Ještě řekneme v boji své slovo, slibují velitelé z Azovstalu po návratu ze zajetí do vlasti

Velitel ukrajinského pluku Azov, který se v sobotu vrátil do vlasti z Turecka spolu se čtyřmi spolubojovníky a prezidentem Volodymyrem Zelenským, chce zpátky na frontu. „Samozřejmě. Kvůli tomu jsme se na Ukrajinu vrátili. Je to náš hlavní cíl,“ ujistil Denys Prokopenko. Pět velitelů, kteří společně s dalšími vojáky loni bránili do konce bitvy o Mariupol tamní železárny a ocelárny Azovstal, je na Ukrajině mnohými oslavováno jako hrdinové.

„Jsem pevně přesvědčen, že armáda je týmová práce. A dnes jsme s vámi, budeme pokračovat v boji. V boji rozhodně ještě řekneme své slovo. Dnes je hlavní to, že ukrajinská armáda převzala strategickou iniciativu na frontové linii. A každý den postupujeme vpřed, ničíme nepřítele, osvobozujeme dočasně okupovaná území,“ řekl Prokopenko po návratu.

„Vrátili jsme se. A budeme pokračovat ve své práci. Složili jsme přísahu, jsme vojáci,“ dodal velitel Svjatoslav Palamar.

Pětice mužů do západoukrajinského města dorazila v 500. den obnovené ruské invaze, přijela s prezidentem Zelenským, který je dopravil z Turecka nejprve do Polska, a to českým vládním speciálem.

Tím ukrajinská hlava státu v předchozích dnech cestovala nejprve z Bulharska do Česka a poté se vypravila na návštěvu Slovenska a Turecka, kde Zelenskyj jednal se svým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem. Ukrajinští velitelé v této zemi pobývali od svého propuštění z ruského zajetí v září loňského roku.

Boj v podzemním labyrintu

Vojáci Denys Prokopenko, Svjatoslav Palamar, Serhij Volynskyj, Oleh Chomenko a Denys Šleha stáli loni v čele několikatýdenního ukrajinského odporu proti ruským silám z bunkrů a tunelů pod obřími ocelárnami v Mariupolu, strategickém přístavu na jihu Ukrajiny. V květnu se s dalšími spolubojovníky na rozkaz ukrajinské armády vzdali.

V září přišla zpráva o výměně zajatců, při které se Kyjevu podařilo dostat z ruského zajetí 215 lidí včetně zmíněných pěti velitelů, a to výměnou za 55 ruských nebo proruských zajatců a oligarchu Viktora Medvedčuka. Zelenskyj poté prohlásil, že pětice bude do konce války žít v Turecku. Podle agentury Reuters to byla jedna z podmínek výměny, kterou zprostředkovala Ankara.

V sobotu ukrajinský prezident oznámil, že pět velitelů veze do vlasti. Ve Lvově poděkoval Erdoganovi za pomoc při zajištění jejich propuštění a slíbil dostat domů zbývající válečné zajatce.

Kreml návrat pětice na Ukrajinu zkritizoval jako porušení dohody. „Nikdo nás o tom neinformoval. Podle dohody měli tito vůdci zůstat na území Turecka až do konce konfliktu,“ řekl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.

Nahrávám video
Libor Dvořák: Velitelé z Azovstalu budou nesmírně platnými spolubojovníky
Zdroj: ČT24

Dvořák: Erdogan se rozhodl přiklonit k Ukrajině

„Hlavní význam (návratu velitelů) je symbolický, celá Zelenského návštěva v Turecku byla ve znamení prokazování přízně tureckého prezidenta Ukrajině, proto bylo těchto pět mužů vydáno. A není divu, že Moskva nad tímto gestem Ankary zuří,“ podotkl ve vysílání ČT24 komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák.

Poukázal na to, že se Erdogan v posledních týdnech očividně rozhodl přiklonit k Ukrajině, navzdory tomu, že má za několik týdnů do Turecka přiletěl Vladimir Putin. „Erdogan tlačí na prodloužení obilné dohody, navíc řekl, že si Ukrajina zaslouží členství v NATO. Rusové takovou vstřícnost Turecka k Ukrajině nečekali a musí to pro ně být studená sprcha.“

Ohledně opětovného zapojení propuštěných velitelů Azovstalu Dvořák nepochybuje, že dokáží zužitkovat své zkušenosti z bojů v Mariupolu. „Budou nesmírně platnými spolubojovníky v současné ukrajinské protiofenzivě, která se nedaří úplně tak, jak si Západ představoval. Pár chlapů jaro na frontě sice neudělá, nicméně jejich zkušenosti a odhodlání bych nepodceňoval,“ dodává Dvořák.

