Soud se zastal účastnice Klimakepmu, zásah policie podle něj nebyl zcela přiměřený

Nejvyšší správní soud (NSS) se zastal ženy ze Slovenska, která se v roce 2017 účastnila protestu v hnědouhelném lomu Bílina v Brňanech na Mostecku a poté si stěžovala na policejní zásah. Podle soudu byl postup policie v některých bodech nepřiměřený, šlo například o mnohahodinové poutání rukou při eskortě a pobytu na stanici nebo o nutnost vykonat malou potřebu s otevřenými dveřmi a za dohledu policistky. Některými dalšími výhradami se musí znovu zabývat Městský soud v Praze a doplnit dokazování. Informace jsou dostupné na úřední desce.

NSS nepřijal obecné východisko městského soudu, že se Slovenka dopustila protiprávního jednání a poté jen nesla důsledky. „Ani policejní zásah směřující proti osobě, která spáchala protiprávní jednání, nemůže ospravedlnit případnou protiprávnost takového zásahu,“ stojí v rozhodnutí.

Žena se v červnu 2017 účastnila Klimakempu a spolu s dalšími lidmi vstoupila do dobývacího prostoru, kde blokovali důlní stroj. Kolem třetí odpolední zasáhla policie, účastníky zajistila a postupně rozvezla na různé policejní stanice. Žena se dostala na svobodu až další den brzy ráno. Později si vyslechla v přestupkovém řízení napomenutí.

Použití pout

Při eskortě v autobuse a poté při pobytu na stanici měla pouta na rukou, přestože se celou dobu chovala klidně a nikoho neohrožovala. Podle NSS zákon o policii neumožňuje preventivní a paušální použití pout vůči komukoliv, kdo je omezený na svobodě, měl by pro to být vždy důvod, například hrozba pro okolí.

„K zahájení eskorty a přiložení pout došlo po více než pěti hodinách od zajištění a během této doby nebyla stěžovatelka poutána. Policisté tak měli dostatek prostoru k vyhodnocení jejího chování a nebezpečnosti. Není zřejmé, že by se během zajištění chovala agresivně, pokoušela se o útěk či poškozovala cizí majetek,“ rozhodl soud.

NSS zkritizoval také skutečnost, že musela žena na stanici vykonat malou potřebu spoutaná a s otevřenými dveřmi kabinky. Lze si prý představit řadu citlivějších způsobů, například bylo možné kabinku aspoň přivřít.

Městský soud se nyní musí znovu zabývat také tím, zda lidé zajištění v rozpáleném lomu měli dostatek vody, zda jim policisté neodpírali stín a zda nebylo možné jejich pobyt v lomu zkrátit nějakým efektivnějším způsobem přepravy na policejní stanice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

ŘSD zahájilo stavbu D35 mezi Hořicemi a Úlibicemi na Jičínsku

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zahájilo ve středu stavbu úseku dálnice D35 mezi Hořicemi a Úlibicemi na Jičínsku. Dálnice o délce 16,3 kilometru by měla být hotová v březnu 2029. Stát za ni zaplatí 4,3 miliardy korun bez DPH. Dopravu dálnice odvede především z Ostroměře, která má asi třináct set obyvatel, a dále z obcí Bílsko, Konecchlumí a Podhorní Újezd.
před 1 hhodinou

Policie zasahovala v příbramské nemocnici a na krajském úřadě. Podle Deníku N zadržela 13 lidí

Na středočeském krajském úřadě a v příbramské nemocnici v úterý zasahovala policie. Dozor nad případem vykonává úřad evropského žalobce, řekl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Policie při zásahu podle Deníku N zadržela třináct lidí. Mluvčí kraje k tomu sdělil, že o nikoho z úřadu nejde, policii měli jen poskytnout dokumenty. Zadržené má policie podezřívat ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a z uplácení.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoJaro je pro plazy kritické. Hady v Podyjí ohrožují cyklisté

Plazi jsou na vrcholu jarní aktivity. V Národním parku Podyjí se teď turisté mohou potkat s ještěrkou zelenou nebo užovkou stromovou. Právě nejdelší tuzemský had na turistický ruch doplácí. Desítky těchto chráněných živočichů přejedou cyklisté za jediný rok. Nejvíce na jaře a v září, kdy je v terénu nejvíce mláďat. Pro hady jsou nejrizikovější tiché asfaltové cesty. V ohrožení nejsou jen teplomilní plazi, ale například v Jizerských horách i mloci.
před 18 hhodinami

V Brně na akci SPD se protestovalo proti konání sjezdu sudetských Němců

V Brně se protestovalo proti nadcházejícímu sjezdu sudetských Němců. Akci pořádalo vládní hnutí SPD, jejíž šéf a předseda sněmovny Tomio Okamura řekl, že sjezd je „nebetyčná ostuda“. Sjezd sudetských Němců se v Brně má uskutečnit od 22. do 25. května, v rámci festivalu Meeting Brno. V polovině dubna vzali brněnští zastupitelé na vědomí informaci o květnovém konání sjezdu a usnesli se, že vítají snahy o usmíření.
před 19 hhodinami

Šluknov požádá o dotaci na odkup bytů na problémovém sídlišti

Šluknov na Děčínsku požádá o evropskou dotaci 200 milionů korun z operačního programu Spravedlivá transformace (OPST) na odkup bytových domů na problémovém sídlišti. Město je chce vykoupit, aby získalo nad lokalitou se sociálně vyloučenými obyvateli kontrolu. Odkup by mohl začít v září. Postup města při přeměně sídliště schválila už vláda Petra Fialy (ODS) s tím, že se stát bude na projektu podílet i finančně. Prostředky ve státním rozpočtu ale minulá vláda na projekt nevyčlenila.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Daczická míří z ODS ke Kubovu hnutí, středočeskou koalici to ovlivnit nemá

Středočeská zastupitelka a předsedkyně krajského výboru pro kulturu Kateřina Daczická odchází z ODS k hnutí Naše Česko jihočeského hejtmana Martina Kuby. Podle ní to neovlivní fungování středočeské koalice STAN a SPOLU, která se v pětašedesátičlenném zastupitelstvu opírá o nejtěsnější možnou většinu třiceti tří hlasů. Také hejtmanka Petra Pecková (STAN) sdělila, že na dosavadní koalici nechtějí nic měnit. Daczická by ráda zůstala v krajském klubu ODS.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Komunita, či problém? Spor o ostravskou Bedřišku pokračuje, popsali Reportéři ČT

Ostravská osada Bedřiška, kterou její obyvatelé proměnili z problematické lokality v komunitu, má ustoupit plánům města. Demolice domků vyvolaly odpor místních i aktivistů, do sporu vstoupil i prezident Petr Pavel. Spor o budoucnost kolonie dál pokračuje. Reportéři ČT Bedřišku navštívili, aby zjistili, v čem je osada unikátní a proč některým politikům tolik vadí.
před 21 hhodinami

V kauze pokusu o zapálení synagogy v Brně dostal mladík celkem devět let vězení

V kauze pokusu o zapálení brněnské synagogy z ledna 2024 uložil tamní krajský soud obžalovanému mladíkovi dohromady devět let vězení. Potrestal ho za pokus o teroristický útok, pokus o vraždu a další skutky. Další dva roky vězení soud muži následně uložil za podporu propagace terorismu. Maximální možný trest v hlavní věci byl deset let. Obžalovaný se totiž některých činů dopustil jako mladistvý. Mladík se k větší části skutků doznal. Rozhodnutí není pravomocné, obhajoba i státní zástupkyně si ponechaly lhůtu pro možné odvolání.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami
Načítání...