozkaz ukrajinské armády vzdali.

V září přišla zpráva o výměně zajatců, při které se Kyjevu podařilo dostat z ruského zajetí 215 lidí včetně zmíněných pěti velitelů, a to výměnou za 55 ruských nebo proruských zajatců a oligarchu Viktora Medvedčuka. Zelenskyj poté prohlásil, že pětice bude do konce války žít v Turecku. Podle agentury Reuters to byla jedna z podmínek výměny, kterou zprostředkovala Ankara.

V sobotu ukrajinský prezident oznámil, že pět velitelů veze do vlasti. Ve Lvově poděkoval Erdoganovi za pomoc při zajištění jejich propuštění a slíbil dostat domů zbývající válečné zajatce.

Kreml návrat pětice na Ukrajinu zkritizoval jako porušení dohody. „Nikdo nás o tom neinformoval. Podle dohody měli tito vůdci zůstat na území Turecka až do konce konfliktu,“ řekl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.

10 minut
Libor Dvořák: Velitelé z Azovstalu budou nesmírně platnými spolubojovníky
Zdroj: ČT24

Dvořák: Erdogan se rozhodl přiklonit k Ukrajině

„Hlavní význam (návratu velitelů) je symbolický, celá Zelenského návštěva v Turecku byla ve znamení prokazování přízně tureckého prezidenta Ukrajině, proto bylo těchto pět mužů vydáno. A není divu, že Moskva nad tímto gestem Ankary zuří,“ podotkl ve vysílání ČT24 komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák.

Poukázal na to, že se Erdogan v posledních týdnech očividně rozhodl přiklonit k Ukrajině, navzdory tomu, že má za několik týdnů do Turecka přiletěl Vladimir Putin. „Erdogan tlačí na prodloužení obilné dohody, navíc řekl, že si Ukrajina zaslouží členství v NATO. Rusové takovou vstřícnost Turecka k Ukrajině nečekali a musí to pro ně být studená sprcha.“

Ohledně opětovného zapojení propuštěných velitelů Azovstalu Dvořák nepochybuje, že dokáží zužitkovat své zkušenosti z bojů v Mariupolu. „Budou nesmírně platnými spolubojovníky v současné ukrajinské protiofenzivě, která se nedaří úplně tak, jak si Západ představoval. Pár chlapů jaro na frontě sice neudělá, nicméně jejich zkušenosti a odhodlání bych nepodceňoval,“ dodává Dvořák.

„Od samého začátku války nevíme, jaké má Ukrajina ztráty, přitom podle mnoha odhadů jsou značné a zhruba se vyrovnají ruským. To ovšem znamená, že při počtu mužů, které mohou obě strany postavit, je ukrajinská situace horší. A v takové situaci, kdy určitě na ukrajinské straně fronty padli také zkušení velitelé, se může těchto pět navrátivších hodit,“ uzavírá komentátor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 39 mminutami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 8 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 9 hhodinami
Načítání...