„Od samého začátku války nevíme, jaké má Ukrajina ztráty, přitom podle mnoha odhadů jsou značné a zhruba se vyrovnají ruským. To ovšem znamená, že při počtu mužů, které mohou obě strany postavit, je ukrajinská situace horší. A v takové situaci, kdy určitě na ukrajinské straně fronty padli také zkušení velitelé, se může těchto pět navrátivších hodit,“ uzavírá komentátor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zabili jsme šéfa íránské bezpečnostní rady, tvrdí izraelský ministr obrany

Šéf íránské bezpečnostní rady Alí Larídžání byl zabit při nočním vzdušném úderu, uvedl podle Reuters v úterý izraelský ministr obrany Jisra’el Kac. Některá izraelská média o něco dříve informovala, že se Larídžání stal terčem útoku, ale nebylo jasné, zda byl v jeho důsledku zraněn, či zahynul. Náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir později uvedl, že v noci bylo dosaženo významných úspěchů při likvidaci cílů. Írán Larídžáního smrt nepotvrdil.
10:47Aktualizovánopřed 51 mminutami

Část Libanonců volá po odzbrojení Hizballáhu. Pro jiné je to jediný ochránce

Izrael pokračuje v úderech na Libanon. Cílí při tom dle vlastních slov na hnutí Hizballáh. Lídři Kanady, Francie, Německa, Itálie a Velké Británie varovali před dalším vyhrocením tohoto konfliktu a vyzvali Libanon a Izrael, aby začaly jednat o politickém řešení.
před 2 hhodinami

Zelenskyj nabídl spojencům až polovinu ukrajinské produkce záchytných dronů

Ukrajina dokáže denně vyrábět dva tisíce záchytných dronů na ochranu před útoky a polovinu z nich může dodat spojencům na posílení jejich obrany. Řekl to v úterý v britském parlamentu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina podle něj vyslala 201 expertů na protivzdušnou obranu na Blízký východ, tedy do regionu, který sužují íránské vzdušné protiútoky v reakci na americko-izraelskou ofenzivu z posledních týdnů.
19:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Šéf Národního protiteroristického centra USA rezignuje kvůli válce v Íránu

Na protest proti válce v Íránu rezignuje na svou funkci šéf amerického Národního protiteroristického střediska (NCTC) Joe Kent. Oznámil to podle agentury AP na sociálních sítích. Írán podle Kenta nepředstavoval pro Spojené státy bezprostřední hrozbu a Washington válku začal kvůli tlaku Izraele a jeho vlivné lobby v USA.
15:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump kvůli Íránu odkládá návštěvu Si Ťin-pchinga

Americký prezident Donald Trump kvůli válce s Íránem o několik týdnů odkládá dlouho plánovanou návštěvu Číny. Ve Washingtonu při setkání s irským premiérem Micheálem Martinem řekl, že očekává, že se uskuteční za pět až šest týdnů. Původně byla velmi sledovaná zahraniční cesta ohlášená na 31. března až 2. dubna.
před 3 hhodinami

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
před 4 hhodinami

Ukrajina přijala od EU nabídku pomoci a financování při obnově dodávek Družbou

Ukrajina přijala od Evropské unie nabídku technické pomoci a financování při obnově dodávek ropy ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska, uvedli v úterý ve společném prohlášení předseda Evropské rady António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Současně ujistili, že evropští experti jsou Kyjevu k dispozici okamžitě.
12:19Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Největší letadlová loď světa pluje už moc dlouho. Brzy se vrátí ke Krétě, tvrdí deník

Americká letadlová loď USS Gerald R. Ford, která v současnosti slouží na Blízkém východě v americko-izraelské válce proti Íránu, se v příštím týdnu vrátí na námořní základnu NATO na Krétě, tvrdí server řeckého deníku Kathimerini. Má doplnit palivo, možná ale připluje i kvůli vyšetřování požáru, jenž na ní minulý týden vypukl, plyne ze zdrojů webu. List The New York Times upozorňuje, že loď vstupuje do desátého měsíce nasazení, a pokud bude na moři zůstávat dál, překoná rekord.
před 5 hhodinami
Načítání